O tom extrému a plamenometu, jak píše magramal, mám zážitek.
Kdysi jsem pár dní přespával v jednom hotýlku, tuším že v Košicích, a když jsem šel vypustit přebytečné tekutiny, tak jsem so všimnul že za mísou, v takovém výklenku v koupelně, trůní v pavučině extrémně obrovský pavouk. Bylo to úzké , trefit ho ze shora násadou smetáku bylo nemožné, hrozilo nebezpečí že by zdrhnul pod vanu, a protože pod dveřmi koupelny byl docela prostor, že by se mi mohl v noci, kdy bych dadal, na těch děsivých monstrózních nohách, vydat pomstít... A vlastně bych proto ani nedokázal usnout.
Protože jsem však měl tubu Kanagonu, a představa bezesných nocí mi nebyla příjemná, začal jsem to hořlavé lepidlo po kachlících pomalu vykapávat dolů k té pavučině, a když tam byla zhruba polovina obsahu, hodil jsem tam sirku...
No, šleha to byla pořádná, celý kout očouzený, ale osminohá příšera s kusadly už se neukázala. Juliana tak může doufat že se stihnul zachránit.
Já pak už spal však v klidu...
Jo, a to odchytávání o kterém se zmiňujete, mi připomenulo ten starý vtip o Somálci který leží v nemocnici a stále zvoní na sestru. Ta když přijde , tak na ni Somálec křičí, že je na pokoji pavouk. Sestra mu nejdřív odpoví že je to malý pavouček u stropu, a že až bude mít uklízečka volněji , tak ji tam pošle. Zanedlouho zvoní Somálec zase, prý se pavouk blíží... sestra se ho snaží uklidnit... ale když je to poněkolikáté, během chvíle, vztekne se a řekne že pokud nepřestane ječet dostane injekci na uklidnění....
Zabouchne dveře, a na chodbě slyší jak Somálec začne řvát: ,, Pomóc, pomóc, nech mě pavouku, pust mě! Kam mě táhneš pavouku, pomóc! "