RE: Je sex tak důležitý?
Ahojte,
já ač libido mám a věřím tomu, že spojení dvou hluboce milujících lidí je prý úžasný, fakt tomu věřím. Já jsem to nepoznala (i když jeden kluk to chtěl, ale cítila jsem to jak chce jen moje dospělý ženský tělo, jak jsem to někdy viděla v telce), ale věřím tomu. Já sama vím jaký to je super pocit, když si to... ale jsem toho názoru, že to jde bez něj i když si člověk bude muset odpustit tenhle pocit, který je fakt intenzivní a jiný podobný jsem nezažila ( teda taky jsem mu podlehla a byla jsem toho názoru jako lidi, co to fakt dělaj, jako ti hlupáci posedlí a i dnes si někdy říkám, co když až to se někdy stane odejdu ze vztahu kvůli tomu, chraň Bůh abych byla jako ti, co tomu opravdu podlehli a nedali to do pantinelů). Ale bez pomazlení, svěření, objetí bych nemohla být, mít ho vedle sebe atd. Já to nechci i když jsem fakt vzrušená, když jsem byla s tím, co jsem si myslela, že mě má rád, ale nechtěla jsem, chtěla jsem být jen tak s ním aby jsme se milovali ale bez toho, holt se to no.... no a co. Jo je to hrozný když není kdo by mě utěšil a věděla bych, že to nebude vyžadovat a že tomu neodolá a nepodvede a nebo nepůjde vztah do křeče, jako s tím minulým ( i když tam byl hlavní problém ´, že jsme si nerozuměli, on se o mě vůbec nezajímal, jen když mu vyšel někdy čas a pak ještě chtěl tohle, nebo a bych se usmívala pche. Není důležitý, ale sama za sebe vím, že ten pocit při tom je hodně intenzivní a těžko se ho člověk vzdává. Jsem pro ať si to lidi udělaj jako to prostě neovlivní pokud máš libido, ale ať proboha nepodváděj a nedělaj z toho podmínku vztahu.
Já se považuju za dítě, který dospělo, příroda neudělala výjimku u mě a ani u libida toho mi dala dost, tak chápu nerozumný dospělý, že tomu podléhaj, ale na druhou stranu copak už zapomněli, že byli děti, že dítě miluje bez toho, protože to prostě nemá. Já mám vrstevníky pořád za děcka nechápu proč to nedělaj jako já a neodpomůžou si když už taky jako já maj dospělý tělo a proč se vlastně chovaj a dělaj ty hrozný chyby který jim ještě nedávno vyčítali (rodičům) a stávaj se taky těma co říkaj, že sex "no bez toho žádná". Vidím do obou polů do dospělýho i toho dětskýho, když si odmyslím libido a jiný změny co s hormonama přišli. Ale mám to těžký protože vlastně už nepatřím mezi "oficiální" děti, ale ani ne mezi dospěláky. Prostě vím už jak to dospělý tělo funguje a myslí.
Přesto říkám, že není důležitý, láska mi chybí(vlastně už ani dávat lásku neumím od jistý doby), důvěra, kterou jsem od jiných nech od rodičů nepoznala a vím že mi sebe větší intenzivní uspokojení tohle nenahradí. Doufám, že i když se to stane, že pořád budu nad věcí a nenechám se tím oblbnout a že budu moc třeba žít bez toho s někým, kdo to nezná. Zatím to nechci a je mi z toho na nic, pokud je to podmínka a že bez toho to nejde, fakt mám křeč na srdci.
Takže tak.
ještě chci dodat, že na mě taky muži od té puberty působí jinak, už nejsem tak objektivní a vidím některá krásný kluky a přitahujou mě jako fyzicky, snažím se být objektivní a říkat si, že se tělo chce jen množit, tělo by chtělo samce, spíš hajzlíky, jelikož maj podle genetiky lepší geny pro potomky a ty by se líp "prodraly" ve světě, než od milého, hodného sympatického, který ho bych si dřív s objektivním rozumem vybrala. Jinak pro život bych chtěla nehajzla ( ale množící orgány fakt chtěj jiný).Samo, že tomu nepodléhám. Ráda introspektuju a zjišťuju, a jak to moje dospělý tělo se vším šudy dělá. Ale zajímavý tohle pozorovat chápat tak dospělou populaci.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 01. 03. 2011 21:46:21 od jakiia.)
|