Asexual.cz
Tak trochu se vypovídat... - Verze k tisku

+- Asexual.cz (https://www.asexual.cz/forum)
+-- Fórum: Úvod (https://www.asexual.cz/forum/forum-3.html)
+--- Fórum: Uvítací koutek (https://www.asexual.cz/forum/forum-5.html)
+--- Téma: Tak trochu se vypovídat... (/thread-1863.html)

Stran: 1 2 3 4


RE: Tak trochu se vypovídat... - Cho-diskusni-forum-dec - 13. 11. 2011

(12. 11. 2011, 14:13:35)Arthur Napsal(a): Chce-li být muž jiné ženě přítelem, kamarádem, pak k ní je, a musí být, vždy trochu odosobnělý (protože už nehledá sexuálno) a nikdy mu takové přátelství nic moc nepřináší a z principu ani nemůže (emočně!). Ženě možná ano, to nezpochybňuji...

Nějak se mi výše uvedené tvrzení zdá příliš definitivní. Řekl bych, že škála možných vnímání situací a vztahů ze strany různých lidí (ať již mužů, či žen) je mnohem, mnohem širší. Vždy jsem to tak vnímal a přesto jsem nakonec byl i několikrát hodně překvapený, že se lidé, kteří jsou mi i v některých směrech podobní, ve svých pohledem, motivacích atd. jinde liší ještě mnohem více než jsem si, do některé náročnější situace, dokázal vůbec představit. A často tím i mé sympatie a pochopení těch lidí vzrostly.

A tak si na základě osobních zkušeností dovolím tvrdit, že vlastnosti i emoce nemají pevné hranice a dělení na ženské a mužské. Jen ty středy pravděpodobnostních rozložení jsou někde více, někde méně posunuté.

Celkově si myslím, že je to moc dobře, že jsou lidé různí a při vzájemné ochotě k porozumění je možné svět alespoň trošku sledovat i z úhlu druhých a třeba se i tou rozmanitostí bavit. Ale z mé zkušenosti shodu, která přináší čistou radost, nalezne člověk jen s málo lidmi a i tak většinou jen přes určité oblasti a většinou i jen po omezenou dobu nebo chvíle, které k tomu přejí. Jsem za ty chvíle rád a alespoň v mém případě se neváží jen ke kamarádkám ale i k hezkým zážitkům s kamarády. A v těch případech, kdy to bylo s kamarádkami, opravdu většinou nešlo o případy, kdy bych je chtěl mít jen pro sebe nebo měl pocit, že by ten okamžik mohlo vylepšit něco sexuálního nebo pocit, že ten druhý ke mě patří nějak víc než k druhým kolem. Na druhou stranu v případě několika z těch kamarádek si i uvědomuji, že bych za sebe neváhal nabídnout jim ne jen kamarádskou pomoc, ale třeba i trvalé partnerství, kdyby to bylo potřeba. To jsou již nuance a pocity, které lze těžko sdělovat slovy.

Za sebe tedy mohu tvrdit, že mi jak přátelství s muži tak ženami a možnost trochu porozumět jejich pohledu na svět, často emočně přináší moc.



RE: Tak trochu se vypovídat... - Art-diskusni-forum-hur - 13. 11. 2011

(13. 11. 2011, 02:35:31)Chodec Napsal(a): Nějak se mi výše uvedené tvrzení zdá příliš definitivní.

Samozřejmě, jak jsi psal, každý to má trochu jinak, ta míra emocí je "proměnná". Jak psala mušelínka, tak intimní vztah pro mě znamená přesně opak uzavření se. Druhý člověk vás zná s vašimi slabinami. Člověk nemá potřebu být přijímán pod nějakou tvářností, ale milován právě tak, jaký je. Ale spíš by mě zajímalo, mušelínko, z čeho tak vysuzuješ? Tím nechci říct, že přátelství je tvářnost, avšak chybí tam to romantické odevzdání se... (opět v různých relacích)


RE: Tak trochu se vypovídat... - Mor-diskusni-forum-wen - 13. 11. 2011

(13. 11. 2011, 02:35:31)Chodec Napsal(a): A tak si na základě osobních zkušeností dovolím tvrdit, že vlastnosti i emoce nemají pevné hranice a dělení na ženské a mužské. Jen ty středy pravděpodobnostních rozložení jsou někde více, někde méně posunuté.

