Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.

Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Román pro ... zkrachovalce!
#1
Konečně jsem našla místo, kde se mohu bez obav z nepochopení a údivu vypsat ze svého příběhu bohužel zkrachovalého dlouholetého vztahu. Za všechno může můj odmítavý postoj k sexu, to byl spouštěcí element neustále se horšícího vzájemného vztahu s mým přítelem, později manželem, mým druhým intimním partnerem.
Můj první vztah skončil bezmála po roce, důvodů bylo víc, pro mě také jeden zásadní - nechuť dotýkat se a potit se na těle toho druhého. Jak náš vztah zrál, ve mě stále sílil odpor k sexu a tak jsem se snažila najít nějaký rozumný důvod PROČ a doufala jsem, že se to dá nějak léčit. Můj gynekolog mi po absolvování hormonálních testů sdělil, že jsem zřejmě frigidní a nasadil hormonální léčbu. Bohužel nezabrala!
Na počátku druhého vztahu jsem partnera sice upozornila, že jsem frigidní, ale bral to s nadsázkou. Je pravdou, že první měsíce našeho vztahu tomu nic nenasvědčovalo, ale jak šel čas, zase jsem začala mít ten nepříjemný pocit a musela jsem se přemáhat pokud šlo o sex. A tak frekvence našich sblížení byla čím dál tím menší. Zkusili jsme pár sezení u sexuoložky, ale bezvýsledně a mně to začalo být stále více odpornější. Jen při myšlence na sex se mi začalo dělat zle od žaludku a když náhodou něco proběhlo, tak mě to stálo ohromné přemáhaní a žádný požitek se nedostavil, spíše naopak, byla jsem ráda, že to mám za sebou. Po porodu jsem nezačala brát antikoncepci, proč taky, kvůli sexu jednou za měsíc a tak jsme provozovali přerušovanou soulož, jenže když jsem ucítila zápach spermatu, bylo mi skutečně na zvracení. Byla jsem z toho nešťastná, ale partner mě přesvědčoval, že po třicítce se to změní (blbost) a nebo že se to změní po porodu (další blbost, je to ještě horší). Žádný zvrat u mě nenastal ani po prodělání obého a tak byl sex 2x měsíčně, pak jednou, pak jednou za čtvrt roku, za půl roku a pak vůbec, což muselo nutně poznamenat náš vztah, zpočátku milenecký, pak manželský.
Manžel se jakoby měnil, nebo já?, začal ke mně bývat nepříjemný, strohý a úsečný. Z práce chodil dlouho po ukončení prac.doby, jak jsem se později dověděla, radši poseděl déle s kamarády, co taky doma, že? když není sex! Začal být víc než upřímný ve svých komentářích směřovaných ke mně a to jsem prý měla za to, že jsem ho odmítala, takže jsem se tomu vlastně nesměla divit, že se tak chová. Trvalo to několik let, natrápila jsem se strašně, probrečela spoustu nocí a svalovala na sebe vinu, že jsem původcem rozkladu našeho manželství, že za všechno můžu.

Před dvěma lety začal manžel pracovat na ŽL, první měsíce se nedařilo, tak tedy nepřispíval do rodinného rozpočtu. Brala jsem jako samozřejmé, že to musím táhnout nějakou dobu sama a samozřejmě za něho zaplatím jeho povinné výdaje, když na to podle jeho slov nevydělal a tak jsem mu ze svého platu platila i sociálku, zdravku, telefon. No celkem nakládačka pro mě, ale tak to trvalo celý, pro mě dost vyčerpávající, rok. V práci jsem dělala přesčasy, abych vyšla s penězi a vracela jsem se večer. Dcerku jsme měli u babiček nebo se staral manžel, ale neměl příliš volna z práce, přestože prý stále nevydělával. Ke konci roku jsem musela říct verdikt: Buďto konečně začneš přispívat na domácnost nebo běž! (stálo mě to hodně odvahy a sebepřemáhání, protože ač jsme neměli sex už velmi dlouho, ač byl na mě mnohokrát nepříjemný a nevybíravý, měla a vlastně mám ho stále ráda). Manžel byl 4 měsíce na ÚP a pak začal znovu jinou práci na ŽL, začalo se mu dařit, ale první měsíc domů peníze nedal, chápala jsem to, než si našetří do začátku, jenže další a další měsíc zase nic a to vydělával slušně. Tak jsem zopakovala tu větu z konce roku a on se toho chytil a odešel. Prý se celý předchozí rok snažil být ke mně milý a čekal odezvu, samozřejmě že ve formě fyzické odměny, a už to nehodlá dál trpět, lepší už to stejně nebude, takže NAZDAR!

