patřím k vám?

[mac-diskusni-forum-ejko]

Rozumím, že je to nepříjemné, ale řešení to myslím má docela jednoduché: co takhle kdyby asexuálové do vztahů se sexuály vůbec nevstupovali? Protože co pak ten manžel (v těchto dvou případech) má dělat: když chce sex, je to vlastně znásilňování, takže fuj, fuj, ale když rodinu opustí je za hajzla jakbysmet. A přitom je v tom docela nevinně, aspoň bych teda řekl, že výrazně lepší šanci předem odhadnout, že ten vztah asi nebude dobře fungovat, má ten asexuál, ten druhý mu přece do hlavy nevidí. (Nebudu zastírat, že ze mě mluví zkušenost z druhé strany pomyslné "barikády".

Tenhle argument bude platit, až bude asexualita běžně známá a uznávaná sexuální identita. Zatím je bohužel obvyklé, že asexuál vstoupí do vztahu se sexuálem, aniž by o existenci asexuality vůbec věděl. A i když třeba rychle pozná, že sex není nic pro něj, konvenční pohled na věc mu velí, aby to nějak "překonal" pro vyšší dobro. Tak překonává a nechává za sebou docela slušnou oboustrannou zkázu, kterou často ještě umocní partner, který samozřejmě taky není bez chyby.

Jistě, vstoupí do vztahu, zjistí, že to nefunguje, tak zase vystoupí. Mluvil jsem ale o manželství, tam snad člověk vstupuje s výrazně větším rozmyslem a už s nějakými životními zkušenostmi. Opravdu jsou případy, že asexuál vstoupí do manželství, aniž kdy předtím slyšel o tom, že by budoucí manžel/manželka od manželství mohl očekávat i sex, a aniž by do té doby sám zjistil, že tenhle sex opravdu není něco pro něj? Nebo je to spíš, jako se píše hned v prvním příspěvku: "sex jsem zvládala především proto,že jsem chtěla založit rodinu - mít děti" a v jednom dalším "to tak bylo vždycky - jsem prostě chtěla děti, rodinu". Určitě je k tomu možné takto přistoupit, ale pak bych si vyprosil takováto hodnocení:

je to cizí člověk, který ti už jednou kdysi moc ublížil.

protože podle mě je to teda spíš on, kdo by se mohl cítit ublížený. Prostě se (z jeho pohledu) normálně oženil a pak se ukázalo, že jeho milá jen chtěla děti (i to "překonávání" zjevně bylo jen kvůli dětem, a ne kvůli manželovi), a pokud ti to, mužíčku, nevyhovuje, tak nazdar.

Čímž neříkám, že to teď má nějak smysl lepit, prostě je to rozbitý a jistě je nejlepší ty hranice vymezit jasně a rázně a neustupovat, jak tu všichni radí. Ani tím nechci říct, že by měla Zdendule nějak plakat na rozlitým mlékem nebo cítit nějakou vinu či co já vím co, to už taky ničemu nepomůže. Jen chci říct, že to hodnocení, ke kterému to tady má místy tendenci sklouzávat, že špatňák je on a Zdendule je v tom vlastně nevinně, je falešné.

Zkus se do toho aspoň trochu vžít.

To buď bez obav, zkouším to každý den. Naopak vy se můžete zkoušet vžít do toho manžela. To mi jde úplně parádně, protože mám taky manželku, která byla k sexu svolná, jen když jsme chtěli děti, no a jinak nechce "ani žádný trapný ošahávání nebo olizování hlav". Já vedle ní každý večer usínám a ráno se probouzím, je pořád z mého pohledu nejkrásnější a nejpřitažlivější na světě, pořád bych se jí chtěl aspoň dotýkat, ale když to někdy naivně zkusím, co kdyby třeba přece jen, tak v lepším případě uvidím otrávenej ksicht.