30. 03. 2021, 00:14:23
Ahojte, je to přesně tak jak píše Ilmatar – chtěla jsem svým příspěvkem hlavně povzbudit, super že to z toho lze pochopit 
. Povzbudit lidi, kteří by to případně měli podobně jako já (tzn. že jejich „chtění“ a zároveň „nechtění“ si odporuje což je mimochodem fakt matoucí), k experimentování a hledání, k trpělivosti a nevzdávání to po prvních pokusech které „nejdou podle představ“ – tedy k vytrvalosti a zvídavosti. Ale zároveň (a to hlavně) každého povzbudit i k ohleduplnosti vůči sobě sama a vnímavosti vůči všem svým pocitům v celé jejich rozmanitosti.
Jsem totiž moc ráda, že jsem na sebe v minulosti byla „dost hodná“ a nenutila se do ničeho v momentě kdy se objevil nějaký odpor, ikdyž jsem měla pocit, že „by to bylo v daný moment vhodné“ (viz první nevydařené pokusy). Umím si představit, že kdybych si např. na první sex vybrala někoho bezohledného (stane se snadno když ho dost neznáš nebo nemáš dost sebeúcty) nebo se do toho ve stresu a zmatku nutila extra na sílu v momentě, kdy to nešlo, že by to mojí schopnosti vůbec s někým spát dalo definitivní ránu - že bych i díky své nezkušenosti k sexu obecně dostala odpor, který by šlo jen horko těžko odblokovat. Aspoň takový jsem ze sebe vždy měla pocit, a tak jsem to vždy brala velmi pomalu. Na druhou stranu, kdybych to vzdala a řekla si, že jsem asexuál protože „splňuji čtyři z pěti bodů charakterizujích asexuála“, asi bych si nikdy nenašla „kladný vztah k sexu“ a něco by mi chybělo, - intimita a pocit, že mě někdo chce jako ženu. Ikdyž pokud někomu „vzdání to“ přinese především významnou úlevu, asi to bude správná cesta.
Ke komentářům tady – psycholog je dobrá věc, když člověk má nějaké trauma nebo když cítí palčivě bolavou potřebu – já to momentálně tak nevnímám, tak to na psychologa zatím nevidím. Chtěla bych mít ještě kladnější vztah k sexu, ale taky bych chtěla být milionář, a zatím úspěšně žiju s tím, že nejsem Ne že na tom nechci dál zkoušet pracovat, ale přinejhorším se to prostě nepovede, hlavně že přítel to „dává“. A prostě si celkově nejsem jistá, že by s tím psycholog něco svedl. Asi vás zklamu, ale vaše dilema tu nerozsoudím. Možná že někde na světě běhá nějaký zkušený člověk navíc v ruční práci naladěný na mou vlnu (což se mi momentálně jeví jako poměrně složitá alchymie sestávající z řady prchavých kouzel okamžiku, pokaždé trochu jiná a zahrnující i hlavu – momentálně mi přijde, že by to musel být telepat a kdo ví jestli by to nemusel být neviditelný telepat a hypnotik zároveň), který by přišel i na to, jak mě „úspěšně používat se vším všudy“ v páru. Ale ta pravděpodobnost mi přijde malá, přece jen několik partnerů už jsem vystřídala a trochu už se znám. To už spíš věřím, že to časem nějak rozlousknu a partnerovi vysvětlím sama.
Ale i tak - přece jen – to že se ti po celém těle desítky minut věnuje vysvlečený partner kterého máš ráda, který ti voní a jehož dotek i celkový projev je ti příjemný, na kterého tě těší se při tom koukat a který umí navodit kouzlo okamžiku, a tobě se tam dole nic neprokrvuje resp. nic příjemného tam necítíš… podle mě uvolněná heterosex. holka by zkrátka nemohla být v takové situaci nevzrušená, a nepotřebovala by žádné složité mechanické techniky. Teď nemluvím tedy o nějakém orgasmu nebo o anorgasmii, ale o kompletní absenci fyzické slasti z sexu a koitu (co vím z doslechu anorgasmici nemají orgasmus a chybí jim tedy finální vrchol a následný pocit naplnění, ale jinak je jim sex i tak v průběhu koitu nemálo fyzicky příjemný).
Poslední věc, nevím, nakolik bych to měla težší jako muž, asi jo, ale ani to mi nepřijde nemožné. Popravdě umím si představit, že by mi naprosto stačilo/bavilo muchlat a mazlit se, a partnerku u toho nakonec „odbavit“ hračkou, a bylo by. A umím si představit, že by to stačilo i leckteré partnerce. Just use communication and imagination.
No a krom toho všeho, evkula se samozřejmě stále zamýšlí co dál, ale už ne, protože má pocit, že musí, ale protože jí to baví a zrovna má čas A ráda si poslechne komentáře, a ví, že si z vybere co potřebuje – že vejdou a neuškodí
. Povzbudit lidi, kteří by to případně měli podobně jako já (tzn. že jejich „chtění“ a zároveň „nechtění“ si odporuje což je mimochodem fakt matoucí), k experimentování a hledání, k trpělivosti a nevzdávání to po prvních pokusech které „nejdou podle představ“ – tedy k vytrvalosti a zvídavosti. Ale zároveň (a to hlavně) každého povzbudit i k ohleduplnosti vůči sobě sama a vnímavosti vůči všem svým pocitům v celé jejich rozmanitosti. Jsem totiž moc ráda, že jsem na sebe v minulosti byla „dost hodná“ a nenutila se do ničeho v momentě kdy se objevil nějaký odpor, ikdyž jsem měla pocit, že „by to bylo v daný moment vhodné“ (viz první nevydařené pokusy). Umím si představit, že kdybych si např. na první sex vybrala někoho bezohledného (stane se snadno když ho dost neznáš nebo nemáš dost sebeúcty) nebo se do toho ve stresu a zmatku nutila extra na sílu v momentě, kdy to nešlo, že by to mojí schopnosti vůbec s někým spát dalo definitivní ránu - že bych i díky své nezkušenosti k sexu obecně dostala odpor, který by šlo jen horko těžko odblokovat. Aspoň takový jsem ze sebe vždy měla pocit, a tak jsem to vždy brala velmi pomalu. Na druhou stranu, kdybych to vzdala a řekla si, že jsem asexuál protože „splňuji čtyři z pěti bodů charakterizujích asexuála“, asi bych si nikdy nenašla „kladný vztah k sexu“ a něco by mi chybělo, - intimita a pocit, že mě někdo chce jako ženu. Ikdyž pokud někomu „vzdání to“ přinese především významnou úlevu, asi to bude správná cesta.
Ke komentářům tady – psycholog je dobrá věc, když člověk má nějaké trauma nebo když cítí palčivě bolavou potřebu – já to momentálně tak nevnímám, tak to na psychologa zatím nevidím. Chtěla bych mít ještě kladnější vztah k sexu, ale taky bych chtěla být milionář, a zatím úspěšně žiju s tím, že nejsem
Ne že na tom nechci dál zkoušet pracovat, ale přinejhorším se to prostě nepovede, hlavně že přítel to „dává“. A prostě si celkově nejsem jistá, že by s tím psycholog něco svedl. Asi vás zklamu, ale vaše dilema tu nerozsoudím. Možná že někde na světě běhá nějaký zkušený člověk navíc v ruční práci naladěný na mou vlnu (což se mi momentálně jeví jako poměrně složitá alchymie sestávající z řady prchavých kouzel okamžiku, pokaždé trochu jiná a zahrnující i hlavu – momentálně mi přijde, že by to musel být telepat a kdo ví jestli by to nemusel být neviditelný telepat a hypnotik zároveň), který by přišel i na to, jak mě „úspěšně používat se vším všudy“ v páru. Ale ta pravděpodobnost mi přijde malá, přece jen několik partnerů už jsem vystřídala a trochu už se znám. To už spíš věřím, že to časem nějak rozlousknu a partnerovi vysvětlím sama.Ale i tak - přece jen – to že se ti po celém těle desítky minut věnuje vysvlečený partner kterého máš ráda, který ti voní a jehož dotek i celkový projev je ti příjemný, na kterého tě těší se při tom koukat a který umí navodit kouzlo okamžiku, a tobě se tam dole nic neprokrvuje resp. nic příjemného tam necítíš… podle mě uvolněná heterosex. holka by zkrátka nemohla být v takové situaci nevzrušená, a nepotřebovala by žádné složité mechanické techniky. Teď nemluvím tedy o nějakém orgasmu nebo o anorgasmii, ale o kompletní absenci fyzické slasti z sexu a koitu (co vím z doslechu anorgasmici nemají orgasmus a chybí jim tedy finální vrchol a následný pocit naplnění, ale jinak je jim sex i tak v průběhu koitu nemálo fyzicky příjemný).
Poslední věc, nevím, nakolik bych to měla težší jako muž, asi jo, ale ani to mi nepřijde nemožné. Popravdě umím si představit, že by mi naprosto stačilo/bavilo muchlat a mazlit se, a partnerku u toho nakonec „odbavit“ hračkou, a bylo by. A umím si představit, že by to stačilo i leckteré partnerce. Just use communication and imagination.
No a krom toho všeho, evkula se samozřejmě stále zamýšlí co dál, ale už ne, protože má pocit, že musí, ale protože jí to baví a zrovna má čas
A ráda si poslechne komentáře, a ví, že si z vybere co potřebuje – že vejdou a neuškodí