O co asexuálové přicházejí aneb láska se vším všudy

[Ne-diskusni-forum-la]

Souhrnná odpověď výše přispívajícím: právě, že zohledňuji oba aspekty, ze kterých je svět tvořen, jak pozitivní, tak negativní (jako bych nedávno a v jiné diskuzi hovořila do větru...), problém zde je ten, že se zde až příliš často mluví o těch "čarodejnicích", takže o nějaké vyváženosti v pohledu na realitu se zde ani zdaleka mluvit nedá, byť je to deklarováno. Jistě, je to každého volba, ovšem, je třeba si uvědomit, že zastřešujícím jmenovatelem lidí, kteří byli v životě úspěšnými, byl vždy vyvážený pohled na život, smysl a cíl, depresisté skončili jako depresisté, tu a tam "řešení" nějakou tou sebevraždou atp. Ale třeba je to jeden ze znaků asexuality, být negativistický, nevím.

Když mluvím o nějakém ideálu, tak mluvím samozřejmě o směřování, cestě, osobním úsilí přiblížení se mu, jistě i přes mnohé překážky a nástrahy, které nám život přichystá, ne o nějaké představě života v "pohádce". Kdo to tak pochopil, tak je skutečně naivním...či poněkud nechápavým. Je určitě na každém, jaký život si vybere, co chce realizovat, k čemu směřovat v životě atp., já jsem si vybrala cestu ověřenou a pokud mohu soudit, kráčí se mi po ní docela dobře. Jedna teorie např. říká, že ke každému se v životě vrací to, co vysílá, tak možná je odpověď vzhledem k některým zúčastněným a jejich četným negativním zážitkům ze vztahů aj. i zde, kdo ví....

K asexualitě - pozoruji zdejší prostředí již dlouho, jako jednu z proměnných, avšak podstatných....a můj současný názor značí pojem ambivalence. Z toho vzorku lidí zde přihlášených a přispívajících, neusuzuji na celek, zde až příliš často vidím jedince s osobnostní odchylkou až duševní patologiií, nevyřešenou orientací a pohlavní identitou, lidi pocházející z emočně chladných rodinných prostředí, možná až dysfunkčních rodin atd. Co si např. myslet o preferenci masturbace až za hrob oproti přirozenému lidskému vztahu či o potřebě řezání se po sexu atd., no asi jen to, že v člověku, jeho psyché, vše v pořádku nejspíše nebude....že má nejspíše problémy nejméně s intimitou ve vztahu k druhému, možná i k sobě samému. Je to zatím hypotéza, pravda, ale i tak je třeba ji brát v úvahu. Tak jestli právě příčina asexuality u mnohých lidí nebude právě zde, v osobnostní patologii, je to názor, který zastávají mnozí odborníci a já se k němu pomalu, ale jistě v současnosti přikláním. Z počátku to tak nebylo....snad je tu i na druhé straně i ta vyvážená asexuální populace, já jakožto nezdolná optimistka tomu stále i věřím. Chtěla bych...

Asexualita je....jednoduše odchylka. Odchylka od normy, ne úchylka, to je rozdíl. Stejně jako je odchylkou např. homosexualita, bisexualita....normou sexuálního chování je heterosexualita. Tak je to v odborných kruzích přijímáno. Tento obecně přijímaný postoj jistě však nic nevypovídá o netoleranci vůči odlišně sexuálně zaměřeným lidem, naopak, tam, kde bývá porozumění, je obvykle i pochopení a to právě tu toleranci čítá jako opak nevědomosti, která obvykle přináší s sebou všechny problémy a negativní jevy jako nesnášenlivost, nepochopení atd. Toť vše ode mne.