Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.

Něco ještě nemusí fungovat správně kvůli aktualizace systému.

Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Sama nevím, jak na tom jsem
Ly-diskusni-forum-re Offline
hopelessly devoted
*

Příspěvků: 19
Registrován od: 10. 10. 2018
Hodnocení: 0
#21
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
(15. 10. 2018, 00:22:06)Juliana Napsal(a):
(14. 10. 2018, 19:06:46)Lyre Napsal(a): Já samozřejmě nemám ani potuchy o tom jak to má Charlie, ani o tom nechci polemizovat, ale může to být i efekt, který si zpětně uvědomuju u sebe. Takové asistované sebepoškozování. Když už si člověk připadá jako prázdná schránka, tak se k sobě tak i chová. Já si tehdy připadala jako nafukovací panna, které někdo dal to prokletí, že může i přemýšlet. Tak jsem počítala šmouhy na stropě, pozorovala pavouka v rohu, přemýšlela nad tím, jaká je život vlastně sviňárna a chtěla (a zároveň nechtěla) to mít za sebou. Blbě se to vysvětluje. A pořád se mi to blbě i chápe.
Jindy jsem si prostě vzala dva tři neuroly, na to půl flašky zelené a bylo mi všechno jedno. Vnímala jsem akorát bolest zvenku i zevnitř (jakože myslím psychickou i fyzickou) a pak jsem se cítila jak po očistci.

Bože můj, to opravdu působí jako asistované znásilnění. O důvod víc, proč by se mělo o asexualitě učit v hodinách občanky - řada lidí by si potom snad uvědomila svoji svobodu netrpět dřív, než by utrpení podstoupila.

Přijde mi, že u (většiny) asexuálů je to trochu jako u dětí - v tom smyslu, že pohlavní život asexuály i děti poškozuje duševně a nejspíš i psychosomaticky. Rozdíl mezi nimi (že dospělý má teoreticky možnost říct ne) není tak samozřejmý, jak se zdá. Řada dospělých se neumí bránit pohlavnímu zneužívání, tak jako to neumějí děti. Jednoduše proto, že si dospělí myslí, že si to nemůžou dovolit a že by nenašli ospravedlnění a zastání. To je hrozné.

Lyre, máš úplně stejné právo nenechat se znásilňovat, jako kdyby ti bylo třináct. Psychika některých lidí je prostě ve vztahu k pohlavnímu životu podobná psychice dítěte - a neměla by se nechat zraňovat a deformovat. Spát s někým, kdo u toho trpí, sice může být legální, ale rozhodně to není a nikdy nebude morální. A neměli bychom připouštět utrpení proto, že nevíme, že můžeme říci ne; ovšem že můžeme.

Každopádně v tom nejsi sama. Mám i pár heterosexuálních kamarádek, které popisují slabší odvar toho, co líčíš ty (třeba počítání úkolu z matematiky a čekání, až bude po sexu). Moje heterosexuální babička mi vyprávěla, že když byla mladá, také zírala do stropu a jen myslívala na to, kdy už bude konec. Zpětně mi říkala, že by to popsala jako znásilnění v manželství (což je relativně nový sexuologický pojem, protože dříve se to pokládalo za něco, co je manželovým právem a není třeba o tom mluvit). I heterosexuálům je v některých situacích a životních obdobích sex nepříjemný. Dnes už v evropské společnosti existuje shoda, že se opravdu jedná o jakýsi druh znásilnění (jedna osoba přiměje druhou k něčemu, co je jí nepříjemné a co by si nedala líbit, kdyby si byla vědoma svých práv) a že by k němu rozhodně docházet nemělo. Minimálně teoreticky se shodneme (a zákony také vyznívají v tom smyslu), že k sexuálnímu styku je potřeba souhlasu všech zúčastněných, kteří zároveň mají svobodu odmítnout a vědí o ní.
Je to sice jiný případ než Tvůj, ale pořád jde o to, že se i heterosexuálové nechávají vmanipulovat do něčeho, co jim je nepříjemné, na základě konvencí. Když se (zdánlivě) celá společnost hrne jedním směrem, je vždycky těžké uvědomit si, že existuje i alternativní jednání, alespoň v možnosti, a že máme svobodu té možnosti využít pro sebe. Ale existuje.

Samozřejmě je na Tvém rozhodnutí, jak se sebou naložíš, ale určitě při tom nezapomínej, že odmítnout pohlavní život (nebo některé jeho aspekty) je rovnocenná volba, na kterou má každý člověk nezadatelné právo, a naprosto nijak to nesnižuje jeho lidskou hodnotu. Tu snižují úplně jiné věci než rozhodnutí respektovat svoji přirozenost a nepoškozovat svoje zdraví.

