Asexual.cz
Co jsem? - Verze k tisku

+- Asexual.cz (https://www.asexual.cz/forum)
+-- Fórum: Úvod (https://www.asexual.cz/forum/forum-3.html)
+--- Fórum: Uvítací koutek (https://www.asexual.cz/forum/forum-5.html)
+--- Téma: Co jsem? (/thread-2737.html)



Co jsem? - Me-diskusni-forum-ek - 03. 01. 2016

Zdravím,
před nedávnem jsem byla vtažena k rodinnému obědu, který mi je vždy nepříjemný jenom tématy, co se tam rodina pokouší rozebírat. U stolu nás bylo dohromady deset a z toho nás bylo šest "dětí" (zkrátka potomci těch čtyř dospělých). Protože se zrovna bratranec žene do ženění, tak se strýc rozhodl rýpat v tom, jak je to se vztahama nás ostatních. Tohle téma nenávidím, ale protrpěla jsem ho. Rodina o mně vždy bez okolků mluvila jako o zvláštním jedinci, co se vyhýbá společnosti, nenávidí fyzický kontakt a v mezilidských vztazích je vždy outsiderem. Jenže si mysleli, že je to tím, že jsem homosexuálně orientovaná. Odpověděla jsem (vlastně jsem to naštvaně zakřičela), že to není pravda, protože znám postoj své rodiny k takovým jedincům. Nakonec jsem jim řekla, že jsem hetero a ať ve mně nešťourají.
Problémem je, že já si o sobě nemyslím, že jsem hetero nebo tak. Ve svých patnácti letech jsem měla možnost navázat vztah s klukem mého věku, ale řekla jsem mu, že nemám zájem, protože mám moc školních povinností a vůči nemocnému příbuznému. Pravdou však bylo, že jsem na tom klukovi neshledala nic, co by mě přitahovalo. Navíc mi byl dobrým kamarádem, který se mnou podnikne jakoukoli blbost, co mě napadne a to mi s ním přišlo jako dostatečný vztah. Holky mi říkaly, že jsem hloupá, že je to kluk, co chtěl pouze mně a proto ignoroval jiné. Bohužel po tomto incidentu naše přátelství skončil, jelikož ho druhá strana ukončila.
Před koncem školního roku, než jsem zmizela na jinou školu, za mnou zase přišla spolužačka a da mi jasně na jevo, co ke mně cítí. Ani k ní jsem však necítila nic jiného než přátelství, které také po tomto skončilo.
Nestává se mi často, že bych našla člověka, kterého bych nazvala hezkým nebo k není cítila touhu. Vždy mně jen člověk okouzlí tím, co děla nebo talentem. Mám na ploše telefonu zpěvák nejmenované kapely. Dle všech vypadá "přitepleně", "jako buzík" nebo je podle nich zkrátka ošklivý. Mně se však líbí jeho hlas a to je vše, nemám zapotřebí komentovat jeho vzhled.
Mimo to se děsím jakéhokoli doteku. Potřeseno ruky, objetí, Pusa na tvář ze slušnosti nebo tak. Jako bych se toho štítila. Vlastně kvůli tomu nejezdím ani MHD nebo nechodím do školní jídelny, abych se nemusela mačkat ve frontách nebo autobusech.
Dalším bodem je asi to, co jsem postupně už zkusila. Myslím tím masturbaci a sledování porna. To první mně nebaví a to druhé se mi snad i hnusí. Nikdy jsem na sobě nepocítila touhu po sexu nebo vzrušení ve své budoucnosti si nedokáží představit, že bych ji měla s někým sdílet.
Zkrátka mi přijde, že do svého života nic sexuálního nebo týkajícího se vztahů nepotřebuji. Mám svoje zájmy, které mi připadají jako lépe (podle jiných promarněný) prožitý čas, než navazování vztahů, doteky, sex nebo cokoli s tím spojené.
Beztak nevím, co vlastně jsem. Poradíte? Možná je podstatné říct, že mi je teprve sedmnáct a možná teprve dospívám, ale nevím... Nepřijde mi, že by se můj pohled na tyhle věci za několik let změnil.
~ Meek


RE: Co jsem? - -diskusni-forum- - 03. 01. 2016

Možno sa niečo zmení a možno nie. Záleží na tom? Nezdá sa mi, že by si tým trpela, práve naopak, mám pocit, že si so svojim životom celkom spokojná. Nemusíme byť predsa všetci ľudia ako cez kopirák. Škoda len tých priateľstiev. Možno by Ti v tomto prípade mohla pomôcť škatuľka "asexuál". Možno by Ti mohla pomôcť aj doma, to ale záleží na tom, aké máš vzťahy s rodinou.
Inak s tými dotykmi som na tom podobne, až na to podanie ruky, to zvládam :) Je iba zopár ľudí, ktorých som schopná pustiť do svojej osobnej a nieto ešte intímnej zóny. Mnoho priateľských vzťahov tak skončilo vyhýbaním sa z mojej strany, pretože tí ľudia neboli schopní dodržať odstup.