A tak já po roce a půl finančního tažení zůstala bez úspor sama s dcerou a manžel se rozhodl a začal posílat měsíčně jakousi částku na můj účet, ovšem když "zrovna nemá", tak SORRY, pošle jindy, možná!?
Jsou to čtyři měsíce, emoce z větší části pominuly, nicméně to beru jako svou prohru v boji o dobrou rodinu, manželství. Ale jinak to asi dopadnout nemohlo v soužití s "normálním" chlapem. Pořád jsem se snažila přesvědčovat, že sex není ve vztahu nejdůležitější, ale skutečně JE!
Bohužel já si opravdu nedovedu a ani nechci představit další vztah, který by měl přerůst až k intimnímu sblížení, nemám chuť ani potřebu. A i když se ráda kouknu na hezkého muže, při myšlence, že bych se s ním seznámila a on po mně chtěl něco víc než jen objetí a polibky, zájem opadává.

Pokud se zde nenajde někdo s podobným příběhem, kdo mě pochopí, alespoň jsem se mohla vyventilovat a je mi najednou líp! Přeji všem HEZKÝ ŽIVOT! ... třeba ve dvou
Odpovědět
#2
Ahoj Janetto, to je hrozně moc smutný příběh a rozhodně je vidět, že jsi smutná a naštvaná, to se není čemu divit. Podle mého názoru, rozhodně si nic nevyčítej...Od jednoho muže jsem slyšela myšlenku, že jen PRIMITIV, píšu to narovinu, klade ve vztahu sex na první místo, tak to prostě je. Bohužel to vypadá, že ti primitivové zde převládají a to mnohdy i na ženské straně, co si budeme namlouvat a pak dle toho vše vypadá. Ale výjimky existují, je jich málo, ale jsou. Držím palce, abys vše zvládla a vítej! A třeba si skrze toto fórum časem i někoho k sobě vhodného najdeš, kdo ví....v rámci možností Ti přeji hezký den....
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
[Obrázek: Leknin.jpg]
Odpovědět
#3
Máš můj obdiv, že jsi ten vztah tak dlouho držela nad vodou, Janetto. Je to opravdu těžké. Ale stejné nebo velice podobné problémy mají i někteří muži. Dokonce jsem nakonec zkusil chodit s jednou dívkou, která trpěla schizofrenií, takže musela pravidelně užívat silné léky, které opravdu velice tlumily libido. Ale i ten malý zlomek co zůstal, nakonec po několika měsících nahlodal a rozložil náš vztah...
Odpovědět
#4
(15. 11. 2010, 16:08:41)Nela Napsal(a): Ahoj Janetto, to je hrozně moc smutný příběh a rozhodně je vidět, že jsi smutná a naštvaná, to se není čemu divit. Podle mého názoru, rozhodně si nic nevyčítej...Od jednoho muže jsem slyšela myšlenku, že jen PRIMITIV, píšu to narovinu, klade ve vztahu sex na první místo, tak to prostě je. Bohužel to vypadá, že ti primitivové zde převládají a to mnohdy i na ženské straně, co si budeme namlouvat a pak dle toho vše vypadá. Ale výjimky existují, je jich málo, ale jsou. Držím palce, abys vše zvládla a vítej! A třeba si skrze toto fórum časem i někoho k sobě vhodného najdeš, kdo ví....v rámci možností Ti přeji hezký den....
Děkuji moc za odpověď a podporu. Je vidět, že se v lidech vyznáš, v jedné větě jsi správně definovala mé skutečné pocity. Díky za Tvůj čas!
Odpovědět
#5
(15. 11. 2010, 16:08:41)Nela Napsal(a): Od jednoho muže jsem slyšela myšlenku, že jen PRIMITIV, píšu to narovinu, klade ve vztahu sex na první místo, tak to prostě je.

S tímhle si dovolím nesouhlasit. Zase, aby se z mužů nedělala jen sexuální zvířátka... Pro běžného, zdravého muže je sex POTŘEBOU, skutečně potřebou, ne jen potěšením/zábavou/... a dovedu si představit, jak hrozně těžké pro ně je, když takovou potřebu nemohou dostatečně uspokojit. Je to z větší části hormonální záležitost a ti muži prostě "trpí", jsou frustrovaní a hodně to ovlivňuje jejich náladu (to jsem až koukala, jak se můj expřítel měnil a jak byl protivný na všechny kolem sebe, když jsme spolu třeba měsíc nespali). Ve vztahu prostě sex JE na prvním místě, ať chceme nebo ne. Protože sex je to, co ten vztah odlišuje od všech jiných vztahů a taky je to věc, která ten vztah dovede naprosto spolehlivě rozložit, i když ve všech jiných oblastech si rozumí a vycházejí spolu. Jakmile to neklape v posteli - nevyjde to. Tahle rovnice prostě platí. Myslím proto, že je třeba, aby měli partneři sexuální potřeby co nejvíc podobné (klidně oba žádné), aby to fungovalo.

Jinak...který muž ti to řekl? Ten, který ve vztahu bez sexu vydržel roky nebo prostě jen filosof (v dobrém slova smyslu)? Ono, každý si myslí, že sex není důležitý, dokud mu skotečně nebude chybět (právě proto, že je to potřeba)
Odpovědět
#6
Naprosty souhlas s Adriane Fox. Mozna sex neni uplne na prvnim miste, ale rozhodne je vysoko. Koneckoncu i to, ze vetsina lidi tady sex vubec nechce a hleda take asexuala ukazuje to, jak je pro ne sex dulezity, i kdyz v opacnem vyznamu (nulova potreba). Proste heterosexual + asexual = spatna kombinace a velka pravdepodobnost (az jistota) problemu...
Odpovědět
#7
(20. 11. 2010, 11:37:19)Adriane Fox Napsal(a):
(15. 11. 2010, 16:08:41)Nela Napsal(a): Od jednoho muže jsem slyšela myšlenku, že jen PRIMITIV, píšu to narovinu, klade ve vztahu sex na první místo, tak to prostě je.

S tímhle si dovolím nesouhlasit. Zase, aby se z mužů nedělala jen sexuální zvířátka... Pro běžného, zdravého muže je sex POTŘEBOU, skutečně potřebou, ne jen potěšením/zábavou/... a dovedu si představit, jak hrozně těžké pro ně je, když takovou potřebu nemohou dostatečně uspokojit. Je to z větší části hormonální záležitost a ti muži prostě "trpí", jsou frustrovaní a hodně to ovlivňuje jejich náladu (to jsem až koukala, jak se můj expřítel měnil a jak byl protivný na všechny kolem sebe, když jsme spolu třeba měsíc nespali). Ve vztahu prostě sex JE na prvním místě, ať chceme nebo ne. Protože sex je to, co ten vztah odlišuje od všech jiných vztahů a taky je to věc, která ten vztah dovede naprosto spolehlivě rozložit, i když ve všech jiných oblastech si rozumí a vycházejí spolu. Jakmile to neklape v posteli - nevyjde to. Tahle rovnice prostě platí. Myslím proto, že je třeba, aby měli partneři sexuální potřeby co nejvíc podobné (klidně oba žádné), aby to fungovalo.

Jinak...který muž ti to řekl? Ten, který ve vztahu bez sexu vydržel roky nebo prostě jen filosof (v dobrém slova smyslu)? Ono, každý si myslí, že sex není důležitý, dokud mu skotečně nebude chybět (právě proto, že je to potřeba)

