(A)sexuální?

[Magr-diskusni-forum-amal]

Ja som si začal uvedomovať, že som asexuál ešte dávno predtým než som sa vôbec dozvedel, že niečo takéto "oficiálne" existuje a ako presne sa to odborne
nazýva. Vtedy som sa pochopiteľne nevedel zaradiť kam patrím a cítil som sa nepríjemne, vždy keď došla na rad téma sexu. Je zaujímavé, že odkedy viem "čo" som,
tak tieto momenty mi už nerobia problém a cítim sa v pohode, aj keď sa musím baviť so sexuálnymi kamarátmi o ich sexuálnych zážitkoch.

Je vždy jednodušší přijmout něco, když to něco dokážeme pojmenovat (protože, jak říkal H. P. Lovecraft, není většího strachu než strach z neznáma). To platí nejen o sexuální orientaci, ale dokonce třeba i o nemocech - četl jsem kdysi článek, kde se psalo o pacientech se vzácnými druhy chorob, kterým se ulevilo, když byly konečně diagnostikováni, dokonce i tehdy, když pro ně lékaři nemohli udělat nic jiného (velká část těxchto chorob je genetická a nedá se vyléčit, nanejvýš se dají léčit přiznaky).

Odvtedy som sex už musel aj párkrát odmietnuť a to bol väčší "shitstorm" ako pri coming oute pred kamarátmi.

V tomto mají muži-asexuálové nevýhodu, zatímco muži jsou na odmítání od žen zvyklí, ne každá žena se dokáže smířit s tím, že je odmítně muž, který by je podle všecho neměl odmítnout (svobodný, žádná přítelkyně a pod.). Možná v tom má vinu i mýtus "všichni muži to chtějí pořád" (viz článek Stop pomluvám: tři mýty o mužské sexualitě, hlavně text AUTORČINA ZPOVĚD A VZKAZ ČTENÁŘI (sic)).