RE: Co jsem? - ad-diskusni-forum-evr - 03. 01. 2016

Pravděpodobně jsi asexuální, pokud tě tedy třeba něḱdo z rodiny nezneužíval...
V sedmnácti je sexuální život hodně důležitý, takže tvé ,,příznaky" asexulitě nasvědčují..
Každopádně ti tohle ,,zaškatulkování" může usnadnit cestu a pokud se v ní náhle objeví bytost jež ti změní obzory, bude jen na tobě jak hluboko jsi se do té ,,škatule" zahnízdila...
Nikdy není nic na věky, a i mnohé barïéry která si stavíme třeba jen sami v sobě, stojí za to občas opustit.
Nejhorší je zahrabat se v nějakém názoru a přesvědčení a pak už jen z pohodlnosti či strachu odmítat cokoli jiného.
A ač je ti tak málo, ani se nenaděješ a bude ti mnohem víc, a pak litování toho co člověk neudělal když mohl, z něj činí smutnou osobnost co mnohdy vystupuje radikálně, jen aby se utvrdila v tom že ,,vlastně to není tak špatné, a snaží se často na podobnou cestu svést i další..aby v tom duševním marasmu nebyla tak sama.
Takže odpověď na otázku co jsi, zní- jsi člověk... a pokud hledáš své místo, najdi si takové kde ti bude fajn, ale počítej z možností ho někdy opustit. I důlek pod teplou prachovou peřinou je fajn někdy provětrat.
Jde o to že mnohdy se tu profilují ženy co se i přes asexualitu rozhodly mít dítě, a pak i poměrně radikální, z kterých jde často cítit že jim cosi chybí... Jasně že ne všechny, mnohé by nic takového ,,bojovně" nepřiznaly a budou šťastné , děj se co děj...
No a dál je to na tobě, jsi pravděpodobně asexuálka, a jak budeš vnímat příležitosti a hodnoty které před tebe položí svět, je pouze na bariérách, co si v sobě vystavíš.


RE: Co jsem? - Magr-diskusni-forum-amal - 03. 01. 2016

(03. 01. 2016, 02:33:18)Meek Napsal(a): Nestává se mi často, že bych našla člověka, kterého bych nazvala hezkým nebo k není cítila touhu. Vždy mně jen člověk okouzlí tím, co děla nebo talentem. Mám na ploše telefonu zpěvák nejmenované kapely. Dle všech vypadá "přitepleně", "jako buzík" nebo je podle nich zkrátka ošklivý. Mně se však líbí jeho hlas a to je vše, nemám zapotřebí komentovat jeho vzhled.

Existuje poddruh aseuxality nazývaný sapiosexualita, kde je vzhled a pohlaví nepodstatný detail a dotyčného zajímá pouze mysl samotná.

PS: V některých hudebnních žánrech je "vypadat jako buzík" součást image, v extrémních případech dokonce ani nejde poznat, jakého pohlaví členové kapely vůbec jsou :-)

(03. 01. 2016, 02:33:18)Meek Napsal(a): Mimo to se děsím jakéhokoli doteku. Potřeseno ruky, objetí, Pusa na tvář ze slušnosti nebo tak. Jako bych se toho štítila. Vlastně kvůli tomu nejezdím ani MHD nebo nechodím do školní jídelny, abych se nemusela mačkat ve frontách nebo autobusech.

Hmmm, nejsem sice psycholog, ale tipuju, že tohle není jen asexualita, respektive že asexualita bude jen jedna z částí celku, bohužel bez dalších informací můžu jen odhadovat ... nicméně doporučuju najít si na webu něco o tzv. "poruchách" osobnosti, konkrétně schizoidní (tu sám mám), vyhýbavé a poruchách autistického spektra.

