22. 09. 2012, 11:22:36
Ahoj Nel,
kdyby to šlo tak lehce rozdělit, nebo sex oddělit, a kromě milence by mohlo zůstat všechno ostatní, bylo by to o dost snažší. Jenže 'sexuálové' většinou nedokáží sex oddělit od celkového prožívání vztahu a lásky a to je naše přirozenost, stejně tak, jako je přirozené pro asexuála sex nepotřebovat. Nechci tím ospravedlňovat, jestli se k tobě manžel chová špatně, jen poukázat na to, že i na druhé straně můžou být pocity frustrace, zlosti, nemilovanosti, nízkého sebevědomí a bezmocnosti a to pak ovlivňuje celý vztah. Zkoušeli jste si to spolu všechno vyříkat? Ví manžel o asexualitě?
[/quote]
O všem, co jsem na této diskuzi psala, manžel ví od začátku našeho vztahu. Slovo asexuál u nás nepadlo. Obávám se, že by mi to manžel ani nevěřil.
Jsme spolu 15 let a nějakých 10 let sex podle něj fungoval. Já si to nemyslím. Prostě 3x měsíčně něco bylo, ale já to brala tak, že nechci manžela ztratit, miluju ho a tak se holt přemůžu.
Jednoho dne jsem si ale řekla, že končím. Že už zkrátka začínám mít z toho přetvařování pěkné depky.
Manžel mi stále nahlíží do telefonu i mailů. Asi hledá milence, kterého opravdu nemám a mít nebudu.
Na druhou stranu chápu, že ženská se dvěma dětmi, které manžel po x letech oznámí, že je homosexuál, zažívá něco podobného.
Zkrátka tomu odmítá uvěřit, protože z jejího pohledu bylo vše o.k.
Jeden ( možná zajímavý) postřeh.
Čím víc času uplynulo od mé poslední soulože, tím méně si sexuální život dokážu představit.
Jo, chtěla bych usínat s někým v objetí, chtěla bych někoho držet za ruku, ale to je science fiction.