Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.

Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Asexualita nebo jen "Co jsem nepoznala, to mi nechybí"?
#1
Ahoj lidi,
jsem tady nová a doufám, že tady najdu odpověď, kterou už dlouho hledám. Tady je můj příběh a budu ráda za každou odpověď, každý názor.
Začalo to už v pubertě, kdy jsem začínala vnímat, že budu asi trochu "jiná". Moji spolužáci a vrstevníci už začali mít "splašené hormony", poznávat a vyprávět svoje první sexuální zážitky. Já byla v tomhle tak nějak "pozadu". Lidi okolo mě už začali řešit témata, jako sex, antikoncepce, občas i nějaké to nechtěné těhotenství. Já tyhle problémy neměla, o mě se rodiče v tomhle směru vlastně nikdy nemuseli bát. (Tím tady nechci říct, že jsem byla v pubertě nějak svatá, až na tuhle odlišnost jsem dělala hovadiny, jako každá jiná puberťačka).
I přes to, že mi víceméně témata jako vztahy a sex nic neříkaly, byla jsem schopná se zamilovat, ale vztah většinou neměl dlouhého trvání. A i když jsem do daného člověka byla opravdu zamilovaná, nějaká touha po sexu nepřicházela a při jakémkoli pokusu o styk jsem cítila spíš strach a bolest, než vzrušení a pokoušela jsem se o to jenom proto, že partner to chtěl a já měla za to, že ke vztahu to prostě patří. Měla jsem asi 4 takové vztahy a všechny skončily cca po půl roce. Pořád jsem si říkala, že jsem prostě mladá, ještě nejsem připravená a jednou třeba potkám někoho, s kým "to" prostě přijde samo. To samé jsem slyšela i od lidí, se kterými jsem to probírala (mamka, kamarádky atd).
Dneska je mi 25 a jsem už víc jak 3 roky ve vztahu. Přítele miluju, jsem s ním šťastná, ve všem si rozumíme. Teda ve všem kromě sexu. Ten jsme vlastně za tu dobu ani jednou neměli. Pokoušeli jsme se a bylo to úplně stejné, jako u mých předchozích vztahů. Pořád jsem si říkala, že třeba ještě není ta pravá chvíle, že ještě chvilku počkáme. Nějaké to mazlení, líbání atd se mi líbí a upřímně by mi to i stačilo, ale vím, že jemu ne. Děláme si "to" i třeba rukou a pusou, ale to spíš dělám pro něj a líbí se mi, že jemu se to líbí, prostě mu spíš chci udělat radost, než že bych to vyloženě potřebovala.
Akorát při jakémkoli pokusu o styk necítím nic jiného než bolest. Já vím, že spoustu holek to napoprvé bolí, ale já mám vyloženě pocit, jako kdybych měla umřít, prostě to nejde překonat. Zkoušela jsem už všechno možné, lubrikanty, dilatátory atd, nic nefungovalo. Dokonce jsem i navštívila sexuoložku, která se mi snažila poradit, ale i když jsem se řídila její radou, nezabralo to. Dokonce jsem si i říkala, jak by bylo fajn mít chlapa, který nepotřebuje sex, měla bych po problému.
Jednou jsme byli u jedné naší známé, o dost starší než my. Starší a zkušenější, proč si nenechat poradit. S přítelem jsme jí řekli o našem problému a ona se mě začala vyptavat, jestli masturbuju, jestli na to mám chuť atd, a když jsem jí řekla že masturbuju jen občas, ale opravdu občas a spíš jen z nudy tak jen plácla "Tak jseš nějakej zas*anej asexuál nebo co?" a já že to určitě ne, to bude jenom tím, že to neznám. Jenže přítel to řešil i se svojí matkou a tu napadlo to samé, ale to mi dlouhou dobu neřekl a když jo, řekla jsem mu to stejné, co té naší známé.
Jenže mi to nasadilo "brouka do hlavy" a začala jsem googlit. Takže poslední dobou netrávím volné chvíle skoro ničím jiným, než že pořád hledám na internetu "Co je asexualita", "Jak se to pozná" atd. Vlastně hledám něco, co mě tak nějak "vyvede z omylu" že asexuální nejsem, že to musí být něco jiného. A mezitím jsem narazila i na tohle fórum. Dost dlouho jsem přemýšlela, jestli se tady zaregistrovat a napsat sem svůj příběh nebo ne. Už jsem zoufalá, nepotřebuju pro sebe žádnou nálepku, ale chci znát pravdu. Nevím už, co mám dělat. Přítele miluju a ztatit ho nechci.
Jsem asexuální, nebo je to jenom tím, že jsem to nezažila a neznám to a až to jednou zažiju tak to bude jiné?
Jak to měli jiní lidé před svým "poprvé"? Cítili jste nějakou touhu po tom? Nějakou potřebu? Přišlo "to" na vás samo, nebo jste to taky brali, jako že "prostě to ke vztahu patří"?
Za každou odpověď a každý názor předem děkuju.
Hezký den.
Odpovědět
#2
Ahoj,

