Tak kam....

[Jul-diskusni-forum-iana]

GRČOVI:

IQ
Přesně jsem čekala tuhle výtku. Také jsem dřív myslela, že se IQ připisuje příliš komplexní význam. Ale inteligence jako fenomén mě hrozně zajímá, a když jsem se trochu hlouběji ponořila do výzkumů, které k tomu existují, narazila jsem na studie prof. Richarda Lynna z university v Ulsteru. Dělal několik globálních výzkumů, které testovaly korelaci mezi IQ a rasou, případně národností, a nejvyšší IQ naměřil v zemích, které zároveň měly prosperující ekonomiku (Tchaj-wan, Německo) i vyspělou civilisace (obecně východní a jihovýchodní Asie a Evropa), kdežto nejnižší tam, kde civilisace nikdy nevznikla a ekonomika neprosperuje ani navzdory zahraniční podpoře (Afrika). Zkoumala jsem to dál. Je zajímavé, že Lynnovy závěry jsou v principu snadno vyvratitelné kterýmkoli dalším výzkumem a mnoho badatelů se o jejich vyvrácení také pokoušelo, protože jim přišly rasistické, ale nepovedlo se mi najít ani jednu jedinou studii, která by se to povedlo. Lynn si také všiml souvislosti mezi klimatem a inteligencí (v mírném podnebí s tuhými zimami jsou lidé chytřejší), což koresponduje s evoluční teorií (během zim je třeba spolupráce a složitých opatření pro přežití). Pokud se objeví lepší důkazy, beru je všemi deseti. 

Testy jsou dobrý nápad, určitě bych je taky zařadila. 

Nejde o počet generací. Jde o to, že příslušník jiné rasy zůstane příslušníkem jiné rasy. I kdyby tu žili tisíc let, pořád patří k mongoloidní rase (a podotýkám, že proti ní nic nemám, ale je tu cizí). Národnost je podkategorie rasy a biologická skutečnost a jako taková je daná.

Samozřejmě a bezpodmínečně německé a jsem na to hrdá. Zároveň je pro mě ovšem důležitá čeština jakožto mateřština, mám ji moc ráda a jsem spokojená s tím, že se u nás v generaci mých rodičů mluvilo česky, protože jako mluvčí češtiny se německy pochopitelně naučit musím, ale jako mluvčí němčiny bych se česky asi neučila (neměla bych motivaci).
Čechy jsou (nebo byly - a mají být zase) podle mě země dvou historických národů, Němců a Čechů, tak jako Belgie země Vlámů a Valonů.

To jistě ne, ale Hitler nebyl jen virtuózní řečník, byl i mimořádně nadaný politik. Jediné (a bohužel osudné), co mu nešlo, bylo velení vojskům.
Ano, Židé by to nazvali největší katastrofou v dějinách lidstva nebo nějak podobně. Ale kdo říká, že bychom měli přebírat zrovna jejich pohled? Jsou jen jednou ze zúčastněných stran, navíc křiklavě neobjektivní, zveličující a vydírající. Jen německý národ utrpěl po válce 5 milionů ztrát na životech (opakuji: po válce). Co se týče údajného židovského čísla šesti milionů, jedná se o poválečný odhad (!) státu Izrael (!).

