11. 04. 2016, 10:29:03 
	
	
	
		Ahoj,
říkala jsem si, že bych se taky měla představit, když už tady jsem : )
Jsem 29 letá asexuálka z Prahy. Trvalo mi dlouho si to přiznat, ale čím víc o asexualitě vím, tím víc chápu, že nejsem "rozbitá" nebo divná, a vlastně se mi dost ulevilo, že existuje víc lidí jako já.
Vyrůstala jsem na malém městě v hodně konzervativní rodině, takže jsem v pubertě nevěděla skoro nic o homosexualitě, natož abych věděla, že existují asexuálové. Pochopila jsem, že homosexuální nejsem (nepřitahoval mě nikdo, ale homosexuální jsem se nevnímala díky tomu, že jsem měla srovnání s pár kamarádkami, co homosexuální byly - a heterosexualita byla jediná jiná možnost, kterou jsem znala) a tak jsem se snažila "zapadnout".
To mi přineslo spoustu zklamání a neúspěšných vztahů s frustrovanými partnery, kteří mě přesvědčovali, že chyba je ve mně a ač jsem se snažila jim dát to, co chtěli, pro mě to končilo větším a větším zklamáním. Později jsem si myslela, že moje nechuť k sexu je prostě zabalená frustrace z těch neúspěšných vztahů, ale i když jsem se s minulostí vypořádala, chuť na sex se prostě zázračně neobjevila. A protože už asi pět let jsem bez sexu, nikdo mě nepřitahuje a nic mi nechybí, nezbylo mi než si to přiznat. Jsem asexuální.
Teď už vím, že jít do vztahu se sexuálem byl nesmysl a znovu bych to neudělala.
Párkrát jsem se v životě zamilovala (většinou po tom, co jsem znala danou osobu několik měsíců - stalo se mi to u ženy i u muže a pokaždé to pro mě bylo dost překvapení), vnímala jsem ten vztah velmi intenzivně, ale nikdy v tom pro mě nebyla chuť na sex.
A proto jsem vlastně tady. Nechci zůstat sama a ráda bych našla někoho, kdo je na tom stejně. Ať už jako přátele na pokec, nebo (pokud se stane za pár měsíců zázrak : D) jako partnera.
	
	
	
	
	říkala jsem si, že bych se taky měla představit, když už tady jsem : )
Jsem 29 letá asexuálka z Prahy. Trvalo mi dlouho si to přiznat, ale čím víc o asexualitě vím, tím víc chápu, že nejsem "rozbitá" nebo divná, a vlastně se mi dost ulevilo, že existuje víc lidí jako já.
Vyrůstala jsem na malém městě v hodně konzervativní rodině, takže jsem v pubertě nevěděla skoro nic o homosexualitě, natož abych věděla, že existují asexuálové. Pochopila jsem, že homosexuální nejsem (nepřitahoval mě nikdo, ale homosexuální jsem se nevnímala díky tomu, že jsem měla srovnání s pár kamarádkami, co homosexuální byly - a heterosexualita byla jediná jiná možnost, kterou jsem znala) a tak jsem se snažila "zapadnout".
To mi přineslo spoustu zklamání a neúspěšných vztahů s frustrovanými partnery, kteří mě přesvědčovali, že chyba je ve mně a ač jsem se snažila jim dát to, co chtěli, pro mě to končilo větším a větším zklamáním. Později jsem si myslela, že moje nechuť k sexu je prostě zabalená frustrace z těch neúspěšných vztahů, ale i když jsem se s minulostí vypořádala, chuť na sex se prostě zázračně neobjevila. A protože už asi pět let jsem bez sexu, nikdo mě nepřitahuje a nic mi nechybí, nezbylo mi než si to přiznat. Jsem asexuální.
Teď už vím, že jít do vztahu se sexuálem byl nesmysl a znovu bych to neudělala.
Párkrát jsem se v životě zamilovala (většinou po tom, co jsem znala danou osobu několik měsíců - stalo se mi to u ženy i u muže a pokaždé to pro mě bylo dost překvapení), vnímala jsem ten vztah velmi intenzivně, ale nikdy v tom pro mě nebyla chuť na sex.
A proto jsem vlastně tady. Nechci zůstat sama a ráda bych našla někoho, kdo je na tom stejně. Ať už jako přátele na pokec, nebo (pokud se stane za pár měsíců zázrak : D) jako partnera.

 
 

 


 Znám ten fajn pocit zjištění, že člověk někam patří (a zapadá). Tak tedy vítej mezi námi.
 Znám ten fajn pocit zjištění, že člověk někam patří (a zapadá). Tak tedy vítej mezi námi.  
 
 Jinak je to ztráta času i peněz.
 Jinak je to ztráta času i peněz.  Tedy pokud tam člověk zrovna nemá sraz s někým výjimečným.
 Tedy pokud tam člověk zrovna nemá sraz s někým výjimečným. 