Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.

Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Tak to jsem já
#1
Ahoj, jsem tu mezi Vámi nová a tak bych se chtěla trochu představit. Jsem Lucie, matka dvou dětí. Mám syna z prvního manželství a dceru se současným partnerem. Mezi dětmi je devítiletý rozdíl. Vdávala jsem se v 19, protože jsem musela. Byl to můj první sex, i když mi to nikdo nevěřil, všichni kolem mě přišli o panenctví už dávno. Nestyděla jsem se za to. S manželem jsme se rozvedli po třech letech. Nebylo to kvůli sexu, toho mezi námi moc nebylo, v té době jsem ho ale ještě mohla. On byl víc v hospodě než doma, gambler a nevěrník, ukončila jsem to. Po roce jsem potkala svého nynějšího přítele. Byl mi z kraje velice sympatický a tak nějak jiný a to se mi líbilo. Musím říct, že je o devět let starší než já, krásy moc nepobral, ale to já taky ne. Měl skvělé názory a dobré plány. (Dnes vidím, že to všechno byli jen keci). Dlouho jsem s ním nespala, pořád jsem to odkládala, on byl trpělivý, ale jednou to přijít muselo. Pak jsem zjistila, že je sexem posedlý. Dlouho jsem zatínala zuby, protože jsem chtěla ještě dítě. Pak jsem se začala vymlouvat na různé bolesti a na ženské problémy. Po šesti letech se nám narodila dcera. Je to moje největší sluníčko na světě. V těhotenství jsem sex vůbec nemohla, bylo pořád zle, že kdyby to věděl, tak by dítě nechtěl atd... Dnes na dceři visí ukrutným způsobem. Kvůli sexu se pořád hádáme, protože já nechci. Nemám chuť, sex se mi hnusí, přijde mi špinavej, slizkej, prostě hnusnej. Říkala jsem si, že to je třeba tím, že je partner starší a mě to vadí. Když o tom tak přemýšlím, tak si ale myslím, že by to bylo s mladým to samé. Teď jsem ale v pasti. Když na to pomyslím, chce se mi brečet. Když od něho odejdu, bude se prát o dceru a já mám z toho strach. Nemohla bych mu ji ani pučovat. Je strašně nezodpovědný, zbláznila bych se!!! A proto s ním zůstávám a stále se vymlouvám na bolesti, tak jednou za čtrnáct dní zatnu zuby. Chce se mi z toho zvracet. Kvůli dceři ale vydržím. Lidi co mám dělat???
Odpovědět
#2
Vítej.
Sice ti neporadím, ale možná někdo jiný radu mít bude. Hlavně ti tedy budu držet palce.
Odpovědět
#3
Pokud je sex to jediné, co ve vasem vztahu skripe, dala bych tomu sanci a navstivila odbornika (sexuologa).
Pokud tam jsou ale i jine problemy a uz ho ani nemilujes (o svych citech k nemu nic nepises...), rikas ze je nezodpovedny atd. (i kdyz takove tvrzeni muze byt hodne subjektivni vzhledem k tomu, jake to mezi vami je), nebala bych se rozvodu. Jak znamo, soudy sveruji deti vetsinou matce. Tim spis dceru. Takze pokud nejsi nejaky extremni pripad (drogy atd.), sveril by soud dceru pravdepodobne tobe. Ale styku s otcem bys zabranila asi tezko (ledaze by byl opet nejaky extremni pripad). Rikat "kvuli dceri to vydrzim" je nesmysl, dcera samozrejme vyciti, ze tatinek a maminka uz se nemaji radi, nebo dokonce slysi jejich hadky... to je pak pochopitelne lepsi, kdyz bude vyrustat jen s jednim rodicem.
Sama asi citis, ze tohle nikam nevede, nemuzes vydrzet cely zivot se vymlouvat na bolesti apod.
Tolik muj nazor, urcite se k tomu vyjadri i profik (Nela), i kdyz asi bude potrebovat vice informaci...
