Dá se žít bez lásky?

[Ne-diskusni-forum-la]

Ahoj, ono, když se to tak vyvrbí, tak s tím člověk asi mnoho nenadělá a nezbývá, než si zvyknout. Asi to snáší každý jinak, myslím život single. Je také rozdíl mezi samotou (to může být stav, který si člověk i zvolí a vyhovuje mu to tak) a osamělostí, která může být vnímána jako velmi náročná životní situace z toho psychosociálního hlediska. Třeba za sebe říkám, že bych sama žít nechtěla a za tím účelem jsem byla srozuměna s tím, že kdybych nenašla vhodného partnera, v sexualitě se přizpůsobím. Ale jinak, proč si myslíš, že nelze najít naplňující vztah bez sexuálního soužití s ostatními náležitostmi, které jsi popsala? Je to asi obtížnější, ale určitě bych to nevylučovala. Ono je taky trochu rozdíl v tom, zdali člověk předpokládá, že sex ve vztahu absolutně nikdy anebo tuto eventualitu alespoň občas připouští. V tom druhém případě teoreticky by se nemusel absolutně bránit ani vztahu s heterosexuálem....nevím, když to vezmu z globálního pohledu a sečtu takříkajíc plusy a mínusy života ve vztahu/bez vztahu, tak si myslím, že i to občasné překonání se, když nelze jinak...za to všechno rozhodně stojí. Prožít celý život bez lásky musí být opravdu strašně smutné.