11. 05. 2014, 09:12:07
(20. 04. 2014, 20:51:55)11maby Napsal(a): som normálna alebo sa treba liečiť? Je možné sa v tejto oblasti nejakým spôsobom zmeniť?
Někde člověk občas vidí přirovnání k homosexualitě, že u té už se uznalo, že nejde léčit, no a že s asexualitou je to přece stejné. V životě jsem ovšem neslyšel o léku nebo situaci, která by z heterosexuála udělala homosexuála, na druhou stranu, že antidepresiva mohou výrazně snižovat chuť na sex, ví asi každý, stejně tak lze najít v různých diskusích hromadu případů, že ženy po porodu ztratily chuť na sex, některým se časem vrátila, některým ne. Takže si lze dobře představit, že některá asexualita může být vrozená a nezměnitelná jako ta homosexualita, no a některá může být výsledkem například nějaké hormonální nerovnováhy, kterou může jít ovlivnit zvenčí.
Třeba moje manželka má nějaké ložisko v mozku, jakoby takový benigní nádor, co ze všech sil produkuje prolaktin, takže je obrazně řečeno trvale "po porodu", ne že by jí teklo mléko, ale například o ten sex v podstatě nikdy zájem neměla. Tak na to bere nějaké léky, které tu hladinu prolaktinu snižují. (Jestli to má vliv na její libido, zatím neumím s určitostí říct, řekl bych, že ano, ale možná je to jen můj optimismus či jiné vlivy, uvidíme dlouhodobě. :-))
V některých případech tedy je možné se v této oblasti nějakým způsobem změnit. Otázky jsou, jestli jsi ten případ a jestli o změnu stojíš. To první Ti asi v případě zájmu řeknou na endokrinologii nebo tak někde, to druhé je na Tobě. Sazmořejmě můžou na endokrinologii mít za to, že případná zjištěná hormonální nerovnováha má být léčena bez ohledu na další, například mou manželku neléčí, aby měla zájem o sex, ale aby neměla trvale vysoké hladiny prolaktinu.
(To se přiznám, že mě tu někdy trochu zaráží, když na to přijde řeč [nemyslím teď tuto konkrétní diskusi, ale hledat příklady se mi nechce], že se tu někteří tváří, že sice ano, vnímají zásadní odlišnost od většiny, ale k doktorům je nikdo nedostane, protože jsou přece úplně v pořádku, tak jacípak doktoři. Ale vždycky si říkám, že když tomu tak dobře rozumějí, je to jejich boj. :-))