Chtěla jsem reagovat přesně na tu pasáž Arthurova příspěvku, jako Ty, a vyzvat někoho z mužů, aby se vyjádřil.
Jak vidím, vyplatilo se mi chvilku počkat. :)
Přišlo mi hrozně smutné, že by muži byli v tomto tak moc ochuzeni, že by jim z přátelství (se ženou) neplynulo žádné emoční uspokojení. :-(
Kladla jsem si otázku, proč by to potom dělali?

PRO Arthur:
Z Tvé reakce jsem měla pocit, že jsi přehlédl slovíčko v závorce "nejen mezi mužem a ženou".
Mám zkušenost, že k tomu co píšeš " být milován právě tak, jaký je" se dá snáz dospět přátelstvím než mileneckým vztahem. :-(


RE: Tak trochu se vypovídat... - Art-diskusni-forum-hur - 13. 11. 2011

(13. 11. 2011, 10:59:53)Morwen Napsal(a): PRO Arthur:
Z Tvé reakce jsem měla pocit, že jsi přehlédl slovíčko v závorce "nejen mezi mužem a ženou".

Nepřehlédl jsem!:) Ovšem omyl je překládat má slova, že přátelský vztah muži nepřináší "žádné" emoční uspokojení...;)

Chtěl jsem tím říct jen tolik, že přátelství oproti jiným citům, a je to můj skromný názor, je v daném případě oploštěnější...

Když máš blízkého člověka, je tu relace dvou lidí. Tudíž tu existuje předěl, byť se můžeš hloubkou dostat k předělu zanedbatelnému. Když někoho miluješ, již nejste dva, ale jeden; předěl by neměl existovat žádný. Nějak v tomto duchu plyne má úvaha...


RE: Tak trochu se vypovídat... - Mor-diskusni-forum-wen - 13. 11. 2011

(13. 11. 2011, 11:15:25)Arthur Napsal(a): Ovšem omyl je překládat má slova, že přátelský vztah muži nepřináší "žádné" emoční uspokojení...;)
Dík za upřesnění, evidentně jsem si to takto vyložila a přiznávám, že mě to mátlo. I mně je jasné, že mezi těmito různými typy vztahů je rozdíl, vyděsilo mě však, že by mohl být na druhé ("mužské") straně tak propastný ( jak jsem před tím špatně pochopila). :)




RE: Tak trochu se vypovídat... - Aline-diskusni-forum-Daryen - 13. 11. 2011

(12. 11. 2011, 20:24:06)mušelín Napsal(a): Milenecká emoční rovina vs. emoční rovina přátelství - já bych řekla, že milenecký vztah může ubrat z toho přátelského rozměru vztahu. Mám dojem, že jakmile dospěje intimnost vztahu až na fyzickou úroveň, jaksi automaticky se někteří lidé začnou vnitřně uzavírat (introvertní typy) - chtějí si ponechat alespoň nějaké území jen pro sebe, protože se cítí příliš zranitelní, doslova obnažení.

To mi právě přijde jako dobrý postřeh. Pro určitý typ lidí podle mě není takové to "dokonalé fyzicko-duševní splynutí" vhodné, protože tu obnaženost a ztrátu osobního prostoru psychicky neustojí. Chápu, že z pohledu nějakého duchovního ideálu je to vrcholný cíl mezilidských vztahů, ale na ideály není každý stavěný. Uzavřít se pak není nějaká přetvářka, jen pud sebezáchovy.
Sama líp snáším fyzický kontakt s úplně cizími lidmi než se svými přáteli, protože ti cizí vstupují jen do fyzického prostoru, ne do toho vnitřního. A zatímco přátelé obojího pohlaví tuhle moji vlastnost respektují a mají mě rádi takovou, jaká jsem, od partnera bych něco podobného mohla očekávat těžko (leda by byl padlý na hlavu nebo úplně stejně založený).