Adriane a nezobecňuješ vlastní zkušenost přece jenom příliš? To já možná dělám i také, ale třeba nejde ani tak o tohle, ale o uvědomění si skutečnosti, že i mezi muži (jakožto i ženami) existují rozdíly. Jednoduše nelze říct, podle mne, muži jako celek jsou takoví a ženy onaké a je vše vyřešeno, to by bylo moc jednoduché. Nemyslíš?
Jinak si dovedu představit situaci, kdy někteří muži, aby se dostali k sexu, použijí jako argumentaci klidně i citového vydírání ve smyslu, že sex je potřebou, bez jejíhož uspokojení velmi trpí a jestli jej má partnerka ráda, přece nechce, aby trpěl, tudíž by mu měla vyhovět atd. Sex je sice fyziologickou potřebou, ale na roveň s ostatními těmito potřebami ( jídla, pití....) jej stavět rozhodně nelze, na nedostatek sexuálního vyžití ještě nikdo rozhodně neumřel.
Jinak ten přetlumočený výrok pochází skutečně od mladého, zdravého muže, který si nejspíše "jen" uvědomil, že vývojově starší centra mozku, která ovlivňují naše nižší pudové chování, mj. i sexualitu, mají a mohou být skutečně úspěšně držena v raportu vývojově vyšší čelní mozkovou kůrou, stačí jen chtít a nevymlouvat se. Nelze se zkrátka do nekonečna vymlouvat na naši zvířecí podstatu, když již máme na to, být více.
Nebo si představ situaci, kdy partneři musí být na delší dobu od sebe odděleni (třeba i na rok z pracovních důvodů) a nemohou tudíž mít sex, bylo by to pro tebe logické odůvodnění partnerovy nevěry s poukazem na skutečnost, že je muž a jako takový nemůže přece rok vydržet bez sexu?
Možná je z toho obecného, biologického hlediska skutečně pro muže sex důležitější než pro ženy, nicméně muž, který svoji partnerku skutečně miluje, se jí dokáže v případě její menší potřeby či i nepotřeby přizpůsobit, respektovat ji. To je pak láska, respektování druhého, nikoliv sobectví. Sex není v žádném případě automatickým nárokem vzešlým ze vztahu. To také nejsou má slova.....
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
[Obrázek: Leknin.jpg]
Odpovědět
#8
-> Nela:
s generalizací mám obecně problém, ale zrovna v tomhle si myslím že jsem tak objektivní jak jen dokážu. Ano, můžeme celkem snadno ovládat své potřeby...ovládat, ne je vymazat. Takže ano, muž dokáže vydržet bez sexu celkem hravě, chce-li. Jenomže ta potřeba zůstává. A její potlačování může způsobit určitý psychický diskomfort. Já rozhodně nevěru neobhajuji a sama jí neobpouštím, ale dokážu pochopit, že to pro mnohé z nich je jednou z nejdůležitějších složek vztahu
Odpovědět
#9
Pak je určitě potřeba s tou sexuální energií pracovat, převést ji jinam, k jinému objektu. Využít ji třeba v nějaké kreativní činnosti nebo já nevím, těch možností je určitě povícero. Neříkám, že je to lehké pro běžně sexuálně zaměřeného člověka, já jím sama nejsem, takže tuto zkušenost nemám, ale věřím, že to lze. Třeba v těch některých východních filozofiích (indických aj.) existují přímo návody, jak s tímto pracovat. Souhlasím, pouze potlačit, nechat ladem, takříkajíc, to může být cesta i k nejrůznějším úchylkám, takto tedy raději ne.....Samozřejmě, když se partnersky sejdou dva lidé, kteří si v sexualitě "sednou", ať již v její negaci nebo akceptaci, tak je to fajn, ale život je málokdy takto "růžový" a jsem přesvědčena, že vždy zde jsou další možnosti, které stojí alespoň za zvážení než to vše hnát rovnou ke krachu....to je možná škoda. Podle mého soudu, možný úspěch či neúspěch takového oboustranného snažení ve smyslu vzájemné "dohody" v té věci nestojí ani tolik na sexualitě či asexualitě každého z nich, ale zejména na vnitřním vědomí každého z nich, tedy na tom, jak vnímají a přistupují k životu. Je-li shoda v tomto, půl boje je již vyhráno, dle mého názoru.
P.S. Jinak jsem pro to, když už si asexuální člověk zvolí soužití s člověkem sexuálním, že by se měl snažit alespoň občas vyjít mu v sexualitě vstříc, stejně jako sexuální partner by měl umět přijmout určité omezení v dané věci.
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
[Obrázek: Leknin.jpg]
Odpovědět
#10
->Nela:
Doufám, že máš pravdu :o) Nicméně s PS nesouhlasím...možná generalizuji jen vlastní zkušenost - nám to prostě něšlo. Protože ani já, ani on nebyl spokojený a oba jsme byli frustrovaní a nakonec jsme se dost nepříjemně rozešli
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)
Partneri / zpetne odkazy: BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex