Nicol, já žiji s někým odtud z fóra
, tak to Ti asi napoví, no, nicméně já vlastně již neřeším, kam kdo z nás vlastně patří, ony se věci posunuly zásadním směrem a tak už to v životě bývá...my jsme se nedomluvili tak, že dáme navždy stop stav sexualitě, ale že ten vztah necháme přirozeně vyvíjet po všech stránkách a kamže to dospěje, tak že je to tak nakonec asi to nejpřirozenější.
Já neměla předtím žádnou sexuální zkušenost, jako máš Ty, takže jsem úplně nevěděla, jaký vztah nakonec k sexualitě budu mít, zda vůbec chci čistě asexuální vztah. Spíš jsem chtěla muže, který má také menší potřebu, pro kterého sex není ve vztahu prioritou číslo jedna. Nechtěla jsem ale takového, který toho ani není schopen nebo tak něco. Ale docela mne udivuje, kolik žen tu píše, že má bolesti při sexuálním aktu, že by nějaký průvodní znak asexuality? Třeba ano....já zase tady nemám žádný problém, jen mám problém s vášní, touhou po činu takříkajíc. No, každý máme něco....
Děkuji i já za přání a s miminkem i Tobě držím palce! Jsem ráda, že jsou i mezi asexuály lidé, co mají děti rádi, já jsem si někdy tady se svými názory na děti připadala jako mimozemšťan! :LOL: Takže jsem si oddychla.
S tvojí druhou větou v textu se zcela ztotožňuji, proč adoptovat, když mohu mít děti vlastní...sexualita nic moc, ale ty touhy po dítěti mi s touto orientací nikdy také moc neladily, já dítě vždy moc chtěla...tedy ne už v šestnácti, ale tak od sedmadvaceti už se touhy velmi ozývaly...neboj, jsi mladá, dětí budeš mít!!!
Sice první měsíce těhu se ráji úplně nepřibližují, nevolnosti fakt jsou, ale ustát se to dá, ale i tak se těším, až malé bude už na světě.
Tak jsem se vypsala, snad Ti to trochu pomůže, v učinění si názoru na tyto věci.