Rozhovor s asexualem - DVTV

[Jul-diskusni-forum-iana]

Laska je chemicka reakce...wow...tak nakonec jsme toho Krista krizovali zbytecne. Meli sme ho polejt nejakou chemikalii

Nihillus + adevr: Ono záleží na tom, jak moc metaforicky budeme ochotní slovo "láska" vykládat. Někdy se mluví i o "lásce" mezi atomy a chemickými prvky, čímž se myslí přitažlivost, soudržnost, afinita. (Paleobiolog Teilhard de Chardin pokládal lásku za integrující princip vesmíru na všech úrovních, včetně třeba atomární a molekulární.) Když se tedy bavíme o životě v jiných dimenzích nebo na jiných planetách, obrazně bychom snad mohli nazývat "láskou" jakoukoli sílu, která k sobě přitahuje dvě bytosti za účelem reprodukce. Ale jen obrazně, jinak bychom pojem rozmělnili tak, že by byl nakonec bezobsažný. Proto souhlasím s adevrem, že láska je konkrétní, přesně definovatelný jev, jehož některé aspekty (např. zvýšení hladiny oxytocinu) lze měřit. Pokud tedy bytosti, o kterých se bavíme, cítí to, co popisujeme jako lásku, musejí mít podobnou hormonální výbavu jako my. -- Jistě víme, že člověk není jediným druhem savce, který miluje. Všichni savci vylučují oxytocin při laskání, hlazení, mazlení, někdy i při výměně pohledu (pes). 
Na Fibrilovu otázku, jestli někde (na jiných planetách nebo v jiných dimenzích) může existovat partnerská láska bez pohlavnosti, odpovídám, že to z podstaty věci nejde. Pokud něco, například láska, není v zájmu reprodukce, pak se to nevyvine, jelikož pro daný organismus by to byla zbytečná, dokonce škodlivá energetická investice. Láska, jejímž účelem není replikace genů, by se obracela proti svému nositeli: odváděla by mu pozornost od rozmnožování / nebezpečí / shánění potravy, nutila by ho riskovat život bez zisku pro jeho geny a tak dále. Pokud by se vůbec stačil rozvinout sklon k bezúčelné zamilovanosti, zanikl by během několika generací. Postižení jedinci by totiž buď vyhynuli, nebo by nebyli konkurenceschopní vůči ostatním, orientovaným čistě na reprodukci. -- Můžeš namítnout, že v daném místě třeba neplatí zákony vývoje. V tom případě dodávám, že pak tam neexistuje ani život. I kdyby totiž nějak vznikl bez evoluce, neměl by se bez ní jak dostat do tak složité podoby, v níž by byl schopen lásky. 
Je mi líto, ale takhle to ve světě živé materie prostě funguje. S Ježíškem se to nevylučuje. Podle už citovaného Teilharda de Chardin, což byl mimochodem i kněz, má celý vývoj hmoty - počínaje geogenezí! - smysl -- a řízeně graduje k bohu.