Laissez-faire...
Odpovědět
#4
hic iacet Napsal(a):Pokud je sex to jediné, co ve vasem vztahu skripe, dala bych tomu sanci a navstivila odbornika (sexuologa).
Pokud tam jsou ale i jine problemy a uz ho ani nemilujes (o svych citech k nemu nic nepises...), rikas ze je nezodpovedny atd. (i kdyz takove tvrzeni muze byt hodne subjektivni vzhledem k tomu, jake to mezi vami je), nebala bych se rozvodu. Jak znamo, soudy sveruji deti vetsinou matce. Tim spis dceru. Takze pokud nejsi nejaky extremni pripad (drogy atd.), sveril by soud dceru pravdepodobne tobe. Ale styku s otcem bys zabranila asi tezko (ledaze by byl opet nejaky extremni pripad). Rikat "kvuli dceri to vydrzim" je nesmysl, dcera samozrejme vyciti, ze tatinek a maminka uz se nemaji radi, nebo dokonce slysi jejich hadky... to je pak pochopitelne lepsi, kdyz bude vyrustat jen s jednim rodicem.
Sama asi citis, ze tohle nikam nevede, nemuzes vydrzet cely zivot se vymlouvat na bolesti apod.
Tolik muj nazor, urcite se k tomu vyjadri i profik (Nela), i kdyz asi bude potrebovat vice informaci...

Myslíš, že sexuolog by mi pomohl? Jak by mi asi přiměl mít ráda sex. V případě rozvodu věřím, že by dcera zůstala se mnou. Bojím se ale těch návštěv, právě kvůli partnerově nezodpovědnosti. A máš pravdu, na bolesti se celý život vymlouvat nemůžu, ani mi to už nebaví. A mé city k partnerovi.... není nejlepší, ale asi ani nejhorší. Nemohla bych bez něj být a kdyby nechtěl ten sex, bylo by to fajn. Jestli ho miluju.... víš, že to sama nedokážu říct? Snad...

Čírina Napsal(a):Vítej.
Sice ti neporadím, ale možná někdo jiný radu mít bude. Hlavně ti tedy budu držet palce.

Moc Tě děkuju
Odpovědět
#5
Luci Napsal(a):Myslíš, že sexuolog by mi pomohl? Jak by mi asi přiměl mít ráda sex.
Myslim, ze se neda vyloucit, ze by ti sexuolog/psycholog pomohl. Samozrejme rozhodne ne tak, ze by te primel, abys mela rada sex. To pochopitelne nejde. Ale kdo vi, treba by odhalil, ze je problem nekde, kde by te ani nenapadlo, ze by mohl byt. A tim by ti mohl pomoci. Zvlast kdyz pises, ze drive to bylo s tim sexem jine... Mozna by pomohl, mozna ne. Za pokus to ale IMHO urcite stoji.
Laissez-faire...
Odpovědět
#6
Milá Luci,
četl jsem si včera tvůj příspěvek a musel jsem si jej ještě nechat "proležet" v hlavě, než se ihned pouštět do odpovědi, jíž musí člověk věnovat více než jen slova. Přemýšlel jsem o tom celý večer a tu je něco snad k útěše, snad k uklidnění, snad k překonání paradoxu.
Situace, do níž ses dostala, kterou popisuješ, je podobná slepé uličce. Rozumím jak Tobě, tak rozumím Tvému muži. Zatímco však Tobě rozumím jako člověku, mu jako bytosti, ovládnutém a strženém zvířetem či lépe říci přímo chlípností. Těžko jej lze asi přesvědčit o citech, které prožíváš, jež jsou v Tvém srdci a nenachází pochopení, neboť má Tvůj "muž" jaksi za dané, že k manželství (jak jsem psal i ve svém "Nevědeckém dodatku") získává abonentní lístek na souložnici - ukojitelku. Jsou-li dva takto omámení a pozbývají-li základních lidských citů, "vztah" se jim určitě nebude jevit jako trapný, nedůstojný a nepřirozený. Je jistě potřebné mu říci, že se plete, avšak je naivní chtít od něj něco očekávat - pochopení, natož zdrženlivost. Než-li nějaké přímé rady (byly by nezodpovědné, neznáme dokonale Vaše povahy), je lepší se spíš zamýšlet nad postoji, jimiž se člověk nesmí nechat svázat a nesmí dopustit udusávat to, co považuje za dobré.
