Všechno ale hlavně nic, příběh asexuálního muže

[david-diskusni-forum-havlik]

Seděli jsme včera s psychiatrem v té jeho zšeřelé pracovně. Hovoří rád pomalu a potichu. Navenek působí trochu upjatě a nepřístupně, ale jeho bytost na mne působí přesvědčivě objektivně. Probírali jsme moje pocity, sny. Pozoroval jsem, že se chová trochu jako stopař. Znovu a znovu mi klade tu nenápadnou otázku. Vyvolává ve vás ta osoba nějakou představu, totiž sexuální představu? Nevím, odpovídám. Má ta osoba ve vašem snu nějaké pohlaví, nějaký pohlavní orgán? Cítím jak se stupňuje naléhavost jeho otázky. Ne, bohužel, odpovídám. Není to ani žena ani muž, je to obojí a zároveň ani jedno z toho, žádné pohlavní znaky nemohu identifikovat. Ptá se mne na ženu, kterou znám a na muže kterého znám, ale když se vracím v myšlenkách ke svým pocitům nemohu se dostat dál než k sympatii k oběma. Oba jsou příjemní, oba milí, oba bych je "miloval", ale tak jak dovedu. Mám rád společnost žen i mužů, ale představa sexu ve mě zůstává jaksi prázdná. Už dávno jsem si zvykl, že mne lidé označují za těžko přístupného, trochu chladného a někdy i působícího jaksi sektářsky. Bezpochyby se absence sexuálního ohně uvnitř mého těla vtiskla i do mého zjevu. Prý žiji jako mnich. A ano, samota a osamělost mne velice vzrušují. Dokážu hodiny a hodiny číst, promýšlet, věnovat se "hodinářské" práci. Dokážu v téhle práci prožít skutečný orgasmus. Je to zvláštní, ale dokonce i sebe sama vnímám jako bezpohlavní bytost. Nevím zda jsem skutečně muž a nevím zda bych nemohl zároveň i žena, ale nemám především potřebu klonit se k jedné či k druhé poloze. Necítím vůbec potřebu se jakkoliv tvarovat ani myšlenkou ani slovem ani životem. Stačí mi bohatě jaký jsem. Mé tělo nabylo mužské podoby a chovám se tedy a žiji jako muž, ale docela klidně bych mohl být i žena. Ženy mne nakonec velmi milují, protože se dovedu výborně vcítit do jejich způsobu myšlení a žití. Mužům často imponuji inteligencí, vizáží. Jenže stále znovu sleduji údiv v jejich očích, když nabídky k sňatku nebo k sexu slušně odmítnu. Málokdo dovede pochopit, že na otázku: Co máš v sexu rád?, lze odpovědět zcela reálně: Nevím.
Výsadou asexuality je právě tohle slovo: Nevím.