Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.


Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 3 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Částečně asexuální pedofil
#21
(23. 07. 2013, 20:11:35)tomriddle13 Napsal(a):
(23. 07. 2013, 08:54:10)narcisse Napsal(a): Jsi-li pedofil, prosím vyhledej urychleně odbornou pomoc na psychiatrii, dokud máš situaci ještě pod kontrolou a neublížil jsi žádnému dítěti.

Rád by som vedel, ako si narcisse predstavuje liečbu pedofílie. Pedofília predsa nie je choroba, je to porucha sexuálnej preferencie (odchýlka od normálnej preferencie, ktorej zmyslom je zachovanie rodu) - rovnako ako homosexualita. O "liečbu" homosexuality sa snažili viacerí, ale nie je mi známe, že by niekto uspel, tak nevidím dôvod, prečo by to malo fungovať u pedofílie. Ostatne, poruchou sexuálnej preferencie je nepochybne aj asexualita a neviem, či by sa narcisse páčilo, keby ju pre ňu niekto posielal k cvokárovi...

Prosím, nepřekrucuj moje slova, nepsala jsem o léčbě pedofilie, ale o vyhledání odborné pomoci.

V československém prostředí se prováděla pokusná léčba homosexuality od 60. do 80. let, která zahrnovala širokou škálu prostředků, od pouhých léků až po elektrošoky při projekci obrázků se sexuálním obsahem. Výsledkem bylo, že se pacienti přestali chovat homosexuálně, tedy vyhledávat či provozovat homosexuální sex (do jisté míry patrně ze strachu, že by se museli znovu podrobit této terapii). Na druhé straně se u nich ovšem rozvinula celá řada psychotických poruch či agrese.. Teď už jsme o třicet let moudřejší.

Moje rada se týkala vyhledání odborníka, se kterým by Tony mohl svou orientaci konzultovat. Vztah mezi psychologem / psychiatrem / sexuologem a pacientem musí být založený na silné důvěře, aby byl lékař schopen pacientovi pomoci.
Je o hodně snazší vyhledat lékaře a navázat první kontakt ve chvíli, kdy je situace stabilní. Ve chvíli, kdy je člověk ve stresu z toho, že nezvládá svůj život a někam se neodvratně řítí, přestává fungovat logika a může dojít ke zkratovému jednání (třeba k sebevraždě namísto vyhledání terapeuta).

Strach ze společenského stigmatu kvůli návštěvě u "doktora přes hlavu" není na místě.
Náš systém umožňuje svobodný výběr lékaře, není tedy problém se přihlásit v nějakém vzdálenějším velkém městě a pro své okolí návštěvy "maskovat" např. návštěvou tamní odborné knihovny.
Lékaři jsou navíc vázáni lékařským tajemstvím a o stavu pacienta nesmějí (pokud si to on sám nepřeje) informovat ani jeho nejbližší příbuzné.
Doby, kdy doktor musel při odhalení sexuální deviace okamžitě informovat MNV, ONV, VB, StB a pro jistotu i lidovou milici, jsou dávno ty tam.

Hodně lidí (typičtí jsou alkoholikové či lidé s bipolární poruchou) se domnívá, že mají svou životní situaci plně pod kontrolou, protože jim chybí nezaujatý pohled na sebe a svou situaci.
Samozřejmě, že pro akt sexuálního násilí jsou důležitější násilné sklony a agresivita než sexuální orientace (ta jen určuje, na kom bude to násilí spácháno). Mezi klasickým heterosexuálem (homosexuálem) a pedofilem jsou ale tři velké rozdíly:
1) V případě dospělé oběti má oběť šanci se bránit (kurzy sebeobrany, pepřový sprej...). Osmileté dítě dospělého nepřepere ani mu neuteče.
2) Pokud ke znásilnění došlo, dospělý jedinec má na základě dřívějších zkušeností a již utvořené osobnosti větší šanci se s tím vyrovnat.
3) Silně negativní vliv na vývoj dítěte mají i nenásilné či nekoitální sexuální aktivity, jako hlazení či líbání. Za to by od dospělé osoby následovala nanejvýš facka, v případě dětí je i toto podle našich zákonů trestné (a to nemluvím o nenávratné škodě na duši toho konkrétního dítěte)..

