Asexual.cz

Úplná verze: Ahoj
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si plnou verzi s příslušným formátováním.
Ahoj,
říkala jsem si, že bych se taky měla představit, když už tady jsem : )
Jsem 29 letá asexuálka z Prahy. Trvalo mi dlouho si to přiznat, ale čím víc o asexualitě vím, tím víc chápu, že nejsem "rozbitá" nebo divná, a vlastně se mi dost ulevilo, že existuje víc lidí jako já.

Vyrůstala jsem na malém městě v hodně konzervativní rodině, takže jsem v pubertě nevěděla skoro nic o homosexualitě, natož abych věděla, že existují asexuálové. Pochopila jsem, že homosexuální nejsem (nepřitahoval mě nikdo, ale homosexuální jsem se nevnímala díky tomu, že jsem měla srovnání s pár kamarádkami, co homosexuální byly - a heterosexualita byla jediná jiná možnost, kterou jsem znala) a tak jsem se snažila "zapadnout".
To mi přineslo spoustu zklamání a neúspěšných vztahů s frustrovanými partnery, kteří mě přesvědčovali, že chyba je ve mně a ač jsem se snažila jim dát to, co chtěli, pro mě to končilo větším a větším zklamáním. Později jsem si myslela, že moje nechuť k sexu je prostě zabalená frustrace z těch neúspěšných vztahů, ale i když jsem se s minulostí vypořádala, chuť na sex se prostě zázračně neobjevila. A protože už asi pět let jsem bez sexu, nikdo mě nepřitahuje a nic mi nechybí, nezbylo mi než si to přiznat. Jsem asexuální.

Teď už vím, že jít do vztahu se sexuálem byl nesmysl a znovu bych to neudělala.
Párkrát jsem se v životě zamilovala (většinou po tom, co jsem znala danou osobu několik měsíců - stalo se mi to u ženy i u muže a pokaždé to pro mě bylo dost překvapení), vnímala jsem ten vztah velmi intenzivně, ale nikdy v tom pro mě nebyla chuť na sex.

A proto jsem vlastně tady. Nechci zůstat sama a ráda bych našla někoho, kdo je na tom stejně. Ať už jako přátele na pokec, nebo (pokud se stane za pár měsíců zázrak : D) jako partnera.
Ahoj Kočkomilko! :-) Znám ten fajn pocit zjištění, že člověk někam patří (a zapadá). Tak tedy vítej mezi námi. :-)
(11. 04. 2016, 11:44:34)mašinka Napsal(a): [ -> ]Znám ten fajn pocit zjištění, že člověk někam patří (a zapadá).

Ale praktičtější je zapadnout do hospody.
Pocit úlevy, když jsem zjistila, kam patřím, jsem taky zažila. Stejně jako tomu předcházející dlouhé období, kdy jsem věřila, že je se mnou něco špatně, ale že se to změní, až bude správný čas a správný partner. Jenže život je moc krátký na to, aby člověk pořád čekal, že se všechno spraví později. Rozumím ti i s tou konzervativní rodinou, na mě koukali dost divně, když zjistili, že se zajímám o problematiku sexuálních menšin. Kdyby tušili, že se mě to osobně týká, asi by mě považovali za ztracený případ.
Tak tedy vítej v klubu a snad tu najdeš, co hledáš (nebo spíš koho hledáš :) ).
(11. 04. 2016, 12:16:42)ChildFreeMan Napsal(a): [ -> ]
(11. 04. 2016, 11:44:34)mašinka Napsal(a): [ -> ]Znám ten fajn pocit zjištění, že člověk někam patří (a zapadá).

Ale praktičtější je zapadnout do hospody.

Na brigádu? :p Jinak je to ztráta času i peněz. :-D Tedy pokud tam člověk zrovna nemá sraz s někým výjimečným. :-)
(11. 04. 2016, 10:29:03)Kočkomilka Napsal(a): [ -> ]... Trvalo mi dlouho si to přiznat, ale čím víc o asexualitě vím, tím víc chápu, že nejsem "rozbitá" nebo divná, a vlastně se mi dost ulevilo, že existuje víc lidí jako já.

Když tak o tom přemýšlím, tak přesně tohle je to, co by asexuálům, kteří zatím ještě nevědí, že vlastně jsou asexuálové, pomohlo asi nejvíc - pokud by se každý dozvěděl, že není "rozbitý", pokud nechce sex jako ostatní. A to nejen asexuálům samotným, ale i těm ostatním, co například skončí jako oběťi neúspěšných vztahů (resp. pokusů o vstah), protože pak by nemuseli obviňovat jak partnera, tak sebe (zvrhlou logikou stylem "nechce mít se mnou sex" -> "nemiluje mně/má někoho jiného/už se mu nelíbím/...").

Bohužel, jediný (relativně) spolehlivý způsob, který mně napadá, je to, aby se alespoň zmínka o existenci asexuality dostala do učebic. Pří dnešním stavu školství to sice vypadá poměrně chmurně a tudíž nepravděpodobně (viz např. toto vlákno), ale vzhledem k tomu, že školství a příbuzné obory jsou stále více pod vlivem rozličných, ehm, "genderově uvědomělých" živlů, není to zdaleka nemožné (dokonce i v historicky krátké době). Pokud se totiž pustí do unifikace sexuální výchovy (či jak se to pak bude jmenovat), tak pokud by asexualitu z libovolného důvodu nezařadili do učebních textů, bude relatvině jednoduché zatlačit na ně, aby tento omyl napravili, jinak si by si média mohla následně smslnout na tom, jaké to ze sebe na ministertstvu udělali pokrytce a "sexuální šovinisty" :-)


PS: Minulý odstavec neberte zas tak vážně, neboť autor je poněkud rozjařen pozitivními zprávami ohledně své druhé "menšinové orientace", hlavně touto :-) (zde je její česká, poněkud zbulvarizovaná verze, ve které samozřejmě nechybí místně oblíbená fráze o "zamrzání pekla" :-) ).
Že by zveřejnění článku proběhlo 31.3. 2016, 23:59 ?
(13. 04. 2016, 07:33:15)ChildFreeMan Napsal(a): [ -> ]Že by zveřejnění článku proběhlo 31.3. 2016, 23:59 ?

Ne, těch zpráv bylo víc, ale tahle je z nich zdaleka nejvýznamější (i když na první pohled, vzhledem k datu, vypadal jako apríl :-) ).
Hmm, tak se zdá, že jsem ony "genderově uvědomělé" živly poněkud podcenil, viz ČR zavádí trestný čin hanobení životního stylu třídy i podněcování nenávisti k homo, trans a asexuálům. Sice zákon samotný je poněkud praštěný (což je hezky rozebráno v článku na Neviditelném psu, díky kterému jsem na nej narazil), ale musím jeho tvůrce obdivovat, že tam kromě transexuálů přidaly i nás asexuály.