Asexual.cz

Úplná verze: 100% asexuálka :)
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si plnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3
Ahoj kamarádi. :)

Jmenuji se Sosna a povím vám svůj příběh. Ze začátku to může vypadat, že jsem si spletla stránky, je to ale jen zdánlivé. Ke všemu se postupně dostaneme.

Začnu tím, že jsem už od raného dětství cítila, že se nehodím být holkou. Nikdy mě nebavily takové ty typické holčičí věci. Už si ani tolik nevybavuju proč, ale byla jsem tou dobou schopna říkat věty jako "Pipina mi přeroste a budu kluk." Podrážděný Žila jsem evidentně v báchorkách. Jak jsem vyrůstala, stále trvalo to nechutenství k šatům, vždycky jsem nosila jen kalhoty, vadilo mi, že mě okolí upozorňovalo na to, že se chovám (a možná i vypadám) jako kluk. A mně to přitom vyhovovalo! Jak čas plynul, začaly mi pochopitelně růst prsy. Nenarostly naštěstí tolik, protože s tím bych se nikdy nesmířila, jsem přesvědčená o tom, že by mi překážely a já bych vypadala moc žensky, ale to, že vyrostly jen trochu, mi nevadilo. Vadit mi později začala menstruace. Mrzelo mě, že nejsem kluk a musí se mi tohle dít. Mimochodem, mrzí mě to dodnes, a nejen to. Například mě mrzí, že nám naše anatomie neumožnila vzít do vínku takovou sílu, jakou mají muži, nebo vymočit se u každé cesty a natočit jen trochu ten přístroj, když pojede auto. :-(

Když se tedy děvčata pomalu a stále rychleji začínala zajímat o chlapce, vnitřně jsem to nemohla pochopit. Sama sebe jsem si představovala jako dospělou osobu ve středních letech, která se rozhodně nebude vdávat ve dvaceti, možná dýl, ale proč to řešit teď, to jsem taky nechápala. A tudíž proč teď hledat partnera, když se nehodlám vdávat (aspoň teď ne). A co bych s ním jako měla dělat? Rozhodně ne spát. Pokud vím, koitus je záležitost pro kopulaci, není důvod pářit se jen tak. Jenomže tohle jsem jim samozřejmě nemohla říct, nejen, že by to nepochopili, ale také, protože mi bylo nepříjemné o tom mluvit. Protože je to trapné a nemá cenu většinu populace přesvědčovat o opaku (názor z té doby - z 2. stupně základky). Prostě jsem nechápala, proč jako bych měla chtít mít za každou cenu partnera, mně tou dobou chyběli spíš kamarádi a mohla jsem si za to i sama, protože jsem nebyla moc komunikativní.

Ale abych se vrátila k tehdejší představě o tom, jaký by měl být můj vysněný. Hezký, rozumný a hlavně MUŽNÝ. Do mých ideí se nehodil dospívající chlapec, byť by mu bylo dvacet let. To je prostě málo. Myslím si, že ta nejspodnější hranice by měla být tak od třiceti výš. Přiznám se, že jsem byla od páté třídy do konce základky zamilovaná do Rikitana (postava Foglarovy knihy). Posmívající se Samozřejmě jsem netoužila po vášnivé noci plné orgasmů, ale zpočátku mě bavilo jen se tak dívat na jeho obrázky (komix). Představovala jsem si třeba, že se s ním objímám. A kdybych s ním snad někdy chtěla mít dítě... O tom netřeba uvažovat, ne? Uvědomovala jsem si naprosto racionálně, že neexistuje a stejně s ním nebudu chodit v patnácti, osmnácti nebo dvaceti. Nehledě na to, že o dětech v tý době snad lidi moc nepřemýšlí, ne?