Jo, souhlasím s tím, že by se o tom mělo ve škole zmínit, že něco takového existuje, protože jinak si člověk připadá fakt prostě jen DIVNĚ. Chlapi se mě ptali proč jsem taková divná a taková netýkavka. Nejdřív jsem si myslela, že bych mohla být třeba na holky, ale nope... Tak jsem se tak nějak uzavřela v tom, že buďto jsem já ta divná, nebo to takhle prostě je a nikdo nepřizná, že sex je vlastně hnus -_- 

Já si ještě ani nejsem jistá, co mám sakra dělat se svojí asexualitou. Nejradši bych vrátila čas a nikdy v životě se do nikoho nezamilovala, čapla nějakou jinou asexuální bytost, abych nebyla doma sama a prostě bychom bydleli, poslouchali dobrou hudbu, chovali kočky a byli prostě v pohodě a nemuseli se k ničemu nutit. (Jo, to je až moc idealistická představa ale třeba...)
Místo toho se já, kráva blbá a pitomá, zamilovala a teď si to musím vyžrat. Buď to nějak ustojím, nebo se položím do vany s novou žiletkou, nacpu se léky na ředění krve a pak budu jenom ležet a dívat se, jak ze mě pomalu odchází život. 
Jo, to je hezká představa. 


Nevím, no, přijde mi, že už jsem moc rozbitá na to, aby se to dalo nějak opravit. Blbě se to vyjadřuje, ale snad mě někdo chápe.
15. 10. 2018, 17:16:31
Web Hledat Odpovědět
Ly-diskusni-forum-re Offline
hopelessly devoted
*

Příspěvků: 19
Registrován od: 10. 10. 2018
Hodnocení: 0
#22
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
(15. 10. 2018, 06:13:17)adevr Napsal(a):
(15. 10. 2018, 00:22:06)Juliana Napsal(a): Samozřejmě je na Tvém rozhodnutí, jak se sebou naložíš, ale určitě při tom nezapomínej, že odmítnout pohlavní život (nebo některé jeho aspekty) je rovnocenná volba, na kterou má každý člověk nezadatelné právo, a naprosto nijak to nesnižuje jeho lidskou hodnotu. Tu snižují úplně jiné věci než rozhodnutí respektovat svoji přirozenost a nepoškozovat svoje zdraví.

A to si právě  většinová společnost nemyslí,  mnoho lidí má  pocit že  tě  asexualita zméněceňuje .Tak snad i proto lidé  obětují kus svého já, aby je ostatní vnímali vlídněji.

Pravda, bohužel :-(
15. 10. 2018, 17:17:09
Web Hledat Odpovědět
ad-diskusni-forum-evr Offline
Myslete na čmeláka...
*

Příspěvků: 2564
Registrován od: 26. 09. 2010
Hodnocení: 3
#23
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
To Lyre

Na sebevraždu jsi ještě mladá, těch možností a různých příležitostí máš před sebou fakt dost.
Nejsem z těch abych někomu rozmlouval odchod z tohoto světa, každý má nárok na svůj osud, ale dělat to kolem dvacítky při dobrém zdravī je doslova pičovina.
A pokud máš kolem sebe i lidí co ti na nich záležī je to zbytečné a poněkud sobecké gesto. Ono někdy si člověk to dobré musí i malinko protrpět, aby si toho uměl vůbec vážit.
A hlavně... byla by tě škoda.
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
15. 10. 2018, 19:43:51
Hledat Odpovědět
Jul-diskusni-forum-iana Offline
Idealista
*

Příspěvků: 281
Registrován od: 14. 12. 2015
Hodnocení: 2
#24
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
Adevr: Já jsem se s tím nikdy v životě nesetkala. Což samozřejmě může znamenat jenom to, že mám fajn sociální bublinu (?).

Lyre: Tímhle pocitem (buď to, co a jak vnímám, není skutečné, nebo všichni okolo mě lžou a doopravdy to vnímají tak jako já) si projde asi skoro každý asexuál, než zjistí, že je asexuál...
Myslím, že příjemné by to nebylo. Když si v lázni žíly podřezal Seneca, trpěl pak jako zvíře. O důvod víc to nejdřív promyslet - jinak souhlas s adevrem. A opravdu nechci znít cynicky, ale zamilovanost časem přejde, zato sebevražda může mít trvalé následky. :)
Člověk se nadchne ještě i netečným paprskem nejvzdálenější hvězdy. Proto začíná teorie pohledem k nebi.“ 
Srdce Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15. 10. 2018, 20:22:25 uživatelem Jul-diskusni-forum-iana.)
15. 10. 2018, 20:12:10
Hledat Odpovědět
raind-diskusni-forum-ragon Offline
člen neexistujícího klubu
*

Příspěvků: 205
Registrován od: 15. 08. 2015
Hodnocení: 1
#25
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
(15. 10. 2018, 17:16:31)Lyre Napsal(a): Nevím, no, přijde mi, že už jsem moc rozbitá na to, aby se to dalo nějak opravit. Blbě se to vyjadřuje, ale snad mě někdo chápe.

