Úcta a respekt

[d--diskusni-forum-kun]

Vítej mezi námi. Úcta a respekt... výstižné, jedna z věcí, která mi také chybí a bohužel asi nejvíce v mém nejbližším okolí - u nejbližších příbuzných. Od babičky jsem slyšel i názor, že v rodině se k sobě nemusíme chovat ohleduplně právě proto, že jsem rodina a že slušné chování je jen vůči cizím... No... nevím, co k tomu říct, ale moc se mi to takto nelíbí...

Máme to potíže s těmi vztahy, že? Já si někdy sám sobě říkám, proč máme skoro všichni v sobě takové to nutkání vztahy vytvářet, jak krásný a jednoduchý by ten život byl, kdyby nás toto nutkání opustilo... (Ehm, ona by zůstala ještě řada jiných problémů, ale to k tématu nepatří) Mě bohužel to nutkání z nějakého záhadného důvodu postihlo teprve před pár lety a teď se ho vůbec nedokážu zbavit, jaký já jsem měl do té doby pokoj, to by mi mohl kdekdo závidět .

S těmi škatulkami je to také těžké, buď se člověk nemůže zařadit nikam nebo ještě častěji - do několika z nich. Lidé si bohužel oblíbili věci třídit a kategorizovat, protože to zajišťuje přehlednost. Bohužel těch škatulek vymysleli ale málo, v principu vzato bych jich mělo být tolik, kolik je lidí, protože každý jsme přece jen jiný, i když míváme někdy něco společného.