před 4 hodin(y)
Ahoj,
na web jsem narazila náhodou zhruba... před necelým rokem. Akorát jsem se rozhoupala až teď, že by nebylo špatné se svěřit lidem, kteří jistým způsobem dokážou určité věci pochopit. Nebo minimálně si vyslechnout druhého
.
V asexualitě jako takové jsem spíše furt tak nějak nová. Pomalu jsem si začala dávat dvě a dvě dohromady asi právě před necelým rokem. V dnešní době si člověk vše hledá přes web a tak, to asi znáte (projížděla jsem si nějaké příspěvky a našla jsem jeden určitý, kde se řešilo něco s AI; cokoli řešení s AI jako osobní problémy skutečně nepodporuji). Když se s tím vším ohlížím do minulosti, tak mi přijde, že něco jako asexualita se se mnou drží už nějakou dobu. Po stránce sexuálního života nemám žádné zkušenosti, což nevím, jestli mám vidět jako problém, nebo ne. Zkrátka představa na sex jako taková mě neláká a po posledním vztahu nevztahu se mi akorát spíše potvrdilo, že intimita jako taková mi je spíše proti srsti. Neviděla jsem v tom něco příjemného. Spíše jsem se prostě snažila, aby ten druhý byl nějak... spokojený? Pokud se to tak dá nazvat. No, tak či onak to nevyšlo a rozhodla jsem se to ukončit. A když se ohlížím i na těch pár předchozích vztahů, tak jenom jeden z nich mi byl příjemný – což říkám rovnou, že se dá popsat jako „asexuální“ vztah (nebo spíše mám asi nějak takovou představu, jak by to asi mohlo vypadat, snad mě za to někdo neukamenuje).
Zkrátka i tím, jak od známých poslouchám jejich trable kolem vztahů, tak mi je i kapku na nic z toho, jak řeší hlavně sex. Jako kdyby se od vztahu už nic jiného ani neočekávalo.
Chápu, že se budu asi potýkat hodně s názorem, že když mi je kolem dvaceti, tak mám celý život před sebou a vše se může změnit. Nehádám se, že by to nebyla pravda. Ale člověk se mění celý život, učí se celý život a tak podobně. Vše se v životě přece jen mění.
na web jsem narazila náhodou zhruba... před necelým rokem. Akorát jsem se rozhoupala až teď, že by nebylo špatné se svěřit lidem, kteří jistým způsobem dokážou určité věci pochopit. Nebo minimálně si vyslechnout druhého
.V asexualitě jako takové jsem spíše furt tak nějak nová. Pomalu jsem si začala dávat dvě a dvě dohromady asi právě před necelým rokem. V dnešní době si člověk vše hledá přes web a tak, to asi znáte (projížděla jsem si nějaké příspěvky a našla jsem jeden určitý, kde se řešilo něco s AI; cokoli řešení s AI jako osobní problémy skutečně nepodporuji). Když se s tím vším ohlížím do minulosti, tak mi přijde, že něco jako asexualita se se mnou drží už nějakou dobu. Po stránce sexuálního života nemám žádné zkušenosti, což nevím, jestli mám vidět jako problém, nebo ne. Zkrátka představa na sex jako taková mě neláká a po posledním vztahu nevztahu se mi akorát spíše potvrdilo, že intimita jako taková mi je spíše proti srsti. Neviděla jsem v tom něco příjemného. Spíše jsem se prostě snažila, aby ten druhý byl nějak... spokojený? Pokud se to tak dá nazvat. No, tak či onak to nevyšlo a rozhodla jsem se to ukončit. A když se ohlížím i na těch pár předchozích vztahů, tak jenom jeden z nich mi byl příjemný – což říkám rovnou, že se dá popsat jako „asexuální“ vztah (nebo spíše mám asi nějak takovou představu, jak by to asi mohlo vypadat, snad mě za to někdo neukamenuje).
Zkrátka i tím, jak od známých poslouchám jejich trable kolem vztahů, tak mi je i kapku na nic z toho, jak řeší hlavně sex. Jako kdyby se od vztahu už nic jiného ani neočekávalo.
Chápu, že se budu asi potýkat hodně s názorem, že když mi je kolem dvaceti, tak mám celý život před sebou a vše se může změnit. Nehádám se, že by to nebyla pravda. Ale člověk se mění celý život, učí se celý život a tak podobně. Vše se v životě přece jen mění.