30. 06. 2010, 14:34:33
Ahojky všem! Nevím jestli jsem asexuál či nikoliv, zda případ pro psychiatra či ne, ale rzhodně mi bude skoro 40 let a jsem panic. Není to ani o tom, že by nebyly příležitosti tento stav změnit, měl jsem spoustu krásných kamarádek a možnosti byly, ale já vždy z pohlavního styku vycouval a trapně se vymlouval. Přítomnost žen miluju, ale spíše jako doprovod do společnosti, stačí mi bohatě jen tak nějaké romantické poležení, škádlení, společný humor a mazlení, rozhovor či vlídné slovo. Není to ani strachem ze selhání či podobně. Sám bych se spíš charakterizoval jako samotář. Miluji svoje soukromí, své nedotknutelné území. Samota mi absolutně nevadí. Už od malička jsem rád četl a dokázal strávit u knihy třeba i celý den. Asi jsem podivín, přesto se mi krásné ženy líbí a jejich společnost je mi příjemná a jsem především romantik. Tak co, patřím mezi vás?