V sedmnácti jsem se zamilovala do reálné postavy a rok nato do druhé. A ta vazba trvala dost dlouho, než jsem se z ní vymanila ::Dost jsem to prožívala :D 

Teď vám osvětlím svůj postoj ke koitu. Nejen že sex nepotřebuju, já se ho i bojím - chorob a neplánovaného rodičovství. Přece pokud budu mít muže, se kterým se chceme vzít, a rozhodneme se, že chceme potomka, může se to klidně stát a nic nečekaného se nestane. LOL Samozřejmě když ho budu znát a nebude nakažen žádnou infekcí. Jenomže já se vdávat asi ani nechci. Z mužů, co se mi líbí, jsem nervózní a stydím se před nimi, a nedokážu si představit společné soužití. Musel by to být fakt asi snad jen ten Rikitan, dokonalý to muž, kterýmu důvěřuješ. LOL

V osmnácti mě už nasralo to věčné omílání sexu. Řekla jsem si: "Když teda kromě heteráků existují homoušové, bisexuálové a transsexuálové (což je sice identita a ne orientace, ale kořen to má stejný), a když ještě existují různí fetišisté, zoofilové a další odchylky, musí přece existovat i lidi, co nemají důvod sexovat. Hledala jsem to po internetu snad i dřív, ale asexualita je tak málo známý pojem, že jsem na nic nenarazila. Až jednou náhodou (v těch osmnácti). A řekla jsem si, že to na mě sedí.

Nesexuji a vůbec mi to nevadí.


Po dlouhých časech, kdy pojem asexualita pro mě nebyl znám a vše vypadalo, že nikdo další netoužící po sexu prostě neexistuje, jsem uvažovala, zda nejsem transsexuál. Došla jsem k závěru, že ne. I kdyby bylo dost financí, nepodstoupila bych chirurgický zákrok na změnu pohlaví. Nikdy by to nebylo ono a je to krok proti přírodě a jejímu přirozenému nastavení. Pak jsem myslela, že jsem možná transvestita. Ale i tuto domněnku jsem zavrhla. Transvestité přece cítí sexuální vzrušení, když se mohou převléknout za opačné pohlaví.

Neříkám zase, že vypadám úplně jako kluk, když prostě nechcete, aby si vás všude pletli, musíte vypadat na holku. S tím si občas poradím, ale nelíčím se. Nebaví mě to a není důvod, kluka nechci, tak proč na sebe upoutávat pozornost? Navíc jsem zaznamenala, že chlapy mého typu zaujmu i takhle. :)

Není potřeba sexovat, lepší je kariéra, nejdřív dodělat školu a kdo se chce vdát/ženit a mít děti, prosím... Ale až po škole, ne?

Žiju v pohádkách...

Myslím, že dokonalý muž by pro mě byl asexuální Rikitan. :Vysmátýez sexuálního pudu.
Asi sem patříš....no ale k dalšímu co píšeš...tak s velkou pravděpodobností si Rikatana , jako objekt svého zájmu, vytvořil pan Foglar sám pro sebe.
Takže, jestli nechceš aby starý Jestřáb rotoval nebo rikatal v hrobě, dal bych od něj ruce pryč...

Proto se zdá že budeš muset hledat jinde.. co třeba Kristián?
Ahoj Sosno,
vítám tě tu a podle tvého příběhu si troufám tvrdit, že sis stránky nespletla... ;) To, co v něm píšeš o svých prožitcích a poznatcích je mi nápadně povědomé... :-) a nejspíš se v tom aspoň trochu pozná víc lidí, kteří jsou zde zaregistrovaní.

Tím, že jsi se svěřila s takovou upřímností a opravdovostí, jsi jistě pomohla i jiným, kteří ještě tápou, ale hlavně sobě.... Je to další krok k sebepoznávání a dobře si pamatuju, jak to na mne působilo euforicky... konečně se vypovídat, svěřit se a zjistit, že tě konečně někdo chápe... :-)

Jakékoli cizí pochybnosti (či jiné reakce) na to, kým/čím se cítíš být nebo kam chceš/nechceš patřit, ber z rezervou... (nikdo tu nemá patent na rozum ani na to, kdo sem patří a kdo ne... )