Nejdříve bych zareagoval ohledně návštěvy sexuologa. Je to nejen zbytečné, jak si myslím, nýbrž rozpor se tím bude ještě prohlubovat, neboť je to právě lékařská věda, která nám cpe, že sex je přece cool! Myslím si, že nové návody na sex - polohy a tabletky, s čím jiným může sexuolog přijít, nezná-li sám chlípnosti a úchylnosti sexu, je-li sám jeho otrokem, asi váš vztah neprohloubí, nedají mu, co mu chybí : úctu. Stejně tak vidím absurdní navštěvovat psycholohické poradny, nezkoumající manželovu zvrhlost, nýbrž spíše Tvé poměry s muži, otcem a žvásty, které ještě z Tebe udělají nemocného! Ale jak jsem již četl z Tvých reakcí, zdá se, že to vidíme stejně a není potřeba Tě v této věci a absurdnosti dále přesvědčovat
Co však je nejdůležitější jest přiznání si jedné věci: Nelze obejít problém, nelze jej neřešit (i neřešení je typem řešení) a neočekávat bolesti! Máš mnoho variant, všechny budou do určité míry bolestné. Teď si musíš vybrat tu, kterou považuješ za nejlepší, která Tě někam posune a ono Utrpení obrátí v osvobození. Nikoli se podrobovat variantě, která utrpení obrátí spíše v soužení, komlexy, hořkost. Za takových okolností bys vlastně ani jako máma a člověk na Zemi nemohla sloužit. Přišla bys o to, čím můžeš být člověku člověkem - o důstojnost.
Za každé situace nemůžeš aceptovat rovnici, aby ses přemáhalas či byla přímo znásilňovaná pro blaho dítěte, rodiny. Taková rovnice je nesmyslná, špatně položená. Má domněle uklidnit, ale drásá. Žádná vyšší síla, Zákon života, osud, Bůh, karma nepovolávají člověka, aby se sebezapíral tím, že bude znásilňován. Ani Tvůj muž se nenarodil, aby Tě znásilňoval. Ba máš spíše dělat s vypětím všech sil, co je v Tobě dobré a rozumné. Rovněž jako Ty nechceš, aby Tvé dítě bylo pro nějaké vespolné dobré týrano, stejně tak, jako si to určitě nepřejí Tví rodiče, abys někomu sloužilas, ani Ty na něco takového nesmíš přistoupit! To je základ! Přistoupíš-li ovšem, vybereš-li si ono utrpení, bolest mlčky snášet, věř, že ničeho nezískáš, ani Tvé děti, než vnitřní deprimovanosti a rozporu, který Tě bude neustále nabádat a vnitru řvát: "Tahle přeci NE!" Ani jako máma nebudeš moct být příkladem! K čemu pak ono alibistické přemáhání?
Je-li Tvůj muž natolik nezdrženlivý, jak píšeš (sex v době těhotenství apod.), dá se pochybovat o jakékoliv lásce. Neváží-li si Tebe jako ženy, bere-li Tě za svoji neplacenou šlapku, nelze věřit, že má nějaký vztah k dítěti, jehož jsi matkou! Dá se maximálně mluvit o sebelásce. Je-li Ti sex odporný i Tobě samé musí být manžel odporný, vidíš-li jej, jak se na Tebe sápe, hnán jen jednou věcí: sobectvím, přehlížením Tebe, Tvé duše, jdoucí jen za jedním, uspokojením - sebeuspokojením! V manželství musí být respekt, ale má-li kdo z partnerů co dočinění se zvířetem (prosím, neber má slova doslova, nechci nikoho urážet, mluvím jen o živočišné podstatě), dá se vůbec mluvit o manželství, o nějaké jeho kvalitě? Nestáváš se otrokem jeho zkaženosti? Vždyť on je nemocný, nikoli Ty! A máš se proto podvolovat Ty jemu? Manželství je o výchově nikoli o sexu.