obávám se, že na tomhle fóru zazní jen jeden typ odpovědí, ten asexuální, kdežto Ty bys potřebovala pohledy z obou stan.
Já sama třeba žádnou potřebu intimit nemám. Mně by vadilo i to, co Ty děláš jako ústupek pro přítele. :-) I francouzský polibek by pro mě byl problém, mám ho nastavený jako hranici, za kterou nehodlám jít. Protože když člověk necítí touhu, zbyde mu jen racionální pohled na líbání - a z toho hlediska se jeví dost nechutné a nehygienické. :D Btw je mi stejně jako Tobě, čerstvých 25. Ale asexuálové jsou velmi různorodá skupina a každý má hranice toho, co je příjemné nebo přijatelné, nastavené jinak. 

Možná bys našla heterosexuály, kteří by z vlastní zkušenosti řekli, že máš překonat první nepříjemnou zkušenost a pak už to bude fajn. Ale pokud jsi náhodou opravdu asexuál, věř, že to fajn nebude nikdy. Myslím, že v takovém případě se nevyplatí experimentovat a způsobovat si tím stres, případně až trauma. Vztahy asexuála a heterosexuála založené na tom, že se asexuál kvůli heterosexuálovi přemáhal, vždycky stejně skončily krachem (alespoň pokud vím) a nebyly příjemné ani heterosexuální polovině páru. Pár lidí o tom tady na fóru psalo z vlastní zkušenosti. Jejich protějšek měl pocit, že je znásilňuje, což byla v jistém smyslu vlastně pravda. Tím v žádném případě neříkám, že Tvůj vztah musí ztroskotat, to rozhodně ne! Jen že máš dávat pozor, aby sis neublížila kvůli něčemu, co by nakonec mělo jen oddalovací efekt.
Samozřejmě nemůžu vědět, jestli jsi asexuální, nebo ne. Mně to, co píšeš, asexuálně zní. Ale... opravdu by bylo dobré mít pro kontrolu ještě heterosexuální zpětnou vazbu. Můžeš napsat třeba na https://zpovednice.cz/, tam podobné věci občas někdo řeší. Na Zpovědnici máš jistotu, že pisatelé odpovědí budou odrážet skladbu sexuálních orientací ve společnosti, čili že něco přes 90 % budou heterosexuálové. (Ovšem tím, že je Zpovědnice anonymnější a větší než naše fórum, bývají některé odpovědi občas docela protivné, pitomé nebo poněkud hrubější, tak předem radím se obrnit. :D)
Kontrolní sada otázek (nemusíš sem samozřejmě psát odpověď, stačí se nad tím zamyslet): Přála by sis zjistit, že jsi určitě hetero? Pokud ano, chtěla bys to kvůli sobě samotné, nebo proto, že bys pak měla lehčí život ve světě, jaký je? Kdybys měla tu možnost, chtěla bys žít ve společnosti, kde by byla asexualita norma? (A teď neřešíme, že by se taková společnost nemohla reprodukovat, ale čistě Tvůj pocit - byla bys v takové společnosti šťastnější, klidnější, méně ve stresu, víc sama sebou?) Myslím si, že odpovědi by Tě mohly navést k určení orientace.
Jinak si můžeme napsat v soukromých zprávách, pokud máš zájem. :-) Nechci sem psát šíleně dlouhý komentář + zabíhat do větších podrobností, pokud jde o vztahy/zkušenosti. Každopádně hodně štěstí! 
Člověk se nadchne ještě i netečným paprskem nejvzdálenější hvězdy. Proto začíná teorie pohledem k nebi.“ 

Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
Odpovědět
#3
(11. 08. 2022, 03:47:28)Juliana Napsal(a):
Ahoj,

obávám se, že na tomhle fóru zazní jen jeden typ odpovědí, ten asexuální, kdežto Ty bys potřebovala pohledy z obou stan.
Já sama třeba žádnou potřebu intimit nemám. Mně by vadilo i to, co Ty děláš jako ústupek pro přítele. :-) I francouzský polibek by pro mě byl problém, mám ho nastavený jako hranici, za kterou nehodlám jít. Protože když člověk necítí touhu, zbyde mu jen racionální pohled na líbání - a z toho hlediska se jeví dost nechutné a nehygienické. :D Btw je mi stejně jako Tobě, čerstvých 25. Ale asexuálové jsou velmi různorodá skupina a každý má hranice toho, co je příjemné nebo přijatelné, nastavené jinak. 