Pořád ještě se to dá opravit :) . Důležité je nevzdávat to.

Nevím, jestli mám právo dávat ti nějaké rady, ale myslím, že bys v první řadě měla zapracovat na sebeúctě.
Uvědomit si, že jsi jedinečná, neopakovatelná a potenciálně dokonalá lidská bytost, která má plné právo žít šťastný život podle svých vlastních přání. Naučit se ignorovat to, že ostatní mají nějaké jiné představy o naplnění života. Sebeúcta ti pomůže najít sílu a sebevědomí, a vůli prosadit svůj vlastní životní styl. A ta společnost okolo tebe se potom s tím buď smíří, nebo přirozeným procesem dojde k její obměně za společnost jinou, k tobě vstřícnější :D .
"Všechny zdi, o které si rozbíjím hlavu, jsou v mé hlavě."
  zenové rčení
15. 10. 2018, 20:25:52
Hledat Odpovědět
raind-diskusni-forum-ragon Offline
člen neexistujícího klubu
*

Příspěvků: 205
Registrován od: 15. 08. 2015
Hodnocení: 1
#26
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
(15. 10. 2018, 20:12:10)Juliana Napsal(a): Adevr: Já jsem se s tím nikdy v životě nesetkala. Což samozřejmě může znamenat jenom to, že mám fajn sociální bublinu (?).

Fajn sociální bublina znamená, že máš to štěstí, že jsi obklopena mnohem lepší společností, než většina z nás Nápad  LOL .

(Trvalé následky sebevraždy pobavily.)
"Všechny zdi, o které si rozbíjím hlavu, jsou v mé hlavě."
  zenové rčení
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15. 10. 2018, 20:35:57 uživatelem raind-diskusni-forum-ragon.)
15. 10. 2018, 20:33:43
Hledat Odpovědět
ad-diskusni-forum-evr Offline
Myslete na čmeláka...
*

Příspěvků: 2564
Registrován od: 26. 09. 2010
Hodnocení: 3
#27
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
(15. 10. 2018, 20:12:10)Juliana Napsal(a): Adevr: Já jsem se s tím nikdy v životě nesetkala. Což samozřejmě může znamenat jenom to, že mám fajn sociální bublinu (?).

Já  vlastně  taky , ale byly časy  kdy jsem procházel peklem. Vlastně  od dětství...  Ale vydržel jsem to , a našli si mě, časem,  skvělý lidí.
Proto vím že se nemá nic vzdát,  a vlastně  znám pár lidí co šli za snem, a zvládli to. A jen proto že  to hned nevzdali a vytrvali. 
Jo, a jednou probīhala taková akademická debata o sebevraždách, a bylo mi se vší vážnostī oznámeno, že pokud bych něco takového ,,zmákl", mi pak mí přátelé budou chodit chcát za trest na hrob.
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
15. 10. 2018, 21:29:13
Hledat Odpovědět
Jul-diskusni-forum-iana Offline
Idealista
*

Příspěvků: 281
Registrován od: 14. 12. 2015
Hodnocení: 2
#28
Rainbow  RE: Sama nevím, jak na tom jsem
Raindragon: Souhlasím. Vykrystalizuje nová, lepší bublina.

Adevr: Je mi líto, že jsi měl těžké dětství. Ale zase si potom člověk víc té svojí bubliny váží, když ví, že není samozřejmá. Mně osobně třeba hodně prospělo, že jsem si přátele našla až v pozdějším věku, protože díky tomu vnímám přátelství jako takový světský zázrak, na který nikdo nemá automaticky právo. :) Řekla bych, že mě to vede k tomu, abych si svých přátelských vztahů víc vážila a víc do nich investovala.
Člověk se nadchne ještě i netečným paprskem nejvzdálenější hvězdy. Proto začíná teorie pohledem k nebi.“ 
Srdce Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 16. 10. 2018, 21:47:41 uživatelem Jul-diskusni-forum-iana.)
16. 10. 2018, 21:43:26
Hledat Odpovědět
Dark -diskusni-forum-Knight Offline
Rytíř
*

Příspěvků: 172
Registrován od: 23. 08. 2010
Hodnocení: 3
#29
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
Já myslím, že je předvídatelné jak to skončí. Nutit se k sexu ti časem zhnusí toho tvého milovaného a bude nejen po lásce, ale možná i po důležitějších věcech. Jde jen o to jak dlouho v téhle agonii setrváš a to si do velký míry volíš ty sama.

Osobně si nedokážu dost dobře představit, že bych já někoho nutil k sexu s tím, že je to normální apod. Byť se mi to představuje docela blbě, tak dejme tomu, že bych našel osobu, se kterou bych si ten sex představit uměl. Co už si ale nepředstavím ani v nejbujnější fantazii je, že bych takový osobě zároveň říkal jak ji miluju ale že vlastně chci, ať kvůli mě trpí. Tyhle dvě věci mi nejdou dohromady.
A zase naopak kdyby se snažil někdo nutit mě, okamžitě by se mi zhnusil, protože by bylo jasný, že cit tam buď není vůbec anebo je někde daleko za tou potřebou sexu.

Navíc v době, kdy je tolik možností jak si pomoct jinak a tolik informací.. žádnej sexuchtivej "normální" nemůže říct, že nevěděl a neměl jiný vybití. To že k tomu nutí ať už aktivně nebo pasivně svoje partnery s tím, že to tak má většina, tak ať se přizpůsobí je hnus. Když navíc někoho dokážou zpracovat tak dokonale jako tebe že si ještě připadáš vinná nebo že je tvoje povinnost vyhovět, tak to rozhodně z jeho strany nesvědčí o žádný velký lásce. On je vtip v tom, že ta úžasná velká láska si tyhle věci nevynucuje - ani pasivně - ta prostě počká až a jestli vůbec přijdou. Ale k tomuhle poznání pro některé vede delší cesta. Paradox je, že kdyby stál za tuhle "oběť", tak bys s ním nikdy nepociťovala ani náznakem žádnou formu přesvědčování o tvojí nenormalitě, rozbitosti a nepřipadala by sis divně. Nestojí - a ty to víš v tuhle chvíli už taky když už jsi sem napsala - ale už se dostavil zřejmě ten pocit že tvoje oběť byla zbytečná ale vlastně nevíš co s tím a když už jsi pro to tak "vytrpěla", neměla bys opouštět dobytá území. Připomíná mi to "logiku" nefunkčního manželství - první rok dva byly fajn, tak když teď vidím, že je to v hajzlu, tak si budu pamatovat ten první rok a celý další klidně desetiletí trpět dál v nefunkčním vztahu, protože to někdy na začátku bylo pěkný a nezahodím přece 10let. A potom se divit, že mi není dobře.
No, hodně štěstí a jestli chceš radu, ukonči to. Ničí to oba a zatímco on se z toho oklepe za týden nebo dva, protože max tak "trpěl" nízkou frekvenci, ale nedělal nic co nechtěl (max tak dělal málo toho, co chtěl), ty na tom s postupujícím časem budeš hůř a hůř nejen se sebevědomím, ale hlavně s důvěrou v ostatní lidi a schopností s nimi navazovat jakékoliv vztahy.
In a society that tries to standardize thinking, individuality is not highly prized. Alex Grey
16. 10. 2018, 23:19:14
Hledat Odpovědět
Ly-diskusni-forum-re Offline
hopelessly devoted
*

Příspěvků: 19
Registrován od: 10. 10. 2018
Hodnocení: 0
#30
RE: Sama nevím, jak na tom jsem
Dark Knight - Ale mě můj současný partner do sexu nijak nenutí, ani aktivně, ani pasivně, to nevím kde jsi vzal. Nikdy mě nenutil, ani se nezmínil, že mu něco chybí.
Naopak mi sám říká, ať to prostě neřeším, že mě miluje a existují způsoby jak si ten sex nahradit tak, abychom byli spokojení oba dva.
17. 10. 2018, 06:35:28
Web Hledat Odpovědět


Pravděpodobně související témata...
Téma Autor Odpovědi Shlédnutí Poslední příspěvek
  Skončím sama? At-diskusni-forum-mis 27 9999 06. 10. 2017, 05:51:59
Poslední příspěvek: Tay-diskusni-forum-lor
  Nevim, kudy kam Zde-diskusni-forum-ňka 23 22524 11. 09. 2015, 12:18:00
Poslední příspěvek: maš-diskusni-forum-inka
Bug Nevím to jistě. Dak-diskusni-forum-iii 6 5535 22. 08. 2014, 17:23:52
Poslední příspěvek: Dak-diskusni-forum-iii
  Ahoj, jsem tu nová a myslím, že jsem asexuální Kalami-diskusni-forum-ty Jane 21 28447 22. 04. 2013, 18:32:06
Poslední příspěvek: He-diskusni-forum-rey
Brick Tak já Vám nevim! :) Te-diskusni-forum- 5 6715 19. 03. 2013, 22:05:12
Poslední příspěvek: Cha-diskusni-forum-rlie

Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)

Partneri / zpetne odkazy

BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex