Milá Margret, dala jsem si nějaký čas, abych tvůj příspěvek řádně pročetla a promyslela.
V zásadě ti nehodlám odporovat, protože nepopírám, že diagnózy, které jmenuješ, jsou pravděpodobně stanovené správně. Vycházíš ovšem z předpokladu, že rozpoznáváš /diagnostikuješ/ problém - který zřejmě považuješ za nutné řešit. Co když to ale někdo jiný vidí jinak? Co když to pro něj problém není? Co když s tím naprosto bezproblémově žije a je tak spokojený?
Ať o tom přemýšlím z jakéhokoli směru, vždy docházím ke stejnému závěru: Už několik let žiju ve vztahu bez sexu, jsem spokojená a jsem s partnerem šťastná. Proč bych na tom měla něco měnit?
(18. 12. 2020, 15:29:34)Margret Napsal(a): [ -> ]Co kdyby sis zašla za psychologem, gynekologem, ten té vyšetří a zjistí ,co je příčinnou strachu ze sexu. Koukni na vaginismus, příliš úzkostná povaha, či perfekcionistická. Co třeba použít velké množství lubrikantu? Ono rozcházet se s klukem kvůli sexu je rošt blbé. Je třeba to řešit, ne to ukládat v sobě níž a níž. Třeba příčinnou může být první přítel a jeho přístup,máš blok a s tím musí pracovat terapeut a umí to dobře, když budeš mít zájem s tím něco udělat.
Proč zde druhým vnucuješ, že by měli žít sexuálním životem? Připomínáš mně ty tři tetky z Mravnosti nade vše.
Budeš muset pochopit, že jsou lidi, kterým stačí žít ve vztahu bez sexu, protože je pro ně důležitější přítomnost druhé osoby (nejde o pocit z osamění nebo samoty), to že ho mají rádi - milují ho, je pro ně důležitější než pohlavní akt.
Jsou asexuálové, kteří chtějí být sami - z důvodu svých zálib, pracovní vytíženosti,...jejich potřeba mít partnera je nulová,....
Hele, Cipísku, ona nikomu nevnucuje aby žil pohlavním životem. Přemýšlí jen o tom, zda ten odpor k sexu nemá zdravotní příčiny. Žije partnerským životem, to zas tak úplně asexuální není. Jen ten pohlavní styk tam není, tak co když...
(25. 12. 2020, 12:19:33)Ilmatar Napsal(a): [ -> ]Milá Margret, dala jsem si nějaký čas, abych tvůj příspěvek řádně pročetla a promyslela.
V zásadě ti nehodlám odporovat, protože nepopírám, že diagnózy, které jmenuješ, jsou pravděpodobně stanovené správně. Vycházíš ovšem z předpokladu, že rozpoznáváš /diagnostikuješ/ problém - který zřejmě považuješ za nutné řešit. Co když to ale někdo jiný vidí jinak? Co když to pro něj problém není? Co když s tím naprosto bezproblémově žije a je tak spokojený?
Ať o tom přemýšlím z jakéhokoli směru, vždy docházím ke stejnému závěru: Už několik let žiju ve vztahu bez sexu, jsem spokojená a jsem s partnerem šťastná. Proč bych na tom měla něco měnit?
Pokud jsi , jste spokojení, tak nic měnit nemusíš...
(25. 12. 2020, 16:56:49)marteza Napsal(a): [ -> ]Hele, Cipísku, ona nikomu nevnucuje aby žil pohlavním životem. Přemýšlí jen o tom, zda ten odpor k sexu nemá zdravotní příčiny. Žije partnerským životem, to zas tak úplně asexuální není. Jen ten pohlavní styk tam není, tak co když...
ja vim, co je pricinnou me asexuality, a uz to nechci menit.Jenze ja jsem ve vztahu 20let...
Asexuál nemůže žít ve vztahu. Maximálně mohou žít dva asexuálové spolu, příp. vedle sebe.
(24. 01. 2021, 15:07:46)marteza Napsal(a): [ -> ]Asexuál nemůže žít ve vztahu. Maximálně mohou žít dva asexuálové spolu, příp. vedle sebe.
Vztah= sex? Vztah je když chtějí spolu žít...Asexuál nemá pohlavní styk, nebo ho má ojediněle, ale je schopen někoho milovat. Proč by tedy nemohl mít vztah?
Dnes všeobecně přijímaná normalita říká, že dva lidé jsou ve vztahu, pokud spolu sexuálně žijí. Vztah a sexuální život jsou dnes prakticky synonyma. Neříkám, zda bohudík nebo bohužel.
A v jakém vztahu je všeobecně přijímaná normalita k realitě?
Já myslím, že hodně blízko.