Orwellova asexuální hrdinka

[Fib-diskusni-forum-ril]

Takže mi přijde logicky paradoxní, že jsou různé formy antikoncepce PROTI POČETÍ, ke kterému je ale sex určený.

Takhle to funguje. Využíváme vrozené rysy k tomu, kvůli čemu se nevyvinuly, abychom získali určitý nadstandard, povyražení nepotřebné k přežití. Třeba trichromatické (trojbarevné) vidění máme kvůli tomu, abychom rozeznali zralé plody od nezralých, a ne abychom malovali expresionistické obrazy - a stejně to děláme. Protože jsme chytří primáti.  Páření, které nemá za cíl rozmnožení, ale jen slast, pochází ze stejného soudku, jenomže do 18.-20. století ho omezovaly nedokonalé antikoncepční metody. Jinak je to ale přirozené. Ostatně i delfíni se prý páří pro zábavu.

A hlavně jak furt společnost podsouvá, že je normální souložit, ...

Podle mě by ti bylo velmi dobře v pozdní antice nebo ve středověku, prostě v obdobích, kdy se celibát pokládal za docela přirozený. Ale bohužel žiješ v postmoderně.

A jelikož se o asexualitě nemluví a moc se o ní neví, odborníci na ni prostě nevěří. Pokud jde totiž skutečný ace k odborníkovi, začne tomu lékař přisuzovat různé psychické příčiny.

Právě jsi popsala, jak ve vědě (v tomto případě medicíně, potažmo psychiatrii) funguje paradigma. To není spiknutí proti asexuálům, nýbrž normální chování vědy. Příklad: když byl v 19. století objeven hrošík liberijský, obec přírodovědců, reprezentovaná akademií věd, prohlásila, že neexistuje, protože existovat nemůže (biolog Geroges Cuvier tvrdil, že všechny velké druhy savců byly do konce 18. století objeveny). Jeden živý exemplář hrošíka se ocitl v berlínské zoo, kam se na něj chodili dívat lidé, ale akademie věd dál statečně trvala na jeho neexistenci.  Ze stejného důvodu přírodovědci dlouho nepřipouštěli existenci goril horských. Tohle popírání reálně se vyskytujících jevů trvá tak dlouho, dokud se jich nenahromadí příliš - časem vědcům dojde, že daný názor (všichni savci jsou už objeveni / každý člověk má v určité míře libido atd.) neodpovídá světu, jaký skutečně je. Pak se změní interpretace a celý proces začne od začátku - postupně se vynořují další jevy, které ji popírají, dokud není nahrazena jinou.

I já jako stopro asexuálka bych byla schopná aktu, ale proč bych to dělala? ... Ono totiž pokud se asexualita vykládá tak, že nám nefunguje nějaká část mozku, tak se to označí za nemoc, dysfunkci. Přesto si nepřipadám, že bychom tímto nějak trpěli, že bychom byli méněcenní a že bychom byli nefunkční. Protože my funkční jsme. Až budeme chtít, tak jsme schopní si zasexovat. Třeba až budem chtít právě to dítě.

Fyzicky ano, ale psychicky ne. Nechci tě urážet, ale z komplexního, psychosomatického hlediska jsme my asexuálové vážně trošku "rozbití".

Ti lékaři na asexualitu taky nevěří proto, že jim přijde něco takového nereálné. ... Sex je potřeba zbytná (samozřejmě kromě rozmnožení, protože jinak bychom vyhynuli), ale oni si myslí, že je to nezbytné jako třeba jíst, pít, spát. 

Lékaři možná (i když určitě ne všichni), ale někteří biologové vědí, že je to potřeba zbytná. Zrovna minulý čtvrtek to na přednášce na Přírodovědecké fakultě podotkl prof. Komárek.

Ohledně testování vzrušivosti: samozřejmě existuje, a také už bylo na asexuálech provedeno. Četla jsem, že u nich byla naměřena "slabší reakce" (nikoli nulová) na erotické podněty. Mám pocit, že studii o tom citovala diplomka, na niž jsem dávala na fórum odkaz. Tady bych ale podotkla, že zdánlivě typicky sexuální reakce (u žen i u mužů, dosaďte si sami) mohou být často odezvou na nesexuální podněty, zejména nervozitu - čili na vzrušení nesexuálního druhu. Je to stejné, jako když se člověk potí a zvyšuje se mu tep - příčinou může být pohlavní rozjitření i dejme tomu zkoušení u tabule. Tělo občas bývá zmatené.

Ale mně se nelíbí, že se nejdřív lidi ohrabávaj, pak olizujou, šťouchají do sebe prsty, rvou do sebe ruce, hňoucají si bambus a pak jdou na věc. 

Hej! Měj trochu ohledu k lidem, kteří tohle dosud nevěděli a vědět nechtěli! 

Pátrám po tom hezkou řádku let - bezvýsledně.

Mám pocit, že k projevům vzrušení u žen patří také zvýšený srdeční tep a prokrvení pohlavních orgánů. Jinak sekrece oxytocinu, "hormonu lásky" (nejen té pohlavní) - k ní dochází díky dotykům (a to nejen při stimulaci dělohy, ale i při normálním mazlení; konec konců oxytocin vylučujeme třeba i při hlazení psa). 

... Ale pátrání po příčině by znamenalo, že se chceš získané asexuality zbavit, tzn., že podle této teorie možná nejsi spokojen s tím, že jsi asexuál. Pokud dobře chápu, že bys svůj blok rád odstranil, až zjistíš jeho příčinu ...

Sosno, to je fakt brutální nesmysl. Například řada homosexuálů je ze svojí orientace nešťastná, ale na její skutečnosti to nic nemění, a s asexualitou je to stejné. Nepřijetí nějaké biologicky dané identity ji nevymaže.

Fibril: Já myslím, že Orwell by měl radost, že jeho popis asexuálky vyvolal diskusi mezi asexuály. Možná by se poplácal po rameni a zapálil by si k tomu cigaretu.

Te miluju....a nejen za ty posledni dva radky :