Asi jsem asexuálka, ale nechci jí být...

[Ne-diskusni-forum-la]

Milá werco, mluvíš mi z duše, věř mi, ještě donedávna jsem měla pocity zcela identické, také jsem o asexualitu "nestála". Co bych za to dala, být "normální" ženou, neboj, jsme normální všichni až na tu nechuť k sexuálnímu vyžití....,ale víš, jak to myslím, s běžně nastaveným mužem se asexuálka nebo hyposexuálka shodnout v tomto prostě nemůže....a vztahy, které by mohly být i fajn, protékají kvůli tomu mezi prsty....jak toto řešit....i já jsem se zkoušela změnit a i když nejsem na 100 % asexuální, muži, který má tu frekvenci sexu nastavenou běžně, vyhovět opravdu nemohu....tak jedině, zkus hledat partnera zde, takového, který nemá sexuální soužití až na prvním místě, jak se tak říká, přesto buď opatrná, aby to nebyl takový, u kterého je asexualita jen maskováním kupy jiných problémů, to je pak také děs běs, ale věř, že se dá nakonec najít spřízněná duše a pak takový vztah může být velmi krásný, snad možná zčásti i proto, že mužský, který není nadopovaný tolik testosteronem jako většina souputníků, má daleko větši předpoklady k tomu, aby naše ženské vnímání, prožívání, pochopil....takže hlavu vzhůru.