Jsem asexuální, ale moc bych si přála děti.Snad se mi podaří najít také asexuála, který by děti chtěl a najdeme nějaké řešení Mohla jsem mít vztah se sexuálem, ale ten početí dítěte např.přes stříkačku odmítal, takže hledám v "jiných vodách " .
Máte už nějaké zkušenosti a jako asexuálové máte děti?
Budu ráda za příspěvky.

Přes stříkačku???

Ahojky Nikol, já jsem právě v očekávání. Ale asi Ti moc neporadím, dopracovala jsem se k děťátku přirozeně. Já se bez sexuality obejít dokážu, ale zase odpor k ní nemám, takže to pro nás nebyl takový problém, když jsme dítě chtěli. Nevím, jak jsi na tom Ty, zdali sex jen nemusíš, nebo Ti je přímo odporný, stupňů asexuality je mnoho...., ale možná by sis měla promyslet, zdali to bude taková hrůza, když děťátko chceš, zdali nestojí za to, se překonat. Nakonec nic není v životě zadarmo, natož dítě. Tedy trocha sebeoběti, až budeš maminkou...., no, třeba tohle by byla taková trochu příprava na to, co s miminkem přijde. A kdyby ne, tou stříkačkou by to jít mělo, jen najít svolného partnera....přeji hodně štěstí. P.S. Já jsem byla připravená v těhu na vše možné, ale prožívám to zatím v pohodě....tak i Tobě přeji, ať to vyjde!

Jen malý podobenství:
Neumím plavat, do našeho koupaliště se bojím! Avšak toužím a plánuju v létě přeplavat La Manche.

(16. 11. 2011 22:12:38)ChildFreeMan napsal(a):  Jen malý podobenství:
Neumím plavat, do našeho koupaliště se bojím! Avšak toužím a plánuju v létě přeplavat La Manche.

Ale na tom něco je. Porod mi přijde ještě 100000X odpornější než sex.
Na druhou stranu je to jednorázová záležitost, zatímco ten sex se třeba musí opakovat hodněkrát, než se podaří ženě otěhotnět. Nevím co je horší - něco mega odporného jednou, nebo něco méně odporného třeba 50X ???
Naštěstí po dětech vůbec netoužím.

Nik@l, máš to těžké... Neuvažovala jsi spíš o tom, že bys našla asexuálního partnera a že byste si dítě adoptovali? Trváš na tom, že to musí být biologicky tvoje dítě?
Nestačilo by ti nakonec třeba být jenom teta a pomáhat s výchovou dětí tvých sourozenců, kamarádek...
Mi třeba nikdy nešlo do hlavy, že lidi tak moc chtějí mít vlastní dítě - biologicky. Jasně, je to prostě nějaký ten prastarý pud šířit svoje geny, ale já ten pud naprosto postrádám a nevím jaký to je pocit a v čem je to tak jiné mít vlastní dítě nebo adoptované. Je to pro mě úplně stejná "španělská vesnice" jako sex.

Přirozená cesta početí nějaké opodstatnění má. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Přitom s přítelem si můžete zvolit harmonogram, postupně zvyšovat laťku.
Podle mě se to srovnat nedá. Rozdíl několika řádů.
Určitým východiskem by byl císařský řez.

Děkuji všem za reakce,ani jsem to nečekala
Já si miminko moc přeji a pokud jsem plodná a můžu mít svoje děti tak proč uvažovat o adopci.
Není to touha předat své geny, nikdy mě to nenapadlo, takto možná uvažují muži, je to prostě nepopsatelný pocit, touha po tom mít své dítě, ochraňovat ho, milovat ho, vychovávat ho.
Co se týče porodu, tohle neřeším, jistě, bude na mne zírat spousta lidí, ale jsou to lékaři, je to jejich práce, ke gyn.lékaři taky chodíme a i když se necítím u toho na 2x tak se to dá přečkat a špatný pocit záhy vymizí a jede se dál.
Já sex nevyhledávám, když k němu mělo dojít tak mi z toho nebylo dobře, nemám potřebu "tohle dělat", možná už je to i trochu odpor, ale pro dítě jsem ochotna "vydržet" a překonat vše i sex. Ovšem já u něj ...když už k němu došlo...prožívám obrovskou bolest a ano vydržela bych i ji, pro miminko cokoliv , ale vše neklapalo jak mělo a já jsem to vzdala....úplně...s sex.přítelem jsme se rozešli a už hledám pouze asexuála a snad se mi podaří, něco se rýsuje, nechci nic zakřiknout. Pak bych volila určitě stříkačku, nebo kliniku.
Nello moc Ti gratuluji a přeji ať jsi s miminkem v pořádku a zdravá a děkuji, že mi přeješ to samé, já se taky jednou dočkám,věřím tomu.
Nelčo a Ty žiješ se sexuálem? Nebo taky s asex. a do miminka jste se pustili přirozenou cestou....? Já bych to taky překonala, jak jsem psala pro miminko vydržím všechno
Mějte se všichni moc hezky a těším se na další příspěvky
Nik@l

