03. 06. 2012, 17:06:25 
	
	
	
		Doba je tak překotná, že staří lidi už současnému světu nerozumí. Člověk ho nepobírá ve třiceti natož v sedmdesáti. 
Staří lidi jsou hezcí a v rámci možností šťastní na venkově. Myslí jim to už jednodušeji a na to stačí.
Mají bydlení, zahrádku, domácí zvířectvo, potkávají vrstevníky v obchodě, na poště, klevetí atd. To jsou ty čiperný babičky do osmdesáti prohánějící se v zástěrách. Prostě Kelišový. Pak lehnou a než přijede záchranka z města, tak spokojeně umřou.
	
	
Staří lidi jsou hezcí a v rámci možností šťastní na venkově. Myslí jim to už jednodušeji a na to stačí.
Mají bydlení, zahrádku, domácí zvířectvo, potkávají vrstevníky v obchodě, na poště, klevetí atd. To jsou ty čiperný babičky do osmdesáti prohánějící se v zástěrách. Prostě Kelišový. Pak lehnou a než přijede záchranka z města, tak spokojeně umřou.
 "Podívejte se, Alžběto, co já mám před sebou úkolů: trojtaktní motor, zvukový film, vyzvednout význam Komenského. A kdybych měl rodinu, tak by tady stálo tři litry mléka, půlku chleba, vyzvednout sako z čistírny." (Jára Cimrman, ležící, spící)
 "Podívejte se, Alžběto, co já mám před sebou úkolů: trojtaktní motor, zvukový film, vyzvednout význam Komenského. A kdybych měl rodinu, tak by tady stálo tři litry mléka, půlku chleba, vyzvednout sako z čistírny." (Jára Cimrman, ležící, spící)

 
 

 