Možná bys našla heterosexuály, kteří by z vlastní zkušenosti řekli, že máš překonat první nepříjemnou zkušenost a pak už to bude fajn. Ale pokud jsi náhodou opravdu asexuál, věř, že to fajn nebude nikdy. Myslím, že v takovém případě se nevyplatí experimentovat a způsobovat si tím stres, případně až trauma. Vztahy asexuála a heterosexuála založené na tom, že se asexuál kvůli heterosexuálovi přemáhal, vždycky stejně skončily krachem (alespoň pokud vím) a nebyly příjemné ani heterosexuální polovině páru. Pár lidí o tom tady na fóru psalo z vlastní zkušenosti. Jejich protějšek měl pocit, že je znásilňuje, což byla v jistém smyslu vlastně pravda. Tím v žádném případě neříkám, že Tvůj vztah musí ztroskotat, to rozhodně ne! Jen že máš dávat pozor, aby sis neublížila kvůli něčemu, co by nakonec mělo jen oddalovací efekt.
Samozřejmě nemůžu vědět, jestli jsi asexuální, nebo ne. Mně to, co píšeš, asexuálně zní. Ale... opravdu by bylo dobré mít pro kontrolu ještě heterosexuální zpětnou vazbu. Můžeš napsat třeba na https://zpovednice.cz/, tam podobné věci občas někdo řeší. Na Zpovědnici máš jistotu, že pisatelé odpovědí budou odrážet skladbu sexuálních orientací ve společnosti, čili že něco přes 90 % budou heterosexuálové. (Ovšem tím, že je Zpovědnice anonymnější a větší než naše fórum, bývají některé odpovědi občas docela protivné, pitomé nebo poněkud hrubější, tak předem radím se obrnit. :D)
Kontrolní sada otázek (nemusíš sem samozřejmě psát odpověď, stačí se nad tím zamyslet): Přála by sis zjistit, že jsi určitě hetero? Pokud ano, chtěla bys to kvůli sobě samotné, nebo proto, že bys pak měla lehčí život ve světě, jaký je? Kdybys měla tu možnost, chtěla bys žít ve společnosti, kde by byla asexualita norma? (A teď neřešíme, že by se taková společnost nemohla reprodukovat, ale čistě Tvůj pocit - byla bys v takové společnosti šťastnější, klidnější, méně ve stresu, víc sama sebou?) Myslím si, že odpovědi by Tě mohly navést k určení orientace.
Jinak si můžeme napsat v soukromých zprávách, pokud máš zájem. :-) Nechci sem psát šíleně dlouhý komentář + zabíhat do větších podrobností, pokud jde o vztahy/zkušenosti. Každopádně hodně štěstí! 

Moc děkuju za odpověď. Tak já zkusím ještě tam :)
Odpovědět
#4
NevimNeznam: zkus se podívat na nějaké skupiny na FB a dalších sociálních sítích, které se zabývají partnerským soužitím, sexualitou,.... a příslušná forama na netu....

zpovednice.cz šla úrovní diskuzí rapidně dolu.....musíš mít štěstí na hodnotnou odpověď...
„Ať ten, který tvrdí, že něco nejde, nezdržuje toho, který to dělá.“
— Čínské přísloví
Odpovědět
#5
(11. 08. 2022, 10:44:13)Cipísek Napsal(a): NevimNeznam: zkus se podívat na nějaké skupiny na FB a dalších sociálních sítích, které se zabývají partnerským soužitím, sexualitou,.... a příslušná forama na netu....

zpovednice.cz šla úrovní diskuzí rapidně dolu.....musíš mít štěstí na hodnotnou odpověď...

