Neklesejte na mysli

[Ne-diskusni-forum-la]

Ano, právě proto zvažuji holku, která už je taková, s jakou bych se snesl nebo lépe řečeno: se kterou by bylo nejméně hádek, protože ty stejně budou se ženou vždy. Občas takové ženy vidím, mluvím s nimi, takže vím že to není utopie. Nikdy jsem nechtěl nějakou převychovávat, protože to člověk vydá síly na to převychovávání a pak už mu nezbývají na žití života nebo prožívání toho hezkého, co by spolu dva mohli prožívat.
Abych nebyl špatně pochopen: nejsem prožitkář, jen musím používat ta slova, která tu máme.

Jenže mi ukaž holku, která žije vlastní život, třeba jako ta matka Tereza (teď nepoukazuji na to dobré, co udělala, ale že žila podle vlastního rozumu), když téměř všechny ženy vypadají (vždy vypadaly), smýšlejí a chovají se stejně. Jen mají jinou barvu toho či onoho nebo jinak tvarované to či ono. Nechci kus ze stáda, protože bych měl život takový, jaký má stádo. Ten mi nevyhovuje, proto ho nechci žít. Žiji sám, tvořím své a pokud najdu nějakou, která také tvoří své, rád si s ní popovídám do té doby, dokud budeme mít společnou řeč. Pokud tvoří správným směrem, budeme mít společnou řeč do konce života. A co je to ten správný směr? Možná co nejvíce Ducha a co nejméně hmoty, především na těle a v těle. Možná něco jiného. Každý máš svou představu. Představu.

Toto vlákno má pojmenování "Neklesejte na mysli", ne klesejte na mysli , ale teď vážně:mne osobně se líbí a popravdě mne to vždy zaujme, jak mnoho lidí velice rádo operuje se vznosnými pojmy "Duch", duchovní cesta atd., vyváženost....aniž přitom zjevně rozumí pojmům aneb jak jinak si vysvětlit skutečnost, že to, o čem píšu, hned vzápětí svými dalšími slovy popírám. Promiň, Halbichu, ale je to tak, z toho, co zde vidím, nelze si myslet, že pod pojmy "duch", tvořivost atd. lze napasovat cokoliv, natož vlastní představu anebo to lze, ale pak je třeba upřímně přiznat, je to jen má vlastní představa...nic více, pak je to ok. Zkrátka, jedna věc je o pojmu mluvit, druhá věc je jej žít čili je zde obecný pojem rovnováhy či vyváženosti, jak už to nazveme a druhá věc je můj životní projev vůči ní, jak tento pojem v realitě naplňuji. Duchovní cesta je cestou vyváženosti, snahy po ní, nic více nic méně, je to úplně prosté, není vůbec nutno kolem toho dělat nějaké tajemno, mysteriánství, jak se o to určití lidé snaží, a nebo si v tom dokonce libují, kdoví proč, asi aby si připadali důležití...naopak, je to ta nejpřirozenější věc na světě....

Ve tvém případě se skoro dá říct, sorry za upřímnost, zase jeden, co operuje s duchovními pojmy, ale přitom klidně bezbřeze generalizuje, viz tvůj názor ve vztahu k ženám, který absolutně postrádá nějaké vyváženosti (duchovnosti), v partnerství není ani jeden od toho, aby druhého nějak vychovával, ba ani o tom byť jen uvažoval, proboha!, partnerství je svazek dvou naprosto rovnoprávných svébytných jedinců, ne toho hloupějšího a chytřejšího, samozřejmě ve druhém případě muže, že! Ten tvůj výrok o tzv. "stejných ženách" je opravdu k politování a popravdě více než jakákoliv vznosná slova ukazuje tvůj reálný vztah k nim v celé své kráse. Asi jako kdybych já napsala, chlapi smýšlejí a chovají se stejně....večer si zapnou TV s fotbalovým přenosem, otevřou lahváče, nechají se obskakovat a to je téměř to jediné, co od nich může člověk očekávat. Blbost, že? Tak něco takového nepiš ani o ženách! Máš-li blízko k Duchu, jak tvrdíš, tak dokaž, že s ním vskutku žiješ, že to není jen pouhé tlachání, že tedy dokážeš nahlížet na všechny stejně.
P.S. Duchovno (duchovní cesta) není o potlačování jedné složky oproti druhé, které z nás dělají člověka, obvykle tělesné, jak si to mnohé sekty představují, ale je o hledání a nacházení vyváženosti mezi nimi, tělem a duchem, v tom to celé vězí. To je pak přirozenost a skutečná duchovnost.

Jinak také zdravím matta....