Tak to zní hodně lákavě! Akorát já bych se svým zrzavým hárem mohla být leda tak Bill Weasley, kdybych to vyžehlila : DD Což vůbec není špatný nápad, protože za ty kožené kalhoty, co má v sedmých filmech, bych vraždila...

Jo, třeba se mi ten sen jednou splní. Až budu fakt stará a zbydeme na sebe s nějakou další starou tetkou. Budeme společně belhavě pronásledovat sladké chlapečky a přivádět je do rozpaků

Ahoj,
přečetl jsem si zde dost příspěvků na téma asexualita a jako "nováček" přijdu také s "trochou do mlýna". Po přečtení řady zpovědí jsem zjistil, že jsem zde "doma". Ač mám již hodně odžito, tak jsem ke svému coming outu (rozuměj sebepoznání) došel až ve středním věku. Druhé pohlaví (holky) se mi vždy líbilo, ale už v postpubertálním stádiu jsem zjistil, že "něco není v pořádku". Na rande jsme se těšil, ale nikdy jsem nebyl vzrušenej. Tak to pokračovlao a pokračovalo, byly vztahy/nevztahy až jsme se dokonce oženil a spolupodílel se na vzniku nové generace... Ale v manželství jsem stále více cítil, že ač jsme se "naučil stykovat", tak mě to prostě "nebralo". Samozřejmě mě napadlo: jsi na kluky... Ale ani ti mě nebrali a tato orientace zůstala mimo hru. Nakonec žena navrhla, ať jdu k sexuologovi a ten to elgantně vyřešil (vzhledem k mému prac. vytrížení) Viagrou.. a zas to chvíli fungovalo, až jsem pochopil (po mnoha letech manželství), že jsem jinej a sex je pro mě v podstatě jen "nutné zlo" za účelem udržení tepla rodinného krbu...... Tak to ještě chvíli poračovalo, ale zjsitili jsme nakonec oba, že to nemá smysl. Nyní jsem "na volné noze" a rád, že nikdo nečeká na to, jak budu dovádivý v posteli... Bylo to velmi dlouhé, bolestivé, kdy člověk dostal cejch "4%". když nemá zájem o sex, ale je to v určitém slova smylsu "vysvobození".
Snad se na mě nesnese sprška výsměšných poznámek za to, co jsxme napsal, ale i takové příběhy přináši život....
A ještě na závěr "nikdy není pozdě se rozhodnout a jít svou cestou......"

(17. 01. 2012 12:12:49)AlineDaryen napsal(a):  Tak to zní hodně lákavě! Akorát já bych se svým zrzavým hárem mohla být leda tak Bill Weasley, kdybych to vyžehlila : DD Což vůbec není špatný nápad, protože za ty kožené kalhoty, co má v sedmých filmech, bych vraždila...

Jo, třeba se mi ten sen jednou splní. Až budu fakt stará a zbydeme na sebe s nějakou další starou tetkou. Budeme společně belhavě pronásledovat sladké chlapečky a přivádět je do rozpaků : D

Děkuju ^^. Těší mě, že to nepovažuješ za úplně zcestné ^^ : D. Nooo, ovšem Bill Weasley je sexy :33, ten se schvaluje. : D. Kdo do páru? :'D
Já jako tmavovláska bych možná mohla být i ten Regulus, kdyby se trochu přimhouřily oči :' D, případně kdybych si něco provedla s nosem a ... :' DDD. Dřív jsem byla obarvená na blond, jelikož jsem se snažila házet Lucius-image : DD, teď mám blond paruku :'DD.

: DDD. Neviď to zas tak negativně, ale to, co popisuješ, je hodně vtipná představa. : DD. *představuje si dva pěkné chlapce na lavičce, romantická hudba na pozadí a zpoza křoví nenápadně vykukuje postarší dáma..., drkne do jiné dámy, která s tichým zaklením, "Au, moje kosti," vykukuje s dalekohledem..., oko jednoho chlapce zabloudí ke křoví ..., zbledne, jeho výraz získává křečovitě vyděšený výraz, "T-tam," vykoktá ukazuje vaším směrem ...* ... ^^;
Já si zas představuji svoji komunitu, jak sedíme v cosplayích jako staré paničky nad čajem a rozebíráme, jak by asi vypadal vztah Hirokiho s Nowakim po šedesátce ... A nevím proč, ale přesně teď jsem si vzpomněla na povídku své kamarádky, kde je scéna, jak si Lucius dává protézu ... : DDD ... Noo, asi půjdu radši spát, kdo ví, co by ze mě ještě vypadlo : D.

Já považuju za zcestné jen normální lidi, protože jsou dobrovolně nudní No, k Billovi asi Harry, mám ráda, když se dodržuje kánon, a Harry ve čtyřce po Billovi celkem dost slintá... Že bych si ty kožené kalhoty přece jen konečně pořídila?

To budou naše generace muset prozkoumat, jak se tyhle alternativní životní styly uplatní ve stáří Ale jak říká moje nejlepší kámoška: "Já tě nechci vidět s těma bonbónama před základkou..." Ještě že jsem jakožto asexuálka zcela neškodná : DD

Zdravím,

dík za Tvůj příběh, jsem oproti Tobě srab, takže jsem si prošla podobnou cestou jako Ty, ovšem pouze v rovině myšlení, trápení, bez výraznějších pokusů o sblížení ať už s ženou nebo mužem, a jasnějším "obrysům" svého "postižení" jsem došla až nedávno, vlastně se tím zabývám dál, proto tady taky sem Ano, jak píšeš, emoční blízkost, to je to, co hledám i já, se stejnými pocity, až mě udivuje, kolik lidí mi tu mluví (píše) z duše, asi na tom budem vážně podobně, ať tomu říkáme jakkoli. I se sexuální touhou jsem na tom obdobně, existuje, takže masturbuji a z představ bývám víceméně zmatená, muži, ženy, ale spíš emočně, ženy jako bych brala do náruče já, naopak k muži bych se choulila, ale že bych u toho potřebovala slintat ať už čímkoli , to ne. Jestli to máš opravdu tak, buď ráda, žes na to přišla tak brzy a máš čas a prostor se podle toho zařídit, vyrovnat se s tím, naučit se mít svůj svět...Jak vlastně teď po tomhle poznání žiješ?