FB nemám a na IG jsem našla akorát stránku Asexuální svět. Ale určitě na ten FB kouknu, děkuju:)
Odpovědět
#6
Promiň, ale tohle je maximální blábol: Už jsem zoufalá, nepotřebuju pro sebe žádnou nálepku, ale chci znát pravdu.
Myslím, že ta snaha Teď to chci vědět a udělám proto cokoliv, Ti nic dobrého nepřinese. Leda zklamání, ať bude výsledek pátrání jakýkoliv. Času na dobrání pravdy jsi měla hodně a ještě máš a budeš mít, není zapotřebí to teď lámat přes koleno.
Ostatně pravda bývá dost neobjektivní pojem.
Odpovědět
#7
(11. 08. 2022, 18:51:25)marteza Napsal(a): Promiň, ale tohle je maximální blábol: Už jsem zoufalá, nepotřebuju pro sebe žádnou nálepku, ale chci znát pravdu.
Myslím, že ta snaha Teď to chci vědět a udělám proto cokoliv, Ti nic dobrého nepřinese. Leda zklamání, ať bude výsledek pátrání jakýkoliv. Času na dobrání pravdy jsi měla hodně a ještě máš a budeš mít, není zapotřebí to teď lámat přes koleno.
Ostatně pravda bývá dost neobjektivní pojem.

Právě že už moc nemám, 3 roky ve vztahu kde "něco je špatně" to už je hodně zlý. Tak se mi nediv že jsem z toho už zoufalá a nedá mi to spát... Jak to že pravda je neobjektivní pojem? Pravda je prostě pravda
Odpovědět
#8
Cesta k (sebe)poznání je dlouhá a trnitá. A na konci není pravda, ale poznatek.
V oblasti sexuality je pravda dost relativní a "pohyblivý" pojem, lidská duše je nestálá, neustále se proměňující a vyvíjejí se.
A hlavně si uvědom, že pokud vztah trvá tři roky, je pravděpodobně v pořádku jinak by už nebyl. Jen je nějak specifický.
Odpovědět
#9
(12. 08. 2022, 16:42:08)marteza Napsal(a): Cesta k (sebe)poznání je dlouhá a trnitá. A na konci není pravda, ale poznatek.
V oblasti sexuality je pravda dost relativní a "pohyblivý" pojem, lidská duše je nestálá, neustále se proměňující a vyvíjejí se.
A hlavně si uvědom, že pokud vztah trvá tři roky, je pravděpodobně v pořádku jinak by už nebyl. Jen je nějak specifický.