RE: Tak trochu se vypovídat... - mušelín - 13. 11. 2011

(13. 11. 2011, 10:52:08)Arthur Napsal(a): Samozřejmě, jak jsi psal, každý to má trochu jinak, ta míra emocí je "proměnná". Jak psala mušelínka, tak intimní vztah pro mě znamená přesně opak uzavření se. Druhý člověk vás zná s vašimi slabinami. Člověk nemá potřebu být přijímán pod nějakou tvářností, ale milován právě tak, jaký je. Ale spíš by mě zajímalo, mušelínko, z čeho tak vysuzuješ? Tím nechci říct, že přátelství je tvářnost, avšak chybí tam to romantické odevzdání se... (opět v různých relacích)

Jak na můj příspěvek reagovala AD... můžu s tím jen souhlasit. Přílišnou otevřenost si introvert nemůže dovolit, je to pro něj příliš velký luxus.

Spousta mužů i žen si udržuje přátelství, protože je to jiná rovina komunikace, v některém směru uvolněnější a otevřenější než s osobu, s kterou sdílí den co den pár metrů čtverečních. Mně to připadá přirozené.
Sama si přátelství cením nad jiné vztahy. U mileneckých vztahů si nikdy nemůžeš být jist, jestli ten člověk s Tebou není kvůli....





RE: Tak trochu se vypovídat... - Ne-diskusni-forum-la - 13. 11. 2011

Já jsem ráda, že to zde Arthur napsal, ten svůj pohled na vztahy. Člověk si udělá alespoň úsudek, jak toto cítí protistrana, muži. Já třeba si pořád myslím, že pro většinu mužů ta sexualita tak nějak přirozeně hraje daleko větší roli ve vztazích než pro ženy....něco je prostě dáno přírodou, jak pro muže, tak pro ženy. Ale teď to sladit....ty mnohdy rozdílné potřeby obou...ouha! Já myslím, že má Arthur pravdu, jak popisuje vztahy mužů vůči ženám, jakožto heterosexuál....muži, kteří se více blíží cítění asexuálnímu, přátelství vůči ženám asi budou více schopni, ale ta většina myslím také, že ne...mně třeba se přátelství s mužem nikdy nevyvedlo, vždy to mělo tendenci přerůst buď ve vztah anebo se to "přátelství", když nic nebylo, časem rozpadlo...no, mne třeba pouhé přátelství také nestačí, jako že bych si s ním vystačila po celý život, milenecký a manželský vztah je úplně jiná dimenze, je tam i vášeň, nejen fyzická (v té zrovna přeborník nejsem), ale i duševní...těžko se to vysvětluje, člověk se cítí tak nějak jinak, když miluje...ale jinak, také si nejsem jistá, zdali je potřeba fyzický vztah ve vztazích stále tak vyzdvihovat, jako to dělá Arthur, vezmi si třeba, Arthure, kolik mužů je schopno onoho namátkového fyzického "splynutí" s prostitutkou a tam se o nějakém fyzicko-duševně-duchovním splynutí, jednotě mezi mužem a ženou ani nedá mluvit!


RE: Tak trochu se vypovídat... - Art-diskusni-forum-hur - 14. 11. 2011

(13. 11. 2011, 20:24:35)Nela Napsal(a): ...vezmi si třeba, Arthure, kolik mužů je schopno onoho namátkového fyzického "splynutí" s prostitutkou a tam se o nějakém fyzicko-duševně-duchovním splynutí, jednotě mezi mužem a ženou ani nedá mluvit!

Ale dá, jen je to složitější...;) Podle tantry je možné vše...:p Ale ke zbytku tvé reakce. Je to prostě z mé strany syrově řečeno. Jen se s tím naučit pracovat, a odpadne mezi lidmi, myslím, spousta nedorozumění...


RE: Tak trochu se vypovídat... - MadRat - 14. 11. 2011

Na tom co napsal jeden chlap (Arthur) bych rozhodně nezakládala nějakou teorii, že to platí pro všechny chlapy.
Podle mě je to víc o konkrétních lidech než o tom, jestli je to muž nebo žena. Někomu kamarádské vztahy s lidmi opačného pohlaví fungují, a ani to nejsou asexuální lidi. Jako příklad bych mohla dát spolužačku ze SŠ, která měla už od dětství za kamaráda jednoho spolužáka. Znali se už na základce, říkali si "brácha" a "ségra" a to bylo fakt výstižné.