Těžko říct, jestli zde narazíš zrovna na Rikitana, ale člověk nikdy neví... :-)
Ahoj,
musím říct, že tvoje přiznání mě fakt zaujalo...cítila jsem to podobně, šaty jsem nosit nechtěla, nehrála jsem si s panenkama, ale s autíčkama, lezla jsem po stromech, chodila jsem do lesa, líbily mi různý zbraně, bavila jsem se s klukama, ne s holkama...taky mi ty holčičí věci přišly divný.
Na základce už se holky malovali v 7. třídě (možná i dřív) a mě to nic neříkalo, a vlastně se nemaluju doted, a to je mi 21. Nějak mě to prostě neláká, nělíbí se mi to, prostě zbytečná ztráta času, bavili se o klukách o mladých a mě se mladí kluci nikdy nelíbili, nepřitahovali mě...vždycky se mi líbily a líbí dodnes starší...přiznám to, že se mi líbí muži kterým je přes 40...už jsou vyzrálí, rozumní, chápaví...z vlastní zkušenosti tohle můžu říct. Mladí jsou neurvalí a jde jim jen o plemenitbu.
Takže tvému článku úplně rozumím, opravdu se v tom poznávám.
Je skvělé, že tu jsi, upřímně jsem ráda za každého, kdo přijde na tohle forum a napíše sem o sobě. I když ty lidi osobně neznám.
A s tou plemenitbou (nesnáším slovo "sex" proto píšu plemenitba) mám stejný názor, je to prostě jen akt rozmnožování, sdílení genů...prostě jen aby měl člověk potomky, aby tu někoho zanechal po sobě. Jinak to nemá cenu, bohužel člověk v tom našel lacinou zábavu (i když lacinou jak v kterých případech, můžou se chodit kurvit někam, kde na to jsou určená místa, pokud nemají vztah, a "nemůžou bez toho být").
Jsi tady správně, to je jasný, máme všichni společnou zásadní věc, ve které se lišíme od ostatních.
Jak jsem se už zmínila, je moc fajn, že tu jsi, čím víc nás je, tím lépe :).
Ohledně Rikitana, taky jsem tu knížku četla, mám ji doma.
A přesně jak popisuješ, že on je ideální, což on je, bohužel realita je jiná :-(. Dost často mi přijde, že život jen "sním" ale doopravdy nežiju...Je to smutné, člověk se rozhlédne kolem sebe, spousta chlapů, ale žádný Rikitan.
Taky jsem si prošla, tím že se mi na střední líbil jeden kantor, a teď na vysoký se mi jich taky pár líbilo, ale už mě to přešlo, bylo to jen takové krátkodobé.

Líbí se mi tvá věta:
"Není potřeba sexovat, lepší je kariéra, nejdřív dodělat školu a kdo se chce vdát/ženit a mít děti, prosím... Ale až po škole, ne?"
Naprosto s tím souhlasím, třeba vůbec nechápu, jak mohli lidi dřív mít děti už v 18 nebo ve 20, prostě mi to přijde dost brzy...jak jsem se zmínila, je mi 21 a neumím si představit mít dítě, já sama se někdy uvnitř cítím pořád jako dítě...nedokázala bych to psychicky, cítila bych ten obrovský závazek, psychicky by mě to zničilo, navíc studuju, a tudíž nevydělávám peníze, neuživila bych to...
Navíc, najít chlapa, to je těžký úkol.
Ale tenkrát byla jiná doba, to je fakt, ale jak říkám, nechápu to.
V současné době se scházím s jedním starším mužem a je mi s ním fajn, posedíme, popovídáme si, a to mi stačí :).

Takže takhle to se mnou je :).

A ty Sosno, vítej mezi nás :)

Mějte se všichni moc fajn a ať se jen daří :-)
Asi sem patříš....no ale k dalšímu co píšeš...tak s velkou pravděpodobností si Rikatana , jako objekt svého zájmu, vytvořil pan Foglar sám pro sebe.
Takže, jestli nechceš aby starý Jestřáb rotoval nebo rikatal v hrobě, dal bych od něj ruce pryč...

Proto se zdá že budeš muset hledat jinde.. co třeba Kristián?


TAK SKUTEČNOST, že budu obtěžovat Rikitana, neexistuje. :) I kdyby to byl skutečný člověk, nepřitahuje mě eroticky, tzn. byla by pro mě pěkná nuda, kdybychom si měli "hrát" se svými genitáliemi.

Potom je tu ještě jedna věc a to ta, že si nedokážu představit, že bych bydlela s někým, před kým se stydím. I když se vlastně před ním vůbec nestydím, protože jsem ho nikdy neviděla naživo. LOL Ale to se vlastně stejně stydím před každým, u mě je několik druhů ostychů - tzv. normální ostych (přede všemi), ostych před někým, kdo se mi líbí, a stydění se při nějakém trapasu. LOL U mých skutečných lásek registruji všechny tyto ostychy.

Nicméně, kdyby Rikitan opravdu existoval, šla bych po něm. Posmívající se

Ale žádného Kristiána neznám. Vysvětlíš mi, kdo to je?

(20. 02. 2015, 12:37:32)Morwen Napsal(a): [ -> ]Ahoj Sosno,
vítám tě tu a podle tvého příběhu si troufám tvrdit, že sis stránky nespletla... ;) To, co v něm píšeš o svých prožitcích a poznatcích je mi nápadně povědomé... :-) a nejspíš se v tom aspoň trochu pozná víc lidí, kteří jsou zde zaregistrovaní.

Tím, že jsi se svěřila s takovou upřímností a opravdovostí, jsi jistě pomohla i jiným, kteří ještě tápou, ale hlavně sobě.... Je to další krok k sebepoznávání a dobře si pamatuju, jak to na mne působilo euforicky... konečně se vypovídat, svěřit se a zjistit, že tě konečně někdo chápe... :-)

Jakékoli cizí pochybnosti (či jiné reakce) na to, kým/čím se cítíš být nebo kam chceš/nechceš patřit, ber z rezervou... (nikdo tu nemá patent na rozum ani na to, kdo sem patří a kdo ne... )

Těžko říct, jestli zde narazíš zrovna na Rikitana, ale člověk nikdy neví... :-)


Ahoj Morwen,
jsem ráda, že jsem konečně mezi "svými" a mohu si s nimi o tom otevřeně promluvit. Na tomhle webu už jsem tak rok, ale až teď se svěřuji se svým příběhem.

Tenhle web je taky to jediné, kde svěřit se opravdu pomůže. Nikde jinde to nepochopí. Pochopit to teda nemusejí, ale uznat jo. :) Docela dlouho lidem vnucuju svou asexualitu. Pokoušeli se mi totiž někoho dohodit a vysmívat se mi, což se mi nelíbilo.
Jsem ráda, že tady to nemusím nikomu vnucovat.

Rikitana tady asi nenajdu. To by musel jedině přijít nějaký nováček a dát si přezdívku Rikitan. :)

Holt, někteří lidi nikdy nevyrostou, jako třeba já. Velmi šťastný
tO sOSNA

Tak jestli by si chtěl hrát Rikatan s genitáliemi, sebrala by jsi mu bobříka...a byl by pokoj. :)

Jo, a Kristian je absolutní noblesa.... http://www.csfd.cz/film/3116-kristian/ To ale určitě znáš...
(20. 02. 2015, 15:57:04)Kristý Napsal(a): [ -> ]Ahoj,
musím říct, že tvoje přiznání mě fakt zaujalo...cítila jsem to podobně, šaty jsem nosit nechtěla, nehrála jsem si s panenkama, ale s autíčkama, lezla jsem po stromech, chodila jsem do lesa, líbily mi různý zbraně, bavila jsem se s klukama, ne s holkama...taky mi ty holčičí věci přišly divný.
Na základce už se holky malovali v 7. třídě (možná i dřív) a mě to nic neříkalo, a vlastně se nemaluju doted, a to je mi 21. Nějak mě to prostě neláká, nělíbí se mi to, prostě zbytečná ztráta času, bavili se o klukách o mladých a mě se mladí kluci nikdy nelíbili, nepřitahovali mě...vždycky se mi líbily a líbí dodnes starší...přiznám to, že se mi líbí muži kterým je přes 40...už jsou vyzrálí, rozumní, chápaví...z vlastní zkušenosti tohle můžu říct. Mladí jsou neurvalí a jde jim jen o plemenitbu.
Takže tvému článku úplně rozumím, opravdu se v tom poznávám.
Je skvělé, že tu jsi, upřímně jsem ráda za každého, kdo přijde na tohle forum a napíše sem o sobě. I když ty lidi osobně neznám.
A s tou plemenitbou (nesnáším slovo "sex" proto píšu plemenitba) mám stejný názor, je to prostě jen akt rozmnožování, sdílení genů...prostě jen aby měl člověk potomky, aby tu někoho zanechal po sobě. Jinak to nemá cenu, bohužel člověk v tom našel lacinou zábavu (i když lacinou jak v kterých případech, můžou se chodit kurvit někam, kde na to jsou určená místa, pokud nemají vztah, a "nemůžou bez toho být").
Jsi tady správně, to je jasný, máme všichni společnou zásadní věc, ve které se lišíme od ostatních.
Jak jsem se už zmínila, je moc fajn, že tu jsi, čím víc nás je, tím lépe :).
Ohledně Rikitana, taky jsem tu knížku četla, mám ji doma.
A přesně jak popisuješ, že on je ideální, což on je, bohužel realita je jiná :-(. Dost často mi přijde, že život jen "sním" ale doopravdy nežiju...Je to smutné, člověk se rozhlédne kolem sebe, spousta chlapů, ale žádný Rikitan.
Taky jsem si prošla, tím že se mi na střední líbil jeden kantor, a teď na vysoký se mi jich taky pár líbilo, ale už mě to přešlo, bylo to jen takové krátkodobé.

Líbí se mi tvá věta:
"Není potřeba sexovat, lepší je kariéra, nejdřív dodělat školu a kdo se chce vdát/ženit a mít děti, prosím... Ale až po škole, ne?"
Naprosto s tím souhlasím, třeba vůbec nechápu, jak mohli lidi dřív mít děti už v 18 nebo ve 20, prostě mi to přijde dost brzy...jak jsem se zmínila, je mi 21 a neumím si představit mít dítě, já sama se někdy uvnitř cítím pořád jako dítě...nedokázala bych to psychicky, cítila bych ten obrovský závazek, psychicky by mě to zničilo, navíc studuju, a tudíž nevydělávám peníze, neuživila bych to...
Navíc, najít chlapa, to je těžký úkol.
Ale tenkrát byla jiná doba, to je fakt, ale jak říkám, nechápu to.
V současné době se scházím s jedním starším mužem a je mi s ním fajn, posedíme, popovídáme si, a to mi stačí :).

Takže takhle to se mnou je :).

A ty Sosno, vítej mezi nás :)

Mějte se všichni moc fajn a ať se jen daří :-)

Ahoj,

souhlas, mladí zajíčkové mě nikdy nelákali. Mně se tak nějak hnusí, že chodí na diskotéky chlastat, kouřit a sexovat. Nemusí to tak být vždycky, ale vadí mi, když mě tam chtějí nacpat. Mě přitom na tom vůbec nic neláká (Neumím tancovat a nebaví mě to, džus si vypiju doma, nejsem společenská, nesnáším hlasitou hudbu a těsné prostředí). Ano, muži přes čtyřicet let, klidně i starší, mají něco odžito a myslí racionálně. Já mám problém s důvěrou, ale je vyzkoušeno, že i když někomu opravdu důvěřuju, nevyspala bych se s ním, protože nevěřím, že v erotické situaci dokáže myslet racionálně. A hlavně nechápu, proč jako bych s ním měla souložit, když je to k ničemu a fakt nepotřebuju dítě v devatenácti. Navíc se bojím i porodu.

Nedávno jsem si zas četla o pohlavních nemocech a měla jsem takový trauma, že jsem se rozhodla, že musím co nejdřív podstoupit vyšetření! Já bych totiž opravdu nechtěla umřít třeba na AIDS kvůli něčemu (plemenitbě), co fakt nesnáším.

Mně se ta kopulace nelíbí ani u zvířat. Vždycky jsem si říkala, proč to nemohlo být zavedeno jinak, proč potomci nemohli vznikat jinou cestou, tohle se mi fakt protiví. Nadrženej pes, co leze v době hárání za fenou a obtěžuje ji, i když se mu vzpíná, je pro mě hnusná podívaná. Takovej ten nepřítomnej výraz, kdy ho nezajímá nic než čuba, který si tak pěkně umím domyslet i k chlapům. Jak potom můžu věřit chlapům, s nimiž manipulují pudy?

Jinak ten kantor se mi líbí doteď a ano, zalíbilo se mi jich i víc. :)

Úplně nejvíc ale nechápu, proč se tím ještě ti lidi chlubí, proč v autobuse před lidmi nechutně odporným stylem typu "Kdo s kým mrdal atd." musejí dávat lidem na odiv svou nechutnou posedlost. Děvka, která ojela kdekoho, je na to hrdá a myslí si o sobě. Co je dneska morálka? Co takhle ženy, co jsou ještě poctivé nebo mají stálého partnera?

Jsem ráda, že jsem tu našla svou komunitu.

(20. 02. 2015, 17:36:01)adevr Napsal(a): [ -> ]tO sOSNA

Tak jestli by si chtěl hrát Rikatan s genitáliemi, sebrala by jsi mu bobříka...a byl by pokoj. :)

Jo, a Kristian je absolutní noblesa.... http://www.csfd.cz/film/3116-kristian/ To ale určitě znáš...

Opravdu nevím, o co jde, takže na to nemohu reagovat. :-(

Tak jo. Až potkám Rikitana a on si něco zkusí, seberu mu bobříka ušlechtilosti. :) On se zastydí a přestane s tím. :)
V pohodě...to je takovej hooooodně starej film... Chtěl jsem to použít jako příklad noblesního a citlivého člověka.
Nenapadlo mě že to neznáš... v televizi to dávají na různých stanicích určitě mnohokrát do roka. Téměř jako Mrazíka.
Ale je možné že na televizi nekoukáš... S tou alternativou jsem nepočítal.

Takže ti nezbude než se hnát za představou pana Foglara...
Ač možná ti bude blízký i třeba Myšpulín. :)
(20. 02. 2015, 18:47:57)adevr Napsal(a): [ -> ]V pohodě...to je takovej hooooodně starej film... Chtěl jsem to použít jako příklad noblesního a citlivého člověka.
Nenapadlo mě že to neznáš... v televizi to dávají na různých stanicích určitě mnohokrát do roka. Téměř jako Mrazíka.
Ale je možné že na televizi nekoukáš... S tou alternativou jsem nepočítal.

Takže ti nezbude než se hnát za představou pana Foglara...
Ač možná ti bude blízký i třeba Myšpulín. :)

Je fakt, že televizi moc nesleduju. :) Jestli se budu hnát za představou pana Foglara, je docela jedno, stejně Rikitana nenajdu. :-( A Myšpulína taky ne ( i když k tomu citové pouto nechovám, protože ho taky moc neznám). Já jsem spíš na ty Foglarovy hrdiny, třeba Mirka Dušína. Ale nejvíc na Rikitana. :)
A mimochodem jsem i na kovboje (čtu westerny). Posmívající se
(20. 02. 2015, 17:36:01)adevr Napsal(a): [ -> ]Tak jestli by si chtěl hrát Rikatan s genitáliemi, sebrala by jsi mu bobříka...a byl by pokoj. :)

Naopak, Rikitan by bobříka našel. Takového, o kterém ani pan foglar nepsal LOL Takové trumfové eso mezi bobříky.
Stran: 1 2 3