V pořádku není. Sice trvá 3 roky, ale jestli to půjde takhle dál tak bohužel brzo skončí...
Odpovědět
#10
[attachment=849 Napsal(a):NevimNeznam pid='54660' dateline='1660175924']Ahoj lidi,
jsem tady nová a doufám, že tady najdu odpověď, kterou už dlouho hledám. Tady je můj příběh a budu ráda za každou odpověď, každý názor.
Začalo to už v pubertě, kdy jsem začínala vnímat, že budu asi trochu "jiná". Moji spolužáci a vrstevníci už začali mít "splašené hormony", poznávat a vyprávět svoje první sexuální zážitky. Já byla v tomhle tak nějak "pozadu". Lidi okolo mě už začali řešit témata, jako sex, antikoncepce, občas i nějaké to nechtěné těhotenství. Já tyhle problémy neměla, o mě se rodiče v tomhle směru vlastně nikdy nemuseli bát. (Tím tady nechci říct, že jsem byla v pubertě nějak svatá, až na tuhle odlišnost jsem dělala hovadiny, jako každá jiná puberťačka).
I přes to, že mi víceméně témata jako vztahy a sex nic neříkaly, byla jsem schopná se zamilovat, ale vztah většinou neměl dlouhého trvání. A i když jsem do daného člověka byla opravdu zamilovaná, nějaká touha po sexu nepřicházela a při jakémkoli pokusu o styk jsem cítila spíš strach a bolest, než vzrušení a pokoušela jsem se o to jenom proto, že partner to chtěl a já měla za to, že ke vztahu to prostě patří. Měla jsem asi 4 takové vztahy a všechny skončily cca po půl roce. Pořád jsem si říkala, že jsem prostě mladá, ještě nejsem připravená a jednou třeba potkám někoho, s kým "to" prostě přijde samo. To samé jsem slyšela i od lidí, se kterými jsem to probírala (mamka, kamarádky atd).
Dneska je mi 25 a jsem už víc jak 3 roky ve vztahu. Přítele miluju, jsem s ním šťastná, ve všem si rozumíme. Teda ve všem kromě sexu. Ten jsme vlastně za tu dobu ani jednou neměli. Pokoušeli jsme se a bylo to úplně stejné, jako u mých předchozích vztahů. Pořád jsem si říkala, že třeba ještě není ta pravá chvíle, že ještě chvilku počkáme. Nějaké to mazlení, líbání atd se mi líbí a upřímně by mi to i stačilo, ale vím, že jemu ne. Děláme si "to" i třeba rukou a pusou, ale to spíš dělám pro něj a líbí se mi, že jemu se to líbí, prostě mu spíš chci udělat radost, než že bych to vyloženě potřebovala.
Akorát při jakémkoli pokusu o styk necítím nic jiného než bolest. Já vím, že spoustu holek to napoprvé bolí, ale já mám vyloženě pocit, jako kdybych měla umřít, prostě to nejde překonat. Zkoušela jsem už všechno možné, lubrikanty, dilatátory atd, nic nefungovalo. Dokonce jsem i navštívila sexuoložku, která se mi snažila poradit, ale i když jsem se řídila její radou, nezabralo to. Dokonce jsem si i říkala, jak by bylo fajn mít chlapa, který nepotřebuje sex, měla bych po problému.
Jednou jsme byli u jedné naší známé, o dost starší než my. Starší a zkušenější, proč si nenechat poradit. S přítelem jsme jí řekli o našem problému a ona se mě začala vyptavat, jestli masturbuju, jestli na to mám chuť atd, a když jsem jí řekla že masturbuju jen občas, ale opravdu občas a spíš jen z nudy tak jen plácla "Tak jseš nějakej zas*anej asexuál nebo co?" a já že to určitě ne, to bude jenom tím, že to neznám. Jenže přítel to řešil i se svojí matkou a tu napadlo to samé, ale to mi dlouhou dobu neřekl a když jo, řekla jsem mu to stejné, co té naší známé.
Jenže mi to nasadilo "brouka do hlavy" a začala jsem googlit. Takže poslední dobou netrávím volné chvíle skoro ničím jiným, než že pořád hledám na internetu "Co je asexualita", "Jak se to pozná" atd. Vlastně hledám něco, co mě tak nějak "vyvede z omylu" že asexuální nejsem, že to musí být něco jiného. A mezitím jsem narazila i na tohle fórum. Dost dlouho jsem přemýšlela, jestli se tady zaregistrovat a napsat sem svůj příběh nebo ne. Už jsem zoufalá, nepotřebuju pro sebe žádnou nálepku, ale chci znát pravdu. Nevím už, co mám dělat. Přítele miluju a ztatit ho nechci.
Jsem asexuální, nebo je to jenom tím, že jsem to nezažila a neznám to a až to jednou zažiju tak to bude jiné?
Jak to měli jiní lidé před svým "poprvé"? Cítili jste nějakou touhu po tom? Nějakou potřebu? Přišlo "to" na vás samo, nebo jste to taky brali, jako že "prostě to ke vztahu patří"?
Za každou odpověď a každý názor předem děkuju.
Hezký den.

Ahoj, studuji psychologii a dělám bakalářku na téma asexualita, myslím, že by ti pomohl dotazník, který se používá na identifikaci asexuální orientace. Přikládám ho sem v originále i v českém překladu, na konci souboru je i zdroj. Dotazník je velmi spolehlivý, vypracovali ho kanadští výzkumníci, kteří se asexualitou dlouhodobě zabývají. Budu ráda, když se mi ozveš jak ti dotazník vyšel.


Přiložené soubory
.docx   Tyukosová Ivana překlad dotazníku.docx (Velikost: 20,1 KB / Stažení: 11)
Odpovědět


Pravděpodobně související témata...
Téma Autor Odpovědi Shlédnutí Poslední příspěvek
  Není to jen blok? Ell-diskusni-forum-inka 8 13010 11. 11. 2017, 03:42:24
Poslední příspěvek: Tay-diskusni-forum-lor
  Jsem nebo nejsem asexuál? Nob-diskusni-forum-edar 8 16532 13. 12. 2014, 14:05:11
Poslední příspěvek: base-diskusni-forum-life
  Tak kdo nebo co jsem ? Er-diskusni-forum-ol 11 23274 12. 04. 2013, 09:35:38
Poslední příspěvek: ad-diskusni-forum-evr

Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 2 host(ů)
Partneri / zpetne odkazy: BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex