14. 04. 2021, 08:19:13
K té samotě ve dvou, o které diskutovali marteza a vye, mě napadá, jestli každý neměl na mysli něco trochu jiného?
'Samota ve dvou' se dá chápat jako případ, kdy jsem s někým ve vztahu, ale připadám si vedle něj sama (což vnímám jako krajně nežádoucí a nepříjemný stav).
Nebo se to dá chápat, jako případ, kdy dvojice je izolovaná/osamocená od zbytku společnosti, ale fungují mezi sebou. (To nemusí být na závadu, ovšem z dlouhodobého hlediska - a na základě vlastní podobné zkušenosti - bych toto uspořádání úplně nedoporučovala, aspoň ne dlouhodobě, protože je naopak osvěžující, když partneři do toho vztahu vnášejí i nějaké další, nové podněty, které získávají třeba u svých přátel - které mají samozřejmě každý jiné a jinde)
'Samota ve dvou' se dá chápat jako případ, kdy jsem s někým ve vztahu, ale připadám si vedle něj sama (což vnímám jako krajně nežádoucí a nepříjemný stav).
Nebo se to dá chápat, jako případ, kdy dvojice je izolovaná/osamocená od zbytku společnosti, ale fungují mezi sebou. (To nemusí být na závadu, ovšem z dlouhodobého hlediska - a na základě vlastní podobné zkušenosti - bych toto uspořádání úplně nedoporučovala, aspoň ne dlouhodobě, protože je naopak osvěžující, když partneři do toho vztahu vnášejí i nějaké další, nové podněty, které získávají třeba u svých přátel - které mají samozřejmě každý jiné a jinde)
"Možná to byla chyba... ale stejně jsem ráda, že jsem to udělala!" (Ilmatar)