P.S. Kvůli asexualitě mě už několik lidí "k cvokárovi" poslalo. Pár prvních jsem na oplátku poslala, jak se u vás říká, "do kelu" , pak jsem to zkusila. V letech 2007 a 2008 jsem absolvovala několik sezení. Nikdo mne tam neodsuzoval ani do mne necpal prášky na posílení libida.
Jsem stále asexuální, ale jsem s tím vnitřně srovnaná a zbavila jsem se obrovského vzteklého: "Co jsem komu udělala, proč zrovna já musím být nenormální ?!?".
Odpovědět
#22
Podle mne se tu docela zanedbává síla jednoho faktoru, a tou je veřejné vnímání pedofilie.
Pokud člověk s pedofilními sklony je neustále masírován a přesvědčován o své obludnosti, a to začne od ubohých epizod amerických kriminálních seriálů přes různá vyjádření v tištěných médiích, až po halasné hrdinné tlachy ve společnosti, třeba u piva...musí se to zákonitě nějakým háčkem, v psychice a vnímání sebe sama, uchytit.
A potom cokoli dělá, kdykoli se na nějaké dítě podívá déle než 10 sekund, kdykoli je s nějakým dítětem ,,konfrontován " fyzicky, třeba při návštěvě rodiny svých přátel...musí na sebe nazírat i touto optikou.
A jak může být snadné, pokud je třeba požádán aby někomu dítě pohlídal...,tak pak třeba při hraní, koupání a ukládání do postele, se může vynořit myšlenka, znásobená do tohoto okamžiku potlačovaným chtíčem, jež bude znít nějak takto : ,, No a co, máte mě všichni za zrůdu, tak tady mne máte..!"
A pokud ne, a dokáže se od toho odprostit...musí být MEGA silná osobnost.
Potlačování libida bude asi u toho kdo není asexuál poměrně těžké, a víte co se říká o příležitostech..a zvlášť pokud máte pocit, že víte jak vnímá okolí lidi jako jste vy...
Ale je to jen taková úvaha , co se mi vynořila u čtení předchozích příspěvků.. A nevím jak moc tomu rozumím a dovedu do problematiky nahlédnout..
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
Odpovědět
#23
(24. 07. 2013, 18:49:07)narcisse Napsal(a): Prosím, nepřekrucuj moje slova, nepsala jsem o léčbě pedofilie, ale o vyhledání odborné pomoci.
(...)
Kvůli asexualitě mě už několik lidí "k cvokárovi" poslalo. Pár prvních jsem na oplátku poslala, jak se u vás říká, "do kelu" , pak jsem to zkusila. V letech 2007 a 2008 jsem absolvovala několik sezení. Nikdo mne tam neodsuzoval ani do mne necpal prášky na posílení libida.
Jsem stále asexuální, ale jsem s tím vnitřně srovnaná a zbavila jsem se obrovského vzteklého: "Co jsem komu udělala, proč zrovna já musím být nenormální ?!?".

Odbornú pomoc nech vyhľadáva ten, kto má problém, nie ten, koho okolie si myslí, že má problém. To, že teba posielali známi za psychiatrom nebolo dôvodom, prečo si k nemu napokon naozaj išla. Dôvodom bolo to, že si svoju asexualitu sama považovala za problém. Ak Tony svoju orientáciu považuje za problém, nič mu nebráni "odborníka" vyhľadať, ale ak ju za problém nepovažuje, nemá tam čo hľadať. A to, že si ty praješ, aby tam išiel, mu môže byť, ako sa u vás hovorí, "putna"...

PS: Zrejme ma pobúrila tá forma, akou si to napísala, konkrétne ten rozkazovací spôsob (hoci so slovíčkom prosím). Keby si napísala: "Jsi-li pedofil, zvaž vyhledání odborné pomoci na psychiatrii, aby se ti situace nevymkla z kontroly a neublížil jsi žádnému dítěti," zrejme by som nemohol nič namietať :)
Odpovědět
#24
Já spíš přemýšlím, co by mi takový sexuolog nebo psycholog poradil. Nemám úplně jasno v přitažlivosti k různým věkovým skupinám a pohlavím, teď ale hlavně v míře přitažlivosti celkově. Je fakt, že v tom by mohlo pomoci PPG vyšetření.
Mohl by mě přesvědčovat, ať se vyhýbám dětem, s čímž bych asi nesouhlasil, mohl by mě nabádat, ať zkouším navázat vztah s dospělou dívkou, nejsem si ale jistý, jestli "normální" vztah vůbec chci. Když pominu sexuální přitažlivost, pořád záleží na všech dalších vlastnostech té osoby. A kamarády hledám.
Jako přínosná se jeví možnost dlouhodobých konzultací, zaměřených na konkrétní činnosti které provozuji, na konkrétní vztahy.