Důvody antisemitismu
Jestli nerozumíš příčinám antisemitismu, doporučuji třeba Dostojevského zamyšlení jménem Židovská otázka. Na žádost Izraele zmizel tento Dostojevského text z čítanek, ale je to škoda, zvlášť vzhledem k tomu, že Dostojevskij nebyl antisemita a žádal pro Židy stejná občanská práva jako pro domorodé obyvatelstvo. Ve zkratce tu jde například o to, že - jak si spisovatel všiml - ruští Židé pohrdají Rusy a zakládají si na svojí výjimečnosti "vyvoleného národa", zatím co finančně vysávají nejchudší vrstvy hostitelského národa.
Já bych jako historik rozdělila antisemitismus na poválečný a předválečný s velmi horlivým upozorněním, že ten předválečný nebyl v 99 % případů žádným antisemitismem. V současnosti se slučuje nenávist k Židům a jejich kritika do jednoho (což je i případ nebohého Dostojevského) a retrospektivně se zakazuje obojí, ale před válkou vadily lidem hlavně tyhle věci:
a) už zmiňovaná židovská exkluzivita a pohrdání tzv. góji - nežidy (nevím, jestli jsi četl Starý zákon, ale je plný genocid nežidovského obyvatelstva - i v Novém zákoně Ježíš zprvu odmítá ošetřit dcerku Syroféničanky, protože není Židovka, a přirovnává nežidy ke psům)
b) s tím související separace - Židé se například kvůli svým náboženským "povinnostem" (šábez) odmítali účastnit hašení hořící města, pokud k požáru došlo v sobotu, zatím co v plamenech mizely nejen domy, ale i dobytek a lidé. Křesťané světili nedělní klid jiným způsobem a nedokázali prostě pochopit, že Židé jim nepomohou.
c) ekonomické důvody, hlavně morálně a nábožensky podmíněná nechuť křesťanů ke kapitalismu, který jim připadal materialistický a nízký; k tomu se přidružoval fakt, že Židé půjčovali peníze na tak veliký úrok, že řadu lidí zruinovali, a také obchodovali s alkoholem a byli to otrokáři (v Evropě ve středověku, v Rusku kupčili s bílým masem ještě v 18. století)
d) obava z vlivu židovských komunit v celé Evropě (Židé ovládali burzu a od 18. století byli povyšováni do šlechtického stavu a pronikali do politiky). Například v 19. století rozpoutala židovská lobby po celé Evropě kampaň kvůli kauze italského židovského chlapce (tzv. kauza Mortaro), který byl papežským státem zabaven rodičům, neboť byl předtím pokřtěn, a určen ke katolické výchově. Ukázal se tak vliv Židů na média.  
e) kritika typické židovské povahy - to byla hlavně doména intelektuálů, kteří jsou teď označovaní za "antisemity", ve skutečnosti ale zpravidla neměli nic proti Židům a priori (např. Ernst Renan, Dostojevskij, Pavel Eisner, Jakub Deml, Otokar Březina, ...). Evropanům vadilo už zmíněné židovské hmotářství a nízké zájmy, zištnost, vzájemná neloajalita, sobectví, prospěchářství.  
f) Židé zpravidla nebyli věrní národům, ke kterým se přivěsili - ač ovšem existovaly výjimky -, protože tvořili vlastní komunitu, stát ve státě. Mladé evropské národy rozčilovalo, že bojují za svoje práva a svobody, kdežto Židé sice využívají výhod, které jim stát a národ poskytuje, ale hledí si svého, jakmile dojde na boj. Je ovšem potřeba přiznat, že Židé se v menší míře objevovali na barikádách v roce 1848 i na frontách první světové války; s těmito vlasteneckými Židy také nikdo problém neměl, i Hitler je měl rád.
To jsou vesměs důvody pro antisemitismus do druhé světové války. 
A proč existují antisemité dnes? Po druhé světové válce má potenciál vytvářet antisemitismus hlavně to, jak se Židé chovají. Ukřivděně remcají (jako vždycky), ale teď navíc zakládají existenci svého státu na citovém vydírání třetí generace Evropanů, která nemá s válkou nic společného. Když se objeví při sportovním utkání německé vlajky, izraelské noviny spěchají přinést rozhovor s "ženou, která přežila tábor smrti", a zeptají se jí, jestli jí to vadí. Když německý politik řekne, že Němci jsou národ "básníků a filosofů" (mimochodem, to citoval Heina, byť neúplně), v Německu žijící rabín dá do tisku, že je to "nechutně antisemitské". Když rakouská vláda hodlá zavést evidenci odběratelů košer pokrmů kvůli zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat, židovská obec spustí, že je to antisemitské a že se vracejí staré časy perzekucí. Když se Francouzi chystají vydat životopis významného spisovatele z 19. století, Židé vyšťourají, že v nějakých novinách kdysi kritizoval Židy, a s vydáním francouzského kulturního dědictví je utrum. Ve Francii je ostatně kritika (!) Židů jakožto etnické skupiny zakázaná. Když OSN odhlasuje rezoluci, že sionismus je forma židovského nacionalismu, Izrael donutí OSN, aby ji odvolala coby antisemitskou. Mám pokračovat?
A to nevykládám, jaký bordel dělají v mém vědeckém oboru, když zakazují například vydávat prameny k účasti Židů na holokaustu. Chápeš, proč by asi tak někdo třeba mohl být lehce antisemita?

Do toho, proč nacismus není JEN výsledek finanční krize, se už pouštět nebudu.

Bylo by to vtipné, kdyby to byla pravda. Jenže není.
Hitler se narodil v Braunau, což je součást tzv. Innské čtvrti (Innviertel). Ta byla součástí německého státu Bavorsko až do roku 1779, kdy ji v důsledku Těšínského míru (uzavíral války o bavorské dědictví) získalo Rakousko - samozřejmě i s původním německým obyvatelstvem. Oba Hitlerovi rodiče, Alois i Klára Hitlerovi, byli původem bavorští Němci, kteří se dostali do Rakouska stejně jako tzv. Vitorazští Němci do Československa - teritoriálním dělením v důsledku smluv.
A odpustím si na tomto místě výklad o tom, že Rakušané a Němci se v 19. století (resp. do r. 1945, proto byl tak snadný anšlus) vnímali jako jeden národ a že se při sjednocení Německa r. 1848 a 1871 dlouho zvažovalo tzv. velkoněmecké řešení s připojením Rakouska. Naše novodobé vnímání Němců a Rakušanů coby dvou národů (stejně jako naopak Němců a Bavorů coby jednoho) je výsledkem POVÁLEČNÝCH událostí a tehdejším lidem se to jevilo jinak. Nebudu to už rozvádět.

Jé, to milé, že jsem ti sympatická (no, i nacisti jsou lidi). Ty jsi mi taky sympatický.   

Bože, já jsem pako - úplně jsem zapomněla, že v těch profilových obrázcích mám i vlčáka. To pak ano.
Já vím, že to s ním zpočátku nebude lehké, ale doufám, že s určitou mírou trpělivosti, dobré vůle a ochoty učit se z chyb bych to s ním nějak mohla zvládnout. Chci ho brát na cvičák, tam mi snad pomůžou.

S těmi vajíčky je to dobrý nápad, díky.