Od mládí mě sex nelákal. V mých erotických představách nefigurovaly osoby jen předměty. Nedokázala jsem si představit, že bych s někým spala, přišlo mi to nechutné. Přesto jsem toužila po partnerovi, se kterým bych mohla sdílet pocity, cestovat a bavit se. Sex jsme považovala za nutné zlo, bez něhož bych nemohla mít muže a doufala jsem, že když ho přetrpím, budu mít hezký vztah. Ale to byl špatný přístup, který vedl akorát k veliké citové ráně a bolesti.

Svého prvního (a jediného) sexuálního partnera jsem měla až ve 25 letech. Náš vztah byl celkem dobrý, hodně jsme cestovali po památkách a chodili po přírodě, dobře jsme se spolu bavili. Sex jsem odkládala, jak jen to šlo, ale pak jsem na něj musela přistoupit, abych ho neztratila. První zkušenost byla strašná, i když se snažil. Bylo to bolestivé a nepřinášelo mi to vůbec nic pozitivního (k sexuálnímu prožitku potřebuji být sama), nelíbilo se mi mazlení, líbání, objímání a upocenost styku atd. Snažila jsem se sexu všemožně vyhýbat. Jenže on byl náruživý a můj odmítavý postoj chápal jako projev nezájmu. Snažila jsem se mu vysvětlit svůj názor na sex, ale nebyl schopen to pochopit. Dával mi najevo, že jsem divná a jeho přátelé ho v tom podporovali. Vzath se začal hroutit a po třech a půl letech přišel konec.

Teď jsem sama a příliš mě to nebaví. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem se zbavila sexu, dotyků atd. Časem bych chtěla mít miminko, ale ne sexuálního partnera.

Myslím, že můj odpor k sexu hodně vychází z naší rodiny, kde se k sobě rodiče chovali dost odtažitě a bez lásky. Navíc mi sex přijde ponižující a zvířecí[/font]. Protiví se mi taky to, že je sex považován za cosi povinného.

Nenapsat ze si mela prvni sex ve 25 letech, tak si myslim ze si miunka, mate uplne stejny problem,ale doslova a do pismene.

Ahojky, jsem na tom podobně, a určitě je nás tu víc, takže vítej mezi námi :o))

Díky za podporu.

Dívku jako ty bych měl moc rád za manželku. Mám úplně stejný problém ve vztahu k ženám i mužům.

-> Veverka: Vítej mezi námi