Nováček

[Tom-diskusni-forum-ass]

Jé, hned dva nováčci, kteří to mají podobně jako ten druhý.  Vítejte.

Někde na fóru je tu překlad takového barevného schematu asexuálního spektra.

Ahoj, díky za přivítání. 
Ano, díky, viděl jsem a nějaké věci jsem si dohledal a načetl. 
Chci , ale prostě zůstat jen u toho, že jsem aexuál, na holky a sex mě neba. A nezabíhat či neprofilovat se nějakými podrobnějšími věcmi/termíny.

[Jul-diskusni-forum-iana]

To chápu, mně třeba připadá přemrštěná kategorie "panromantiků". Ona je ta rozbujelá taxonomie vlastně zbytečná, protože stejně nemůže nahradit osobní charakteristiku daného asexuála a k základní orientaci stačí klasické schéma hetero-/homo-/bi-/aromantik.

[peter.lacey]

To chápu, mně třeba připadá přemrštěná kategorie "panromantiků". Ona je ta rozbujelá taxonomie vlastně zbytečná, protože stejně nemůže nahradit osobní charakteristiku daného asexuála a k základní orientaci stačí klasické schéma hetero-/homo-/bi-/aromantik.

Přesně tak. Když mi bylo 15, v Československu žili jenom normální lidé, pár nemocných teploušů a špetka exhibicionistů. V biologii jsem se pak dověděl ještě o nemocných fetišistech, pedofilech, gerontofilech, zoofilech a nekrofilech. V 18 letech jsem si myslel, že už znám všechny úchylky na světě a najednou jsem v různých časopisech četl o metrosexuálech, bisexuálech, transsexuálech a různých jejich odstínech a kombinacích ... Dá se to všechno vůbec zapamatovat?

[ad-diskusni-forum-evr]

To chápu, mně třeba připadá přemrštěná kategorie "panromantiků". Ona je ta rozbujelá taxonomie vlastně zbytečná, protože stejně nemůže nahradit osobní charakteristiku daného asexuála a k základní orientaci stačí klasické schéma hetero-/homo-/bi-/aromantik.

Přesně tak. Když mi bylo 15, v Československu žili jenom normální lidé, pár nemocných teploušů a špetka exhibicionistů. V biologii jsem se pak dověděl ještě o nemocných fetišistech, pedofilech, gerontofilech, zoofilech a nekrofilech. V 18 letech jsem si myslel, že už znám všechny úchylky na světě a najednou jsem v různých časopisech četl o metrosexuálech, bisexuálech, transsexuálech a různých jejich odstínech a kombinacích ... Dá se to všechno vůbec zapamatovat?

A to asi nevíš a tramtarárasexuálech. Ty vzrušují trumpety. 
Ten lesk, ty otvory! Potvory....

[Magr-diskusni-forum-amal]

... Když mi bylo 15, v Československu žili jenom normální lidé, pár nemocných teploušů a špetka exhibicionistů. V biologii jsem se pak dověděl ještě o nemocných fetišistech, pedofilech, gerontofilech, zoofilech a nekrofilech. V 18 letech jsem si myslel, že už znám všechny úchylky na světě a najednou jsem v různých časopisech četl o metrosexuálech, bisexuálech, transsexuálech a různých jejich odstínech a kombinacích ... Dá se to všechno vůbec zapamatovat?

No, podle seriálu na server Vitalia je sexualních úchylek pět set. A to jsou jenom úchylky, pokud se do toho přidají různé pohlavní a/nebo genderové identity, bude toho nejspíš o nějaké ty desítky více. Nicméně vzhledem k tomu, že například existují lidé, kteří si pamatují všechny pokémony (včetně podoby, typu, schopností a dalších vlastností) a těch je přes osm set, tak ano, mohou existovat lidé, kteří si je pamatují všechny.

[maš-diskusni-forum-inka]

To chápu, mně třeba připadá přemrštěná kategorie "panromantiků". Ona je ta rozbujelá taxonomie vlastně zbytečná, protože stejně nemůže nahradit osobní charakteristiku daného asexuála a k základní orientaci stačí klasické schéma hetero-/homo-/bi-/aromantik.

Přesně tak. Když mi bylo 15, v Československu žili jenom normální lidé, pár nemocných teploušů a špetka exhibicionistů. V biologii jsem se pak dověděl ještě o nemocných fetišistech, pedofilech, gerontofilech, zoofilech a nekrofilech. V 18 letech jsem si myslel, že už znám všechny úchylky na světě a najednou jsem v různých časopisech četl o metrosexuálech, bