Jsem vadná?

[mar-diskusni-forum-teza]

K té samotě ve dvou, o které diskutovali marteza a vye, mě napadá, jestli každý neměl na mysli něco trochu jiného?
'Samota ve dvou' se dá chápat jako případ, kdy jsem s někým ve vztahu, ale připadám si vedle něj sama (což vnímám jako krajně nežádoucí a nepříjemný stav).
Nebo se to dá chápat, jako případ, kdy dvojice je izolovaná/osamocená od zbytku společnosti, ale fungují mezi sebou. (To nemusí být na závadu, ovšem z dlouhodobého hlediska - a na základě vlastní podobné zkušenosti - bych toto uspořádání úplně nedoporučovala, aspoň ne dlouhodobě, protože je naopak osvěžující, když partneři do toho vztahu vnášejí i nějaké další, nové podněty, které získávají třeba u svých přátel - které mají samozřejmě každý jiné a jinde)

Takhle nějak jsem to měl v hlavě já, když jsem psal příspěvek. Měl jsem pocit, že vye má na mysli tu druhou variantu (izolaci), a tak jsem namítl, že ne. Protože přimknout se k partnerovi: Cítím se nějak sama, nemám bližního, kterému se můžu svěřit. Tak si najdu někoho, komu se budu moci svěřit, ale zároveň se my dva spolu budeme i nadále izolovat od společnosti.
Do společnosti samozřejmě může proniknout skrz někoho, ale pokud se k němu v první fázi přimkne (a to samozřejmě udělá), tak se dětinskosti nezbaví. Pokud ale bude postupovat od začátku sama za sebe, ostatní přijde samo (tedy nejdřív samostatnost a následně - možná současně - společnost). 
Ohledně sebevědomí: Sebevědomí získává člověk už od dětství, učí se fungovat ve společnosti, specializuje se na nějaký obor lidské činnosti, a je v tom pak i dobrý. A nemůžeš někomu říct: "Hele, sebevědomí si nebuduj, mohl by si padnout na zadek a ono by to bolelo." Čím dřív začne, tím dřív nějaké sebevědomí získá. A samozřejmě přitom i kolikrát upadne. Je primárně jedno, co to bude. Ale musí zažít ten pocit, kdy sama sebe pochválí. Nebo dokonce víc: Kdy ji někdo pochválí. A že před tím někde spadne? O to ten pocit bude lahodnější.
Nebo ještě jinak: Malé dítě se drží za ruku svého rodiče. Jak dospívá a získává sebevědomí, té ruky se pouští. Časem si pak najde jinou ruku, ale ne takovou, které se bude držet, ale kterou bude držet.

Ale rozhodně si nemyslím, že ten první krok je odstěhování se. To by vážně mohlo být zbytečné zakopnutí hned na začátku.