Ahoj vsem,jiz delsi dobu hledam neco o mem "problemu",az jsem nasla tohle forum. S hodne prispevky se vicemene ztotoznuji. Je mi 29,mam petileteho syna. Mela jsem pet sexualnich partneru,z cehoz pouze manzel dlouhodobe. Co si pamatuju,tak sexualni potrebu jsem nikdy nemela, neznam pocit "nadrzenosti". Sex s jinymi partnery nez s manzelem jsem mela vzdy jen jednou a to po nekolika sklenkach vina,potom jsem se s nimi uz nikdy nechtela videt. S manzelem ze zacatku vztahu celkem fajn,teda ne,ze by se mi nejak strasne chtelo,ale byla jsem rada,ze se to libi jemu. Libilo se mi to pred samotnym aktem,cili se hezky oblect,zajit na sklenku vina,letme dotyky atd. Ale kdyz doslo k samotnemu sexu,tak jsem porad cekala,kdy prijde to "ono",ty uzasne pocity,ale neprislo nikdy nic. Orgasmus jsem nikdy nemela. Bohuzel ted po 10 letech vztahu je moje chut na sex(jestli kdy nejaka byla) na totalnim bode mrazu. Manzel je naopak hypersexual,pokud se nepodridim jeho potrebam,tak na me krici,je sprosty atd. Porad me podezriva z toho,ze nekoho mam. Sex mame opravdu casto, urcite min. 20x do mesice. Jinak muzi se mi libi,rada s nimi flirtuji,bavi me proste to okolo sexu,ale samotny sex me potom vubec nebavi. Nejdriv jsem myslela,ze jsem frigidni,ale ta asexualita me asi popisuje nejlepe.
Jinak bych jeste doplnila,ze naopak pry na okoli pusobim vizualne presne opacnym dojmem. Kazdy chlap si o me mysli,buh vi jak nejsem na sex. Pry pusobim vyzyvave.
(14. 04. 2013, 21:32:33)Zerat Napsal(a): [ -> ]Ahoj vsem,jiz delsi dobu hledam neco o mem "problemu",az jsem nasla tohle forum. S hodne prispevky se vicemene ztotoznuji. Je mi 29,mam petileteho syna. Mela jsem pet sexualnich partneru,z cehoz pouze manzel dlouhodobe. Co si pamatuju,tak sexualni potrebu jsem nikdy nemela, neznam pocit "nadrzenosti". Sex s jinymi partnery nez s manzelem jsem mela vzdy jen jednou a to po nekolika sklenkach vina,potom jsem se s nimi uz nikdy nechtela videt. S manzelem ze zacatku vztahu celkem fajn,teda ne,ze by se mi nejak strasne chtelo,ale byla jsem rada,ze se to libi jemu. Libilo se mi to pred samotnym aktem,cili se hezky oblect,zajit na sklenku vina,letme dotyky atd. Ale kdyz doslo k samotnemu sexu,tak jsem porad cekala,kdy prijde to "ono",ty uzasne pocity,ale neprislo nikdy nic. Orgasmus jsem nikdy nemela. Bohuzel ted po 10 letech vztahu je moje chut na sex(jestli kdy nejaka byla) na totalnim bode mrazu. Manzel je naopak hypersexual,pokud se nepodridim jeho potrebam,tak na me krici,je sprosty atd. Porad me podezriva z toho,ze nekoho mam. Sex mame opravdu casto, urcite min. 20x do mesice. Jinak muzi se mi libi,rada s nimi flirtuji,bavi me proste to okolo sexu,ale samotny sex me potom vubec nebavi. Nejdriv jsem myslela,ze jsem frigidni,ale ta asexualita me asi popisuje nejlepe.
Jinak bych jeste doplnila,ze naopak pry na okoli pusobim vizualne presne opacnym dojmem. Kazdy chlap si o me mysli,buh vi jak nejsem na sex. Pry pusobim vyzyvave.
Ahoj Zerat, vítej mezi námi, ať se ti tu líbí a najdeš přátele.
Tak to máme stejné, to "žertování" ano, to se mi někdy líbí ale pak to další v žádném případě.