Nicol, já žiji s někým odtud z fóra , tak to Ti asi napoví, no, nicméně já vlastně již neřeším, kam kdo z nás vlastně patří, ony se věci posunuly zásadním směrem a tak už to v životě bývá...my jsme se nedomluvili tak, že dáme navždy stop stav sexualitě, ale že ten vztah necháme přirozeně vyvíjet po všech stránkách a kamže to dospěje, tak že je to tak nakonec asi to nejpřirozenější.
Já neměla předtím žádnou sexuální zkušenost, jako máš Ty, takže jsem úplně nevěděla, jaký vztah nakonec k sexualitě budu mít, zda vůbec chci čistě asexuální vztah. Spíš jsem chtěla muže, který má také menší potřebu, pro kterého sex není ve vztahu prioritou číslo jedna. Nechtěla jsem ale takového, který toho ani není schopen nebo tak něco. Ale docela mne udivuje, kolik žen tu píše, že má bolesti při sexuálním aktu, že by nějaký průvodní znak asexuality? Třeba ano....já zase tady nemám žádný problém, jen mám problém s vášní, touhou po činu takříkajíc. No, každý máme něco....
Děkuji i já za přání a s miminkem i Tobě držím palce! Jsem ráda, že jsou i mezi asexuály lidé, co mají děti rádi, já jsem si někdy tady se svými názory na děti připadala jako mimozemšťan! Takže jsem si oddychla. S tvojí druhou větou v textu se zcela ztotožňuji, proč adoptovat, když mohu mít děti vlastní...sexualita nic moc, ale ty touhy po dítěti mi s touto orientací nikdy také moc neladily, já dítě vždy moc chtěla...tedy ne už v šestnácti, ale tak od sedmadvaceti už se touhy velmi ozývaly...neboj, jsi mladá, dětí budeš mít!!! Sice první měsíce těhu se ráji úplně nepřibližují, nevolnosti fakt jsou, ale ustát se to dá, ale i tak se těším, až malé bude už na světě. Tak jsem se vypsala, snad Ti to trochu pomůže, v učinění si názoru na tyto věci.

Taky jsem ráda, že jsem našla někoho, kdo má stejný názor :-)Snad taky někoho najdu tady z webu a vše bude fajn. Já jsem začala toužit až kolem toho 30 roku. Vím, bylo mi řečeno, že na mě dvě dušičky dětí čekají, vybraly si mě za maminu, takže se moc těším a říkám si dvě?? Že by dvojčátka? Nebylo by se čemu divit, při umělém oplod.k tomu dochází )
Hezký víkend.
Nik@l

(19. 11. 2011 14:34:51)Nik@l napsal(a):  Vím, bylo mi řečeno, že na mě dvě dušičky dětí čekají, vybraly si mě za maminu, takže se moc těším a říkám si dvě?? Že by dvojčátka? Nebylo by se čemu divit, při umělém oplod.k tomu dochází )
Hezký víkend.
Nik@l

Tak to je moc krásné, Nicol. Zajímavé, kdysi jsem četla zážitek jedné paní, co prožila klinickou smrt a ta popisovala, že se v duchovním světě setkala s duší mladíka, ke které pocítila ihned blízkost a tento, když jí uviděl, začal plakat. Ptala se ho proč pláče a on jí odpověděl, protože jsi tady! Teď se nebudu moci dlouho narodit....no a paní, když se vrátila do života, opravdu po chvíli otěhotněla a narodil se jí syn. Popisovala, že dítě mělo přesně oči toho mladíka, kterého "tam" potkala. Takže něco na tomto určitě je. A vlastně zdá se mi, že máme trochu i podobný "osud". Také jsem začala se sexualitou až po třicítce...a kartář mi předpověděl dva špunty....prý stejného pohlaví, ale nevěděl, zdali kluky či holčičky, ale prý spíš holčičky. Prý přijdou rychle za sebou....a to chci jedno dítě, ale člověk míní, Pánbůh mění. No tak uvidíme, dvojčata určitě nečekám. Ale jestli to budou skutečně holky, pane jo, jak znám tatínka, tak to budou pěkně rozmazlené princezny!