Asexual.cz

Ahoj, zdravím všechny. Tak já nevím, ale jsem tu asi správně. Je mi 33 a můj příběh je téměř stejný jako už tu sdílela AlineDaryen, rodiče, dětství, všechno... i když to mám ještě trochu komplikovanější. Sex mně nebere, to je jasný, pouhá potřeba těla, kterou je nutné někdy naplnit masturbací asi jako když si namažu chleba. Jenže zase láska jako cit, ta je fajn. Samota mi nevadí, naopak, ale když někoho miluji, moc ráda se ho dotýkám, objímám dokonce ani líbání mi nevadí. Jenomže na fyzické úrovni zkrátka necítím vůbec nic. Pro mně je to pouze výraz lásky a něhy tam někde uvnitř. Sex mně rozhodně ničím nepřitahuje a navíc to "žere" dost energie. Z těch pár pokusů mi bylo pak ošklivo i ze sebe samé. A aby toho nebylo málo tak dávám přednost ženám, mám i dost přátel mezi muži, ale ačkoliv se cítím být naprosto ženou, muže jsem nikdy nemilovala. Ve vztahu to bylo fajn, dokud nedošlo na sex, najednou se partnerky cítily ukřivděné, odmítnuté, těžce to nesly a většinou to pak brzy skončilo. Nedokázala jsem jim vysvětlit, že je to jinak.Tak teď už jsem několik let sama a ač je to pro okolí těžko pochopitelné, jsem spokojená a naopak se cítím víc svobodná a na lidi a věci kolem sebe se dívám bez zátěže filtru sexuality a to mi přijde fajn, tak nějak v tom cítím víc volnosti než mají jiní mí "normální" přátelé. A asi už to tak zůstane, protože hledejte si mezi 4% přítelkyň 3% asexuálek...

Odpovídá tomu cca jedna z tisíce (1,2 promile). Takže až v pořadí 1200. partnerka ti sedne.
Vypustit sex ze života je ohromná svoboda, ušetření času, energie i peněz.

Vítej mezi námi!

Žít mimo sexuální vztahy je fakt hodně osvobozující, navíc je to ideální pozice pro nadšené pozorovatele života A neklesej na mysli, dost asexuálů ani žádnou vyhraněnou orientaci nemá, takže je jim fuk, jestli jsi holka nebo kluk. Mně se esteticky víc líbí kluci, ale kdybych si měla vybrat někoho na společné soužití a hlubší vztah, spíš bych chtěla holku.

Mimochodem, máš jako avatar překrásný obrázek!

Ahoj avatar mas fakt peknej

Ahoj,
taky mi příjde lepší být sama. Ani to, že bys našla přítelkyni homoAsexuálku ještě není zdaleka záruka toho, že by nějaký vztah měl smysl, pokud byste si celkově nesedly a jediná společná věc by byla vaše orientace (spíš neorientace).
Mě lidi spíš většinou unavují a okrádají o energii. Asi bych stejně nechtěla vztah ani kdybych nebyla asexuální, nebo by mi ty vztahy vydržely maximálně pár měsíců.
Přitom se mi líbí představa takové té idealizované lásky na celý život, ale vím že reálně na to vůbec nejsem. Jsou to strašně vzácné případy, když si lidi tak sednou, že spolu jsou schopní strávit celý život a není to jenom kvůli prachům nebo ze zvyku a lenosti něco měnit, ale proto že opravdu chtějí být spolu. I výhra v loterii mi přijde pravděpodobnější.

Děkuji za přivítání a jsem ráda že se vám líbí můj obrázek. Pro AlineDaryen: přesně tak se cítím - jako pozorovatel dění kolem sebe. A baví mně to. Lidi se mi líbí jako celek. Musí být krásní tak nějak celkově, i vevnitř a to pak prosvítá i na povrch do fyzického tělo. Pak neřeším jestli je to muž či žena. Je to mimo jiné i esetetický zážitek trávit s takovým člověkem nějaký čas. Ale hlubší cit chovám opravdu spíš k ženám. Přitahuje mně asi právě ta jemnost a něha v nich.

Pro Llamrei: Hezky řečeno

(17. 11. 2011, 21:31:09)Llamrei Napsal(a): [ -> ]... hlubší cit chovám opravdu spíš k ženám. Přitahuje mně asi právě ta jemnost a něha v nich.

Mě přitahují něžní a jemní muži - takoví dívkohoši (ne hadonoši a ne metrosexuálové)

To já jsem se zase dlouho hledala a asi jsem se našla a patřím mezi vás.Zvláštní najít se až ve 32 letech, viďte?
Jinak líbí se mi muži a jsem zvláštní v tom, že mám představy, dokonce i erot.sny, je jich tedy velice málo, ale jsou....někdy je nutná i masturbace, ale i po té se cítím mizerně, připadám si nechutná, ale jde pouze o fyziologickou potřebu, mozek to po sléze holt vnímá a hodnotí jinak.
Já říkám, že u mě platí pořekadlo, skutek utek . Takže představy jsou, je to všechno fajn, ale když by mělo k něčemu dojít, tak raději couvnu. Říkám si, že nejsme přeci zvířátka. Nemám vůbec zájem, a přijde mi to nechutné, aby mě někdo "okukoval", nebo se mě "tam" někdo dotýkal. Asi nejsem normální, ale nemůžu se přes to přenést. První sex byl až v mých 30 letech a možná proto, že jsem při tom prožila jen bolest se mi to ještě více zprotivilo a ten zájem opadl definitivně. Jsem ráda, že nejsem jedinná, kdo to takto má a že tedy můžu říct,...napsat...jsem tu asi správně
Mějte se. Nik@l

(18. 11. 2011, 21:06:42)mušelín Napsal(a): [ -> ]Mě přitahují něžní a jemní muži - takoví dívkohoši (ne hadonoši a ne metrosexuálové)

Jo, takhle to tady zjevně má poměrně dost z nás, že míříme spíš do oblasti androgynnosti. Když jsem byla na Prague Pride, připadala jsem si jako v estetickém ráji, dívkohoši obojího pohlaví, kam se podíváš