Asexual.cz

Úplná verze: Jsem tu nová
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si plnou verzi s příslušným formátováním.
Ahoj,

dnes jsem v článku našla odkaz na tyto stránky a rozhodla se přidat. Zjistila jsem po přečtení pár příspěvků, že jsou zde lidé mě blízcí.

Možná malinko vybočuji, protože jsem ke své asexualitě došla až časem, ale to nechám na Vašem posouzení. Zde je něco málo o mě:

Je mi 40 let, jsem dvakrát rozvedená a mám 3 děti. S prvním manželem jsem měla dvě děti. Ze začátku to bylo v pohodě. Sice jsem nikdy sex nemusela mít nějak často a už vůbec jsem ho nijak zvlášť neprožívala, ale že by se mi to úplně hnusilo, tak to zase ne. Po druhém dítěti už to bylo horší. Únava, strach, že nás vyruší, nic mi to neříkalo, nutila jsem se do sexu, vymlouvala se, až mě manžel začal napadat, že jsem frigidní, když to nechci tak často jako on. Postupně se přidala jeho krize v práci, drogy, léky, dluhy, nevěra. Rozvedli jsme se. Popis rozchodu není důležitý. Po roce jsem našla nového partnera. Bylo mi smutno a potřebovala jsem se o někoho "opřít". Byl o 7 let mladší. Sex měl rád a chtěl ho každý den, já už ovšem ne. Když jsem se ho snažila přesvědčit, že dvakrát týdně mi to fakt stačí až až, tak mi to moc nevěřil a myslel, že si dělám srandu. Naštěstí byl vždy během chvilky hotovej, tak se to dalo vydržet. Pak začal toužit po dítku. Nejprve jsem další dítě odmítala, ale jak to tak bývá, tak on chtěl ještě jedno takříkajíc svoje. Když bylo dceři půl roku, tak vyšla najevo jeho nevěra. Přišel další rozvod.

Nyní jsem už déle jak tři roky bez partnera. Sexuální styk mi vůbec nechybí, což mi málokdo věří. Představa toho, že by "ho" do mě měl ještě někdy někdo strkat, mi je naprosto odporná. Problém je, že mi chybí něžnosti, pevná mužská náruč, líbání a objetí, ale prosím nešlo by to bez toho souložení?
Vítej mezi námi. Ono všechno jde, když se chce :-). Problém ale asi nejvíce bývá v tom, že k tomu, čeho chceme dosáhnout, přistupujeme většinou tím nesprávným způsobem a pak se nedaří...
Já řeším zase úplně jiné problémy než ty, jediné společné je snad to, že by to fakt chtělo někoho, o koho se dá "opřít". Psát si s lidmi přes internet či diskutovat na fórech nestačí, nicméně je to zase lepší než nic. Ale zkrátka, v posledních týdnech jsem si vzal do hlavy, že dosáhnu toho, co chci a tím i zároveň dokázat a ukázat ostatním, že to opravdu jde, byť se všechno zdá už marné. Pokud se nám doposavad nezadařilo, tak jsme na to šli holt špatně. Ale nevadí, jsme o něco chytřejší a můžeme to zkusit příště znovu a lépe :-).

Tak ti přeji tady hodně štěstí, třeba se ti už zadaří :-).