Právě proto je Tvůj příběh tak dojímavý a drsný. Je to následek společenské psychózy, pomýleného chápání muže a ženy, rodiny, z něhož se rozumný člověk v určité fázi života probere (jako Ty, ale evidentně ne "manžel") a vidí, že každý pohyb dá pocítit oněm hradbák kolem, které nám vystavilo falešné veřejné mínění. Již je hodně postaveno a hodně je nutno bořit! Ale není tím zároveň dána nemožnost nejít zpět. Vyžaduje to velkou sílu. Tolstoj píše, že v každém vztahu, měl by se ten s nižším poznáním přizpůsobovat (v určitém slova smyslu) tomu s vyšším poznáním..., nikoli naopak. Zde bych začal...
Prosím, važ si sebe sama, nedělej nesmyslné rovnice, neboť Ti nakonec nebude lépe, ale hůř. Budeš-li poslouchat, co Ti říká srdce a jednat podle toho, bude dobře, ač to neznamená, že nebudeš muset absolvovat velkou zkoušku.
Nemusíš se s manželem rozvádět, ač to k tomu spěje, neboť Tě vnímá jako své "dobré", ale snaž se jen sloužit tomu, co považuješ za duchu přínosné. Jenom tak budeš dobrou matkou, manželkou i člověkem. Zda-li je Tvůj manžel nezodpovědný apod., to bych neřešil. Dříve, než-li by od Tebe odešel (do postele jiné), viděla bys, jak zlehka se dokáže odpoutat. Konej jen svoji povinnost. Budeš-li tak jednat, věř mi, že vše půjde jako odměna za poslechnutí zákona v Tobě. Přemůžeš-li strach a obavy, zvítězíš a Utrpení přivedeš k radosti.

Medituj o tom.

Evremond.
Odpovědět
#7
hic iacet Napsal(a):
Luci Napsal(a):Myslíš, že sexuolog by mi pomohl? Jak by mi asi přiměl mít ráda sex.
Myslim, ze se neda vyloucit, ze by ti sexuolog/psycholog pomohl. Samozrejme rozhodne ne tak, ze by te primel, abys mela rada sex. To pochopitelne nejde. Ale kdo vi, treba by odhalil, ze je problem nekde, kde by te ani nenapadlo, ze by mohl byt. A tim by ti mohl pomoci. Zvlast kdyz pises, ze drive to bylo s tim sexem jine... Mozna by pomohl, mozna ne. Za pokus to ale IMHO urcite stoji.
Myslíš tedy, že nejsem asexuál, když to dříve bylo jiné ? Nemůže se ze mně stát v průběhu života?
Odpovědět
#8
Luci, jenom ve stručnosti. Neznám vás oba osobně, proto nebudu rozebírat do hloubky...Podstatné je jedno, ze Tvého přiznání zde nevyplývá, že by stav, který zde nyní popisuješ, musel být nutně trvalého rázu. Svůj osobní vztah k sexu a sexualitě popisuješ jako proměnlivý ( viz na začátku jsem ještě nebyla úplně bez chuti, nyní je mi to odporné, hnusí se mi to atp. ). Zkus si ještě sama pro sebe zanalyzovat svůj citový vztah k současnému partnerovi, tady můžeš najít velkou nápovědu pro řešení Tvého problému. Víš, u žen ( heterosexuálních žen ) je to většinou tak, že chuť/nechuť na sex se odvíjí od citového vztahu k partnerovi nebo jinak řečeno od stavu spokojenosti/nespokojenosti ve vztahu. Jsou i výjimky, ale nejsou převažující, ženská sexualita je odlišná od mužské. Proto je i ženská nevěra nebezpečnější pro stabilitu vztahu, protože zde více než u mužů hrozí citové zaangažování ve vztahu k dalšímu partnerovi. Čili muži dokážou více oddělit sexuální uspokojení a city než ženy...Ty jsi navíc zřejmě prošla také určirými traumatizujícími zážitky, které formují Tvůj současný vztah k sexualitě ( zklamání ve vztahu s prvním partnerem, zklamaná důvěra i ve druhém vztahu, nátlak k sexu atd. ), to se není čemu divit, že Tě sex odpuzuje, toto bývá po dlouhodobém nátlaku zcela obvyklá, přirozená reakce...Nejsi výjimkou. Zřejmě budeš mít nižší potřebu než je "norma", to ale nemusí znamenat, že jsi vrozeně asexuální. Ano, "asexuálem" se člověk může stát i v průběhu života a to právě v důsledku negativních zážitků v této oblasti a ve vztazích. Sexualitu je rovněž možno potlačit i sublimovat, člověk je natolik složitý tvor, že psychika vždy hraje rozhodující roli. Luci, já bych to viděla následovně : máš dvě možnosti, buďto se pokusit změnit svůj vztah k sexu a sexualitě a to znamená návštěvu odborníka ( psychologa z oblasti manželského a rodinného poradenství nebo sexuologa, což může a nemusí být psycholog, může to být i psychiatr ) nebo se dále netrápit ve vztahu, který potlačuje Tvé osobní potřeby ( a dlouhodobé přizpůsobení jednoduše nefunguje, to by vedlo pouze k frustracím ) a pokusit se tedy hledat partnera, se kterým byste se v této oblasti víceméně shodli. Ale tato varianta je obtížná, to zdejší členové fóra jistě sami vědí. U Tvého partnera mne zaujal jeho přístup k Tobě v době Tvého těhotenství, i když devět měsíců je dlouhých pro heterosexuálního muže, přece jenom, pokud není sobec a ignorant a svoji ženu miluje, měl by vědět, že její potřeby a potřeby JEJICH dítěte jsou prioritní. Tedy měl by se naučit ovládat či ten "přetlak" řešit jinak, třeba cestou autoerotiky či sex se svou ženou praktikovat nekoitálním způsobem. Sex není pouze soulož...Když je žena zcela zdravá a těhotenství bezproblémové, neměl by nijak zvláště vadit ani ten pohlavní styk, nicméně, podle mého názoru to není úplně optimální varianta uspokojení v tomto období. První tři měsíce se nedoporučují vůbec, jelikož to se rozvíjí životně důležité orgány plodu a ke konci těhotenství zase děložní kontrakce a vzestup hladiny určitých hormonů při sexu může vyvolat předčasný porod. Pak je tu další věc, tím, že jsme do svého života pozvali další život, tudíž za něj přebíráme zodpovědnost, měli bychom se cvičit i v určitém sebeovládání, protože tak to bude již téměř po celý život. Partneři už tu zkrátka nejsou a nikdy nebudou jen sami pro sebe a je to i určitý projev úcty k tomu dítěti...Partner, který si " vynucuje" pro mne zkrátka není znakem vyrovnaného dospělého jedince, neboť se chová jako děcko, co najednou ztratilo svou hračku a přitom kope vzteky kolem sebe...Tedy zvaž tuto svoji záležitost z co nejvíce možných hledisek, Luci. Nikdo z nás není zdaleka dokonalý, ale pokud je vůle, je možno se tomu ideálu poplatně našim schopnostem alespoň přiblížit. POKUD JE VůLE...Pokud se rozhodneš pro návštěvu sexuologa, věz, že existuje něco jako partnerská sexuální terapie. Ta spočívá v aplikaci určitých postupných kroků, které by vás oba měly naučit lépe poznat a procítit vaše sexuální reakce ve vzájemnosti, což znamená spolu, a tak prohloubit i vaši vzájemnou empatii ( vcítění se ) do druhého. Má-li k tobě partner vztah a jde-li mu o jeho zachování, jistě tuto pomocnou ruku neodmítne. Pokud odmítne, není vůbec čeho litovat, Luci. ;) Luci, můj názor je, že sex jako takový není špatný ( kromě určitých nepřirozených praktik, ale když to ti dva dělají dobrovolně, tak je to jejich věc...), je přirozené ho chtít a mít, jako je přirozené pro asexuály ho nechtít a nemít. Problém nastane jen tehdy, když se sejdou dva lidi s naprosto odlišnou sexuální potřebou. Nutit nelze nikoho a jít proti své přirozenosti nic kladného nepřináší. Obecně je to tak, že ve vztahu by se měl partner s vyšší potřebou přizpůsobit tomu s nižší potřebou, nikdy ne opačně. Vztah dvou lidí přece netvoří jen sex. Nicméně nelze nutit heterosexuálního partnera, aby se natrvalo vzdal jakéhokoliv projevu sexuality, nejen že by to bylo sobecké, ale také neúspěšné. Je však možno alespoň se pokusit o vzájemné kompromisní řešení. K tomu by mohl dopomoci sexuolog. Ať se, Luci, rozhodneš jakkoliv, přeji hodně štěstí.
Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají. (Johann Wolfgang Goethe)
Láska je něco prostého, a proto nikdo z nás nebude moci říci, že to nevěděl.(Iveta Hudáková)
[Obrázek: Leknin.jpg]
Odpovědět
#9
Je-li Ti sex odporný i Tobě samé musí být manžel odporný, - Evremonde, tak to jsi trefil přesně. Už je mi odporný.
Tobě moc děkuju. Je vidět, že mě zcela chápeš.
Odpovědět
#10
Milá Nelo, řekla bych, že "úplná" nechuť k sexu vyvrcholila porodem, i když už předtím to nebylo příjemné ani fajn. Kdy jsem ještě "mohla", to bylo za prvního manželství. Ale taky to nebyla žádná divočina. Dále - můj partner a autoerotika nejde dohromady. Alespoň on to tvrdí. Jednou jsem mu to navrhla, bylo to zrovna v době těhotenství. Řekl, že není žádný úchyl a proč by si to měl dělat sám, když má ženskou. Taky si myslím, že partnerské sexuální terapie by odmítl. Neptala jsem se ho, ale myslím si, že jo. Na to ho dost dobře znám. Ani mě by se asi k sexuologovi nechtělo, i když zkusit bych to mohla. Ale já prostě sex nechci a nemyslím, že by to pomohlo.
Jinak Ti moc děkuji.
Odpovědět


Pravděpodobně související témata...
Téma Autor Odpovědi Shlédnutí Poslední příspěvek
  No tak jsem asi asexuálka Kack-diskusni-forum-aCer 2 5408 10. 09. 2018, 20:47:24
Poslední příspěvek: DB-diskusni-forum--47
Wink Tak jsem tady Sc-diskusni-forum-rat 1 5308 03. 06. 2015, 22:50:24
Poslední příspěvek: d--diskusni-forum-kun
  Tak kdo nebo co jsem ? Er-diskusni-forum-ol 11 20073 12. 04. 2013, 09:35:38
Poslední příspěvek: ad-diskusni-forum-evr
  Sex mi nic neříká, tak jsem tady pet-diskusni-forum-r22 8 13612 23. 01. 2011, 22:53:54
Poslední příspěvek: Sir -diskusni-forum-Erik
  Ahoj, tak jsem Vás našla -Mar-diskusni-forum-kéta- 6 15759 06. 05. 2010, 10:36:04
Poslední příspěvek: Ne-diskusni-forum-la

Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)
Partneri / zpetne odkazy: BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex