Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.

Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Pocit
#1
Dobrý večer,už dlouho mě hledám odvahu se zpetat,možná ze strachu,co se mi dostane za odpověď,ale možná to bude úleva.Může člověk přijít na to,že je asexuální i později než v letech hormonální bouře?Po vztazích,manželstvích,dětech?Děkuji za odpověď.Na základě ní se při chvilce rozepíšu víc,jen nechci plýtvat časem a energií,kdybych sem třeba neměla patřit...děkuji za pochopení.P
Odpovědět
#2
samozrejme ze na to muze prijit klidne az ve 40 letech a nebo i mnohem pozdeji
Anděli, odpusť mi mé hořké slzy,
vždyť je tu zima a ráno je brzy!
Na věži dál budou hodiny znít,
až děti v postelích sny budou snít...

Až usnu naposled v mrazivém sněhu,
přijmu Tvou lásku a přijmu Tvou něhu...
plný tvé vášně pak vybuchne sopka,
společným domovem bude nám hrobka.

Na štít pak napiš mi krvavou tuší,
na místo duhy proč černá mi sluší..
proč se vše kolem dál rychleji točí..
namísto smíchu mi déšť padá z očí...

Až zavřu oči, budeš mě líbat,
Anděli smrti, už nebudu dýchat...
Odpovědět
#3
(09. 02. 2014, 00:39:21)Zerda Zerubis Napsal(a): samozrejme ze na to muze prijit klidne az ve 40 letech a nebo i mnohem pozdeji

...a co pak s tím,dá se to léčit nebo nějak řešit nebo to nelámat přes koleno?Zatím jsem v různých příspěvcích pročítala zprávy a mám to dost podobně...
Odpovědět
#4
Podle toho, co jsem četl, tak alespoň u žen je to dost dobře možné, četl jsem články o ženách, které si uvědomily svou pravou (v oněch případech homosexuální) orientaci až po té, co žily několik let v manželsví a vychovávaly děti. U asexuality to může být to samé.
Odpovědět
#5
Já ten termín dlouho neznala,asi je novější,ale když si pročítám jak by to mělo vypadat nebo jak se lidé cítí,tak se nacházím.Bohužel.Někdo řekne po úrazu,po zkušenostech,věkem se ztrátou chuti,frigidita atp.Ale nic není jen černé nebo bílé.Každá i psychická porucha má různé úrovně,každá obyčejná nemoc má u každého jiný průběh.Podle mě i toto individuální.Je mi 35let a nikdy jsem nebyla žádná nymfomanka,kluci se mi líbili vždycky ve tváři,to bylo hlavní kritérium a vždy jemnější tipy,vyslečený chlap se mi nelíbí vůbec,oceňuji z uměleckého hlediska krásu ženského těla,akty.Mám ráda smyslnost,ale ne erotičnost,perverzi,porno.A zjišťuji,že jen v teoretické rovině,nebo ve smyslu představivosti,ale ne za účelem erotických představ.Mám 3 děti,dvě z druhého manželství,láska začla klasickou zamilovaností s klasickým chvěním,ale jen z přítomnosti milovaného člověka,ze začátku samozřejmě byla i vášeň,přiměřeně mé povaze,ale už 10 let manželství se v tom trápíme,mám normálního manžela s normálními potřebami,bohužel.Krize nás neminuly a většinou jde o peníze nebo o sex,přitom je manžel dost chápavý a chtěl by mi pomoct,nebo možná sobě,protože já nemám vůbec žádnou potřebu sexu!Vždycky říká,že kdyby čekal,až budu mít chuť,že by se nedočkal.Má pravdu,mě vůbec nepřijde,že už nic nebylo třeba týden,takže jakýsi harmonogram udržuji,ale žádostivost ode mě není.4as od času mě zlomí na kanilingas a pak mi říká,vidíš,jak sis to pěkně užila.Mám jen orální orgasmus,ale nesnáším orální sex vykonávaný na muži.Muži prominou...nevím,jak to popsat taktně.Máme krásný kamarátský vztah s prvky takového toho dvojsmyslného rýpání,ale já ho snesu tak jednou do měsíce,když mám tzv,plodné dny a hormony mě trošku nakopnou.Jinak jsem v pozici úhybných manévrů,jak a proč se vyhnout sexu,nemusím se ani tulit,obejmout,pohladit,nic.Přitom ho velice miluji a vím,že hluboce a bezmezně on miluje mě.Ale často to řešíme a buď mám starch,že uteče kvůli sexu k jiné nebo v zoufalství při hádce mu to i sama navrhuji.Pak je chvilku klid,já se snažím,ale když už to nemůžu ustát,je problém zase.Byla jsem i u sexuoložky,probraly jsme to,vyšetřily hladiny hormonů,vyzkoušely byliny a nic.Prý až opadne stres,malé děti,práce,stavba domu,studium atp.Ale mě netrápí,že nemám chuť na sex,mě je skvěle a mám stopadesát jiných naplňujících aktivit,které vždy upřednostním,nemám ochuzený život,ničí mě jen to,že se sex chce po mě,samozřejmě právem a já to necítím tak jak manžel a trápím ho tím...uff,je to začarovaný kruh.Mám hormonálně lehkou panickou poruchu,což mi asi moc nepřidá a první sexuální zážitek nebyl z těch,o kterých se píše v červené knihovně,v mých 16ti kamarád doslova využil mého pohrouženého stavu kdesi na zábavě,podpořil to,byla to má první zkušenost s alkoholem a do bezvědomí a ráno mi pak všechno došlo :-(,trauma psychické nemám,ale tělo se fyzicky půl roku dávalo do kupy a musela jsm chodit na injekce,aby se všechno srovnalo.Nemyslím si,že by mě to nějak ovlivnilo do budoucna.Zaláskovávala jsem se jako každá mladá holka,jen jem nepotřebovala muchlování,polibky atp.třeba dva měsíce jsem na sebe nenechala ani šáhnout.A pokud byl kluk nesmělejší,než já,tak vztah vyšuměl dřív než začal,protože vnitřní touhy nebyly naplněny.Pokud byl partner dominantnější,tak na sex docházelo,ale nijak často a většinou jsem to právě proto po dvou měsících ukončila.Jsem stálý člověk.Jsem s jedním partnerem už 10 let,ale protože ho miluju,bolí mě,že mu tím ubližuji,on se pak cítí nemlován a právem,ale není to pravda...nepochopí,že se mi hnusí,ale miluju ho.Nejvíc ho miluju,když po mě nic nechce,je to strašné,čím víc schce milování,tím ho miluju míň.Někdy se mi úplnbě hnusí...a ovlivnuje to pak vztahy v celé rodině,protože secítí zmateně a odráží se to i na vzazích k dětem a i ke mě.Takže pro pohodu a harminii musím hrát,ale když nejste stavění na přetvářku,tak to stejně nejde...je to začarovaný kruh.Já mu říkala,že řeknu doktorce ne ať napíše ona něco mě na povzbuzení touhy,ale jemu na utlumení té jeho a budeme spokojení oba.Je to normální?A může to být dědičné?Dcera řeší už 3 roky transsexualitu.Může to souviset?Končím.Čím víc o tom píšu,tím víc se třepu a nedávám to psychycky...promiňte a děkuji.Peťa
Odpovědět
#6
I jen vypsat se z problémů a starostí je dobrá terapie.
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
Odpovědět
#7
S čím přesně nesouhlasíte,prosím?Já se jen snažím sama v sobvě zorientovat a najít odpověď na můj vnitřní znepokojivý pocit...snad nedojdu k závěru,že jsem si to všechno měla dál pěkně dusit v sobě jako už tolik let a nebude mě ta odvaha se sem zapojit mrzet...myslela jsem,že tu najdu někoho,s kým bych to mohla všechno pomalu rozebrat,najít odpovědi,snad i pomoc...nemůžu přece z jednoho vypsání střepat tíhu nasbíranou za mnoho let,stručnost pak vytváří komunikační šum
...děkuji za pochopení
Odpovědět
#8
To pod čarou je jen jeho podpis pod každým článkem - citát. Není to k tomuhle vláknu. :)

Přečet jsem si o tvém problému a rozumím mu. Já zažívám něco podobného, ale v mnohem menším měřítku a nejde o klasickou soulož a z druhé strany (ten co něco chce). Snažil jsem se to omezovat, neotravovat tím přítelkyni, ale pak jsem zjistil, že je to pro mě hrozně těžké, že to potřebuju, jinak mě to nutí na to pořád myslet a přemýšlet, jak jinak to uspokojit, aniž bych ji s tím zas otravoval. A jsem pak docela nešťastný. Sebeuspokojení mi nestačí, když bydlím s někým, koho miluju. Ale ta potřeba je menší a snažší než v tvém případě, tak se udělá nějaký kompromis a jde to.

V tvém případě to není lehké. Myslím, že možnosti jsou jak říkáš - buď se bude uspokojovat nějak s někým jiným určeným jen pro tohle, nebo zkusit utlumit jeho potřebu. Když je ti to přímo nepříjemné, tak to asi není dobré se stále nutit a přemáhat. Ale nevím jak jsou tyhle možnosti realizovatelné... Ta první pak záleží i na důvěře a pochopení obou.
Odpovědět
#9
(09. 02. 2014, 13:08:59)carevna Napsal(a): S čím přesně nesouhlasíte,prosím?Já se jen snažím sama v sobvě zorientovat a najít odpověď na můj vnitřní znepokojivý pocit...snad nedojdu k závěru,že jsem si to všechno měla dál pěkně dusit v sobě jako už tolik let a nebude mě ta odvaha se sem zapojit mrzet...myslela jsem,že tu najdu někoho,s kým bych to mohla všechno pomalu rozebrat,najít odpovědi,snad i pomoc...nemůžu přece z jednoho vypsání střepat tíhu nasbíranou za mnoho let,stručnost pak vytváří komunikační šum
...děkuji za pochopení

Ale já to nemyslel nijak špatně, pouze jsem popsal očividnou skutečnost.
Psaní jako terapie skutečně funguje...ale vy jste plná negace a máte pocit že když jste s něčím pro Vás niterním vyšla najevo, tak každá odpověď kterou jste si nepředstavila a nepřinese Vám kýžené pohlazení po duši, je útokem.
Není tomu tak...myslím naopak že Vaše vyznání a hledání bylo sympatické, jen zde očekávejte i jistou otrlost.
Jsem toho příkladem.
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
Odpovědět
#10
Tady na foru je vícero žen, který se považujou za asexuálky a zároveň jsou vdaný/rozvedený a maj děti, takže úplná výjimka rozhodně nejsi.
Spíš je zvláštní, že píšeš, že nechceš ani pohladit nebo obejmout, ale sex jako občas přežiješ. Tady to maj spíš všichni přesně naopak.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 2 host(ů)
Partneri / zpetne odkazy: BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex