17. 01. 2012, 20:40:11
Ahoj,
přečetl jsem si zde dost příspěvků na téma asexualita a jako "nováček" přijdu také s "trochou do mlýna". Po přečtení řady zpovědí jsem zjistil, že jsem zde "doma". Ač mám již hodně odžito, tak jsem ke svému coming outu (rozuměj sebepoznání) došel až ve středním věku. Druhé pohlaví (holky) se mi vždy líbilo, ale už v postpubertálním stádiu jsem zjistil, že "něco není v pořádku". Na rande jsme se těšil, ale nikdy jsem nebyl vzrušenej. Tak to pokračovlao a pokračovalo, byly vztahy/nevztahy až jsme se dokonce oženil a spolupodílel se na vzniku nové generace... Ale v manželství jsem stále více cítil, že ač jsme se "naučil stykovat", tak mě to prostě "nebralo". Samozřejmě mě napadlo: jsi na kluky... Ale ani ti mě nebrali a tato orientace zůstala mimo hru. Nakonec žena navrhla, ať jdu k sexuologovi a ten to elgantně vyřešil (vzhledem k mému prac. vytrížení) Viagrou.. a zas to chvíli fungovalo, až jsem pochopil (po mnoha letech manželství), že jsem jinej a sex je pro mě v podstatě jen "nutné zlo" za účelem udržení tepla rodinného krbu...... Tak to ještě chvíli poračovalo, ale zjsitili jsme nakonec oba, že to nemá smysl. Nyní jsem "na volné noze" a rád, že nikdo nečeká na to, jak budu dovádivý v posteli... Bylo to velmi dlouhé, bolestivé, kdy člověk dostal cejch "4%". když nemá zájem o sex, ale je to v určitém slova smylsu "vysvobození".
Snad se na mě nesnese sprška výsměšných poznámek za to, co jsxme napsal, ale i takové příběhy přináši život....
A ještě na závěr "nikdy není pozdě se rozhodnout a jít svou cestou......"
přečetl jsem si zde dost příspěvků na téma asexualita a jako "nováček" přijdu také s "trochou do mlýna". Po přečtení řady zpovědí jsem zjistil, že jsem zde "doma". Ač mám již hodně odžito, tak jsem ke svému coming outu (rozuměj sebepoznání) došel až ve středním věku. Druhé pohlaví (holky) se mi vždy líbilo, ale už v postpubertálním stádiu jsem zjistil, že "něco není v pořádku". Na rande jsme se těšil, ale nikdy jsem nebyl vzrušenej. Tak to pokračovlao a pokračovalo, byly vztahy/nevztahy až jsme se dokonce oženil a spolupodílel se na vzniku nové generace... Ale v manželství jsem stále více cítil, že ač jsme se "naučil stykovat", tak mě to prostě "nebralo". Samozřejmě mě napadlo: jsi na kluky... Ale ani ti mě nebrali a tato orientace zůstala mimo hru. Nakonec žena navrhla, ať jdu k sexuologovi a ten to elgantně vyřešil (vzhledem k mému prac. vytrížení) Viagrou.. a zas to chvíli fungovalo, až jsem pochopil (po mnoha letech manželství), že jsem jinej a sex je pro mě v podstatě jen "nutné zlo" za účelem udržení tepla rodinného krbu...... Tak to ještě chvíli poračovalo, ale zjsitili jsme nakonec oba, že to nemá smysl. Nyní jsem "na volné noze" a rád, že nikdo nečeká na to, jak budu dovádivý v posteli... Bylo to velmi dlouhé, bolestivé, kdy člověk dostal cejch "4%". když nemá zájem o sex, ale je to v určitém slova smylsu "vysvobození".
Snad se na mě nesnese sprška výsměšných poznámek za to, co jsxme napsal, ale i takové příběhy přináši život....
A ještě na závěr "nikdy není pozdě se rozhodnout a jít svou cestou......"