Dobre rano,diky za privitani. Vcera jsem tu stravila dost casu a konecne mam pocit,ze mi nekdo rozumi. Mne sex neni odporny,dokazu ho normalne provozovat,ale vubec nic mi to nedava a nemam absolutne zadnou potrebu ho mit. S manzelem (tehdy jeste pritelem) jsme byli od sebe skoro rok a pul a sex mi vubec nechybel. Jinak muzi se mi libi,ale asi tak,jako by se mi libil treba nejaky obraz. Rada s nima travim cas,povidam si atd,ale proste me nepritahuji v tom sexualnim slova smyslu@. Lesbicka urcite nejsem,predstava sexu s zenou je mi az odporna. Jak uz tu nekdo psal, pro "zachovani klidu v rodine" ho provozuju,ale byt to na mne,tak ho nemam nikdy.
Ahoj Zerat, jsem také nováček, ale po přečtení Vašeho příspěvku je mi líp. Já už nejsem nejmladší, ale můžu Vám říct, že se tohoto problému nezbavíte. Pro celé okolí jsem vždy byla a jsem "sexuchtivá", ale nikdo neví, jaká je skutečnost. Trápí mě to celý život, ráda se bavím, také mám ráda pohlazení, ale pak honem "únik". Žiju sama, dosud jsem nepoznala nikoho, kdo by znal jiné téma než "sex". Třeba právě tady poznáme nějakou spřízněnou duši, upřímně Vám to přeji, máte ještě hodně času na to pravé štěstí.
Ahojky
Tuším jak Ti je. Také jsem došla lety k poznání kam patřím se svou sexuální orientací
Ale netuším, jestli chceš svou situaci řešit, bo víceméně k tomu jednou dojde, že Ti dojde trpělivost, nebo láska... Každopádně Ti držím palečky.
PS: pokud není zbytí ber sex jako areobní cvičení (mně to pomáhalo)
(16. 04. 2013, 20:19:18)lilina Napsal(a): [ -> ]Ahojky
Tuším jak Ti je. Také jsem došla lety k poznání kam patřím se svou sexuální orientací
Ale netuším, jestli chceš svou situaci řešit, bo víceméně k tomu jednou dojde, že Ti dojde trpělivost, nebo láska... Každopádně Ti držím palečky.
PS: pokud není zbytí ber sex jako areobní cvičení (mně to pomáhalo)
Lilino, láska u mě není už dlouho, možná to ani ta pravá láska nikdy nebyla, netušim. Bohužel ted jsem v takové životní situaci, že bez manžela prostě být nemůžu (z existencionálních důvodů), není to lehký, navíc syn ho má rád. My by jsme dokázali normálně fungovat, nebýt toho sexu. Bohužel manžel chce vztah se sexem, láskou atd, nestačí mu být kamarádi. Já jsem zase ten typ, že být naprosto soběstačná (což jsem byla, dokud jsem neměla dítě), tak toho chlapa k životu prostě nepotřebuju. Jako ano, někam zajít, pokecat, atd., to ráda, ale partnera jako takovýho pro svůj emocionální život nepotřebuju.
Asi jsem to tak měla vždycky, jen mi to nepřišlo, s manželem máme už 10 let vztah na dálku (díky jeho zaměstnání), takže je to pro mě ještě jakž takž snesitelné, mít ho doma každý den, tak to určitě neskončí dobře.
Jinak syn byl neplánovaný, měla jsem ho brzy, takže to nebylo o chtění jako takovém. Samozřejmě ted bych ho za nic nevyměnila, je tou nejdůležitější osobou v mém životě.
Doufám, že až se finančně postavím na nohy (syn má problémy, takže dělám jen na půl úvazek, ted se chystám do školy kvůli lepšímu pracovnímu uplatnění), tak třeba budu moct být už jen sama se synem. Vím, že je to ode mě vůči partnerovi asi sobecké.....
Připomínáš mi mou minulost
Otěhotněla jsem v 17 letech a díťátko je pro mě stále to nejcennější na světě
Určitě to není sobecké - mysli na sebe, je to Tvůj život. I pro malého bude prospěšnější, když bude mít mámu i tátu v pohodě. Často je rozvod lepším řešením než společné utrápené soužití. Navíc je častým jevem, že po rozvodu mají rodiče k dětem lepší vztah, užijí si čas pro sebe určený lépe.
Takže vydrž, bude líp