Když navíc uvážím, že může být problém najít odborníka, který vůbec bude mít zájem něco řešit a u kterého se třeba i jen budu cítit příjemně, a že bych návštěvy u něj musel skrývat, nebudu na tom nakonec po nějakém nevydařeném pokusu hůř než teď? Ale jako možnost to nezavrhuji, určitě to do budoucna zvážím.
Odpovědět
#25
(24. 07. 2013, 19:21:43)adevr Napsal(a): Podle mne se tu docela zanedbává síla jednoho faktoru, a tou je veřejné vnímání pedofilie. Pokud člověk s pedofilními sklony je neustále masírován a přesvědčován o své obludnosti ...

.... tak pak třeba při hraní, koupání a ukládání do postele, se může vynořit myšlenka, znásobená do tohoto okamžiku potlačovaným chtíčem, jež bude znít nějak takto : ,, No a co, máte mě všichni za zrůdu, tak tady mne máte..!"

To je velmi dobrý postřeh. Zajímalo by mně, jestli má psychologie pro tento jev nějaké speciální pojmenování, protože na podobné jevy (jako tlak okolí, marginalizace, ostrakizace a pod.) názvy jsou (nicméně třeba TVTropes pro přesně toto termín má).

Toto je totiž obecnější jev, který se vůbec netýká jen pedofilů, ale obecně kohokoliv, koho okolí označí za X (kde "X" může být cohokoliv od "tlusťoch", "ošklivka" až po "kriminálník" nebo "děvka") a on sám, i když se sebevíc snaží, přesto nemá šancy bludný kruh zpětné vazby prorazit. Nakonec to vzdá a řekne si "Tak podle vás jsem X? Tak já vám ukážu, jak moc budu X ..."
Odpovědět
#26
Magramal Napsal(a):...

Čistě teoreticky by to mohlo z hlediska psychologie spadat do formy sebenaplňujícího proroctví ('počkej až se stane to a to', tím vytvořený stres vytvoří podmínky pro uskutečnění zmíněných jevů, aniž by pro to o té doby existovala pravděpodobnost). Ale je možné, že se pro to najde skutečný odborný termín, já se to snažím vidět jednodušeji.
Knowledge is the greatest treasure.
There is only one good, knowledge, and one evil, ignorance. --Socrates
Odpovědět
#27
Ahoj,

narazil jsem toto fórum a toto téma, když jsem hledal, co je nového. Když jsem se registroval, tušil jsem, že budu mít problém s kolonkou sexuální orientace, neboť mě přitahují dospělé ženy a nedospělí kluci (a možná v malé míře holky). Kromě toho jsem do jisté míry sadomasochisticky a trochu fetišisticky zaměřený, vzrušují mě určité představy sexu s mužem, ale ne klasika, ne romantika, ale s nějakým prvkem dominance a podřízení. Vybral jsem tedy položku nejistá. (A popravdě mám jisté tendence pochybovat o svojí orientaci.)

Je mi 23, jsem panic, nikdy jsem nebyl zamilovaný, nikdy jsem s nikým nechodil. Není pro mě jednoduché navazovat kontakty s cizími lidmi a vlastně jsem se nikdy nepokusil sbalit nějakou slečnu nebo tak. Nevím, jestli je to jen mými zábranami v navazování kontaktu, nebo jestli mám problém se zamilováváním. Nedávno jsem pocítil takový náznak zájmu, když se dva moji kamarádi na zábavě seznámili se dvěma 18letými slečnami. No, a když se kouknu na nějaké video s pěkným klučinou na youtube, třeba na nějakého malého zpěváka, tak se mi hodně líbí, ačkoli na mě nepůsobí sexuálně. A říkám si, že bych rád toho kluka poznal a tak. Takže možná nejsem aromantik a dokázal bych se zamilovat, kdybych potkal správnou osobu a byla k tomu příležitost. Sexuální stránka funguje normálně, tzn. pravidelně masturbuji, vzrušeje mě klasická pornografie nebo bdsm pornografie, vzrušují mě obrázky polonahých kluků, občas mě vzruší pohled na nějakou osobu na ulici nebo v MHD, ale to se moc nestává, pokud tomu trochu nepomůžu.

Co mě hodně potěšilo, že se tu Tony nedočkal odsuzování, ale že se tu lidé snaží pomoci, snaží se druhého pochopit. A překvapilo mě, že jsou tu lidé docela slušně informovaní o pedofilii. Čím to je, nevím, jestli kvůli absenci sexuálního pudu lidé nevnímají toto téma tak emotivně, jestli jsou tu lidé více informovaní (ono najít informace o asexualitě není úplně nejlehčí) nebo jestli hraje roli ještě něco jiného...

No, přesto zkusím pár věcí upřesnit:
(23. 07. 2013, 07:43:38)AlineDaryen Napsal(a): V tvém případě je vlastně nízké libido dar z nebes :-) Lidi si obvykle spojují pedofilii jen s tou nejextrémnější formou, spojenou se sexuální agresí a sadismem, ale takových jako ty budou určitě mraky.

A co je vlastně ta nejextrémnější forma? Lidé si hlavně spojují pedofilii se zneužíváním a znásilňováním a někdy i vražděním dětí. Nevím, jestli bych to však nazýval formou pedofilie. Takové činy ostatně mohou dělat a dělají i nepedofilové. Sexuální agresivita s pedofilií je problém, problém se sebeovládáním s pedofilií je problém, psychopatie s pedofilií je problém. Sadismus s pedofilií je hlavně problém pro sadistického pedofila (asi není snadné vyrovnat se s takovým zaměřením), ovšem pokud se dotyčný neumí nebo nechce ovládat, tak je to velmi nebezpečné. Nicméně existují i sadističtí pedofilové, které vzrušují hodně extrémní věci, ale dětem neubližují, nejsou nebezpeční a jsou milí lidé, jako například Daniel Kubec.

(23. 07. 2013, 20:11:15)Zerda Zerubis Napsal(a): Je tomu par let, kdy jsem cetl clanek prave o tomto, pokud se nepletu byla to Bohnicka lecebna a krome jineho tam bylo, ze pomahaji lidem se sexualnim zajmem o deti, kteri vsak nikdy zaden sexuelni kontakt s detmi nemeli, aby jejich fantazie opravdu zustaly jen fantazii. Meli k tomu radu programu, japonskymi anime pocinaje kastraci konce. Byla tam snaha, aby takovy clovek se naucil sve predstavy zvladat a neublizil sobe i diteti.

No, s Bohnicemi nemají někteří členové naší komunity (ČEPEK) nejlepší zkušenosti (ovšem jednalo se o soudem nařízenou ústavní léčbu), pokud by to někoho zajímalo, může si přečíst deníky z léčby, příspěvky na fóru k tomuto tématu apod. Jednomu z nich důvěřuji a musím říct, že podle jeho vyprávění bych měl k léčbě výhrady (i když je to asi mnohem lepší než ve většině světa).

(24. 07. 2013, 18:49:07)narcisse Napsal(a): 3) Silně negativní vliv na vývoj dítěte mají i nenásilné či nekoitální sexuální aktivity, jako hlazení či líbání. Za to by od dospělé osoby následovala nanejvýš facka, v případě dětí je i toto podle našich zákonů trestné (a to nemluvím o nenávratné škodě na duši toho konkrétního dítěte)..

Mohou mít, ale nemusí. Byla by chybou předpokládat, že tomu musí být tak v každém případě. Proč to zmiňuji? Protože se stávalo a bohužel někde i stává, že k oběti pohlavního zneužívání přistupují jako k někomu, kdo je těžce poškozený, což může dotyčnému hodně ublížit. Nicméně je tu poměrně velké riziko, že i nenásilné nekoitální aktivity budou mít na dítě značně negativní vliv a nedá se poznat, kdy tomu tak bude, což je pro mě velmi silný důvod se ani do takových aktivit nepouštět.

Jo, a jestli je Tony ten Tony, kterého myslím, tak je koukám u nás v pedofilní komunitě déle než já. Každopádně mě těší, jestli mu pomohla.

edit: Nějak mi vypadly důležité reakce.

(23. 07. 2013, 08:54:10)narcisse Napsal(a): Pokud Tě děti sexuálně přitahují a dokážeš si, třeba v masturbačních fantaziích, představit, že to s nimi děláš, pak jsi pedofil a s dětmi prostě pracovat nesmíš.

Je mnoho pedofilů, které sexuálně přitahují děti a pracují s dětmi. Znám osobně pár takových, kterým plně důvěřuji, kteří nemají problém se ovládat v přítomnosti dětí. Dokonce někteří sexuologové, třeba Weiss nebo Brzek tvrdí, že není důvod pedofilovi bránit v práci s dětmi, pokud se umí ovládat.

(23. 07. 2013, 08:54:10)narcisse Napsal(a): Při neustálém pokoušení, při pravidelném styku s dětmi, poznal bys jejich čisté dušičky, jejich trápení s rodiči, kteří jim nerozumí, s vrstevníky, kteří se s nimi nekamarádí, protože nemají značkový mobil, když by třeba některé z nich bylo smutné a přišlo si pro pohlazení.. já vás mám moc ráda, pane učiteli.. Skutěčně bys dokázal garantovat, že v Tobě ten nahromaděný tlak nikdy neexploduje?
Takto to nefunguje. Proč by se měl hromadit tlak? Od sexuálního tlaku pomáhá masturbace. Tak emoční stránka orientace je trochu problematičtější. Některým pedofilům pomáhá být mezi dětmi, jsou spokojenější, když se alespoň občas vidí s dětmi a pociťují menší intenzitu pudů, než když se dětem vyhýbají. Neříkám, že je práce s dětmi pro každého, myslím si, že by každý pedofil měl důkladně zvážit, jestli je pro něj práce s dětmi vhodná. A s dětmi by měl pracovat jen vyrovnaný a poučený pedofil.
Odpovědět
#28
No tak když už se tady všichni tak pěkně přiznáváte, tak se taky přidám :-D Nejsem teda pedofil ani homosexuál. Mi se líbí jenom dospělé holky. Ale jsem částečně taky sadomasochisticky a fetišisticky zaměřený. To mě sice do jisté míry vzrušuje narozdíl od představy "klasického" sexu, která mi připadá spíše divná a nepřitahuje mě a nic se mnou nedělá. Nicméně mám celkově nízké libido. Navíc lásku, přitažlivost na duševní úrovni, porozumění a sdílení řadím výrazně výš než nějaké tělesné pudy. Taky toužím po něžných dotecích, objetí a podobně. Ale než jsem objevil pojem "asexuál" považoval jsem se spíš za člověka s bdsm zaměřením. Byl jsem taky na jednom bdsm srazu, abych si to trochu ujasnil. Bylo to zajímavé, ale došel jsem k závěru, že mám rozhodně blíž ke kategorii asexuál. Kolonka "orientace nejistá" mě ale nejspíš vystihuje nejlépe.
Odpovědět
#29
(24. 07. 2013, 19:21:43)adevr Napsal(a): Podle mne se tu docela zanedbává síla jednoho faktoru, a tou je veřejné vnímání pedofilie.
Pokud člověk s pedofilními sklony je neustále masírován a přesvědčován o své obludnosti, a to začne od ubohých epizod amerických kriminálních seriálů přes různá vyjádření v tištěných médiích, až po halasné hrdinné tlachy ve společnosti, třeba u piva...musí se to zákonitě nějakým háčkem, v psychice a vnímání sebe sama, uchytit.

