Ahoj,
cítím trochu úzkost, když čtu některé příběhy lidí, kteří jsou smutní z toho, jací jsou - nepudoví, stejnětak články v časopisech (skrze ten jsem se dočetla o tomhle webu ) kde se píše o asexualitě jako nemoci, jako něčeho co není v pořádku, ...

Můj první jakoby vážný vztah jsem měla v 19ti, skoro 20ti letech. Můj milý byl hodný, gentleman, snesl by mi modré z nebe, studoval práva, hrál basket, chytrej, pěknej kluk.
Měla jsem ho strašně ráda, ráda se s ním procházela, trávila čas, poznávala nový věci, místa...méně raději jsem byla, když na mě sahal, když mě líbal..a když jsme byli týden na chatě a každý večer ulehali do postele, modlila jsem se, ať se nechce tolik mazlit a hlavně milovat se. Myslel si, že můj nezájem o sex, plyne ze strachu a z toho, že byl můj první přítel vůbec, nicméně byl ohleduplný a vyšel mi vstříc, nespali jsme spolu. Proto ho mám asi pořád v srdci a jsme v blízkém kontaktu i přesto, že jsme se po půl roce rozešli s tím, že jsem se do něj nazamilovala a dál bych ho jen "trápila".
Po pár měsících jsem byla v jiné situaci, kdy jsem neměla moc čas, naskytl se partner, byli jsme oba sami a tak jsem vklouzla do vztahu založeném pouze na sexu. Trvalo to tak měsíc, sešli jsme se třikrát a potom mi došlo...že tohle nechci, že je to moc málo, že mi to nestačí..
Prožila jsem pár životních utrpení (týkajících se rodiny, studia..) a život mi do cesty poslal dalšího partnera, duchovního. Ten mi tehdy moc pomohl, pochopila jsem s ním smysl svých utrpení a ukázal mi, řekla bych, další směr, cestu. Mou nesexualitu ovšem taky nechápal, myslel, že to mám ze svých minulých vztahů. Jeli jsme spolu asi po 3měsících vztahu na pozvání za lidmi, kteří se velmi zabývají mystikou a duchovnem. Mluvili jsme tam o spoustě věcí a na přítelovo doporučení jsem i já mluvila o svých blocích v sexualitě, jak je on nazýval. Když jsem domluvila, ti lidé se ptali, proč to nazývám bloky..a pověděli mi...
že nejde o bloky. Nejde o poruchu. Nejde o žádné trauma z dob minulých. Jde o to, že je potřeba najít k sobě partnera a nebo na tom se stávajícím pracovat a to na propojení srdcí, na nesobecké lásce. Na zbavení se pudovosti a poté prožívání té nejkrásnější nesobecké všeobjímající lásky. Mé "bloky" a to, že jsem se dosud do nikoho nezamilovala, jsou jakousi mojí ochranou. Budou zamknuté do té doby, než dospěju do stadia duchovního vývoje, kdy mi bude moci přijít partner, který bude obrazem muže, který je ve mně a já obrazem ženy, která je v něm. Potom splyneme a sexuální spojení budeme brát jako něco přirozeného.

Jsem už delší dobu zase sama, jsem ale šťastná. Našla odpověď snad ve víře. Souhlasím s citátem "věř a víra tvá tě uzdraví". A také věřte, že nejste nemocní, že nejste nějak nedokonalí, zároveň si ale také nemyslete, že jste něčím výjimeční, věřte jen, že "jste zámek, co potřebuje přesný klíč".

Annie, opět musím napsat, to je krásné.....cítím to naprosto stejně, ti lidé, se kterými ses shledala, byli dozajista velmi moudří. Myslím si, že nemálo z nás může najít časem odpověď právě zde....jen to chce asi mít trpělivost, pokoru a lásku....a důvěru....
Přeji pěkný den.

zaujimava myslienka. Mozno na tom nieco bude. Najst skratka cloveka, naladeneho na rovnakej vlnovej dlzke ako som ja. Toz vypada to na takmer nemoznu misiu

žádnej klíč...paklíč

A máš Annie nějakou jasnější představu o tom ideálním partnerovi? Dokážeš například plus mínus výjmenovat, co konkrétně by měl "splňovat"?

(18. 05. 2010 14:55:07)Illusor napsal(a):  A máš Annie nějakou jasnější představu o tom ideálním partnerovi? Dokážeš například plus mínus výjmenovat, co konkrétně by měl "splňovat"?

Cítím, že bych milovala člověka, který by znal a žil mystikou, tzn který by smýšlel jako já, měl podobné zkušenosti, který by se mnou žil pro dobro všech bytostí, který by se mě neptal proč se modlím, ale modlil se se mnou..
A z toho se potom odvíjí všechno, veškerý jeho charakter...nebyl by pudový, nebyl by čistě materiální. Nečekal by lásku, ale na té lásce a vztahu se mnou pracoval. Potom bychom spolu zářili a ... splynuli...

to je pekne, tak nejak by som si to predstavoval aj ja. Taky ideal mladosti vela stastia

(18. 05. 2010 19:57:52)Zafod Biblbrox napsal(a):  to je pekne, tak nejak by som si to predstavoval aj ja. Taky ideal mladosti vela stastia

áno, si myslím, že po tomto túži veľa ľudí, ale nevie ako toho dosiahnuť ... Veľa šťastia aj tebe.

ved to, ze vela ludi po tom tuzi az pozna, ze to snazenie takeho partnera najst, je sizyfovská práca. Potom sa zmieria s nejakym kompromisom a o kompromisoch je zivot. A ako sa hovori, charakterove protiklady (nie extremne) sa pritahuju

Ahoj Annie, tomu rozumím, žádané charakteristiky však myslím můžeš nalést i u člověka, který by nežil mystikou. Jinými slovy, nebýt té mystické podmínky, zcela nepokrytě bych se Ti začal dvořit a pokoušet se o Tvoji přízeň, bo bych získal pocit, že mám šanci být vyhovující (já, bejk sportovní postavy).