Jinak vyhýbání se davům ve školdní jídelně a MHD bohužel není dlouhodobně výhodné řešení (takoví lidé pak končí jako agorafobici nebo, bohové a kami chraň, hikikomori), protože bohužel život v civilizované společnosti čas od času vyžaduje vyskytovat se v místě se zvýšenou koncetrací ostatních lidí. Lepší řešení je pomalu si zvykat (budovat si pozitivní zpětnou vazbu), případně, s dostatečnou dávkou sebevědomí a asertivity, se rovnou naučit stát ve frontě nebo cestovat v MHD bez zbytečného mačkání se (i když uznávám, že pro dospělého muže s pohledem schopným rozplakat malé děti je to o dost jednodušší než pro křehkou sedmnáctiletou dívenku) a vyhýbat se pouze případům, kdy se mačkání už nejde vyhnout (např. tím, že počkám na další spoj).


RE: Co jsem? - veru-diskusni-forum-jasi - 03. 01. 2016

Existuje poddruh aseuxality nazývaný sapiosexualita, kde je vzhled a pohlaví nepodstatný detail a dotyčného zajímá pouze mysl samotná.


Děkuju, to asi jsem ;) To je novinek za poslední týden, asexuál, sapiosexuál...hlavně z toho nezmagořit, největší dar je asi být sám sebou, což je ale strašně těžké...

Meek,

mám to, co rozum beru, podobně. V 17 jsem byla ještě nad věcí, holt nepřišel ten pravý, ale mnoho se toho v tomto směru ani za dalších 17 let nezměnilo, takže asi to tak bude, ale ani teď si nejsem jistá.

Přeju Ti, ať hlavně najdeš sama sebe. Mně to tu pomáhá, že vidím, že spousta lidí to má nějak nestandardně a hodně podobně jako já...na pojmenování nakonec nezáleží, hlavně když se v tom člověk necítí tak sám. ;)


RE: Co jsem? - ke-diskusni-forum-x!k - 03. 01. 2016

Myslim ze jsi asexualni, ale to musis zjistit jen ty sama. Ja mam treba 27 let a nikdy jsem nemel souloz a ta predstava delat to se mi nelibi. Nevidim v tom zadny smysl, nevzrusuje me to, takze to ani neplanuju zkouset. To je vec u ktere sem si jisty, ze nemusim ani zkouset. Fotky nejake nahe holky me nevzrusi, jako bych se dival treba sam na sebe naheho. Fotky nahych kluku uz vubec. Tak nejak vic se mi libi holky, ale spis jen vzhledem, ne sexualne. Ja mam ale sexualitu divnou, nekdy o tom mozna napisu vic.


RE: Co jsem? - Er-diskusni-forum-ia - 09. 01. 2016

Ahoj, to jsem ráda, že nejsem jediná, pro koho vzhled a vlastně ani pohlaví nehraje roli :-) Důležité je, co ten člověk vyzařuje (na VŠ mě například nehorázně upoutala naše učitelka daní, které je 52 let !!! to ale samozřejmě nemůžete nikomu říct, protože bych okamžitě vypadala "úchylně a teple" ale cítila jsem k ní takový "hřejivý" pocit a přála jsem jí všechno štěstí světa)... Já lidi soudím podle charakteru a zamilovat se dokážu jen do někoho, s kým jsem "spřízněná duše" - což je problém, když pohrdám lidmi, kteří ztrácí svůj čas sledováním porna... Ale v téhle komunitě vidím naději ! :-)

ps: s tím, že nemáš ráda dotyky si nedělej starosti, každý člověk je jiný...


RE: Co jsem? - veru-diskusni-forum-jasi - 10. 01. 2016

(09. 01. 2016, 21:21:28)Eria Napsal(a): Ahoj, to jsem ráda, že nejsem jediná, pro koho vzhled a vlastně ani pohlaví nehraje roli :-) Důležité je, co ten člověk vyzařuje (na VŠ mě například nehorázně upoutala naše učitelka daní, které je 52 let !!! to ale samozřejmě nemůžete nikomu říct, protože bych okamžitě vypadala "úchylně a teple" ale cítila jsem k ní takový "hřejivý" pocit a přála jsem jí všechno štěstí světa)... Já lidi soudím podle charakteru a zamilovat se dokážu jen do někoho, s kým jsem "spřízněná duše" - což je problém, když pohrdám lidmi, kteří ztrácí svůj čas sledováním porna... Ale v téhle komunitě vidím naději ! :-)

ps: s tím, že nemáš ráda dotyky si nedělej starosti, každý člověk je jiný...

Eria, cítím to hodně podobně...mně se to zrovna děje s 65 paní, a přesně jak popisuješ, ale mě svým způsobem i přitahuje, jistá míra touhy po blízkosti, ne po sexu. Já jí to řekla, máme takový "romantický" "vztah", vzala to úžasně, i když mi nic nemůže dát...