Koneckonců to asi všichni známe na vlastní kůži, i když ne v tak vyhrocené formě. Kdo z nás už někdy nemá plné zuby toho, jak "nás" většina vnímá a zobrazuje? Jak si "ti normální" představují lidi, kteří sexuálně nežijí? Jak nás interpretují? Plaší chudáčci, kteří jen nemají odvahu odevzdat se lásce, neatraktivní, s nízkým sebevědomím, oběti traumatu z dětství, oběti čehokoli jiného, zbabělci, co tají nějakou úchylku, frigidní ženské a impotentní chlapi, kteří jen parazitují na druhých, lidi, kteří závidí šťastně spárovaným a rozbíjejí jejich vztahy (zajímalo by mě, kdy kategorie "rodinný přítel" přešla do kategorie "ten, co se v CSI vždycky ukáže jako vrah, protože těm druhým záviděl jejich štěstí"). Nejpozitivnější vzory, se kterými se můžeme identifikovat, jsou atraktivní sociopati a schizoidi typu Sherlock, Dexter a Sheldon, pozitivní ženský vzor neexistuje veškerý žádný.

Jak Narcisse správně podotýká, pak člověk opravdu mnohdy potřebuje odbornou pomoc, aby se vyrovnal právě s tímhle. Taky jsem vyhledala psychologa hlavně proto, že jsem ze sebe tenhle tlak potřebovala setřást a sama jsem to nezvládla. Pár let jsem se snažila se svojí odlišností vyrovnat tím, že jsem "prostě zrůda", ale tak se nedá žít, vážně se pak často ocitáte v pokušení tu svoji zrůdnost nějak dokázat, všem i sobě na vztek. Tahle fáze může být opravdu nebezpečná.

(25. 07. 2013, 00:12:30)simgiran Napsal(a): Co mě hodně potěšilo, že se tu Tony nedočkal odsuzování, ale že se tu lidé snaží pomoci, snaží se druhého pochopit. A překvapilo mě, že jsou tu lidé docela slušně informovaní o pedofilii. Čím to je, nevím, jestli kvůli absenci sexuálního pudu lidé nevnímají toto téma tak emotivně, jestli jsou tu lidé více informovaní (ono najít informace o asexualitě není úplně nejlehčí) nebo jestli hraje roli ještě něco jiného...

Za sebe můžu říct, že ta informovanost o různých neobvyklých formách sexuality vychází z toho, že když mi dlouho nešlo napasovat se do jakékoli "normální" sexuality, začala jsem prostě pátrat a možná až přehnaně zkoumat každé své hnutí mysli, které by se dalo nějak sexuálně vyložit :-) Takže jsem uvažovala o efebofilii (mladí kluci a holky jsou přece jen obvykle esteticky poutavější než starší), transsexualitě (třeba bych chtěla sex, kdybych byla fyzicky muž), nějaké formě bondage (kdyby partner byl svázaný, tak by to přece bylo fajn, protože by na mě nemohl sahat LOL), nějaké formě pohlavní zmatenosti (mám přece ráda gaye, protože o mě nestojí). Ale nakonec to stejně skončilo u toho, že o sex a monogamní vztah prostě zájem nemám a tečka. I kdyby partner dělal já nevím co, vypadal já nevím jak. Prostě nechci, nemám zájem.

Paradoxní důsledek je, že jsem vcelku systematicky prozkoumala snad úplně všechno, co ve světě sexu existuje, parafilie mi přijdou úplně normální a běžně šokuju a znechucuju normální populaci věcmi, o kterých vím první poslední a oni o nich v životě neslyšeli.
Řekla bych, že hodně lidí tady na tom bude podobně a jejich snaha někam se zařadit má podobný informační efekt... :D

EDIT: Když o tom tak přemýšlím, ten zájem o parafilie a pobavení z toho, jak moje znalosti dokážou lidi šokovat, je asi taková nevinnější forma toho "já vám ukážu" :-)
Odpovědět
#30
(25. 07. 2013, 09:21:32)AlineDaryen Napsal(a): Takže jsem uvažovala... o nějaké formě bondage (kdyby partner byl svázaný, tak by to přece bylo fajn, protože by na mě nemohl sahat LOL)

Tak to mne fakt pobavilo...ale musím přiznat že jsem se v té myšlence úplně našel.. Prostě takové luxusní řešení..!!! :)
A teď dumám že jako ta oběť týrání v dětství, jak píšeš, jsem ve spojitosti s tím zcela v pořádku... :D :D
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 3 host(ů)
Partneri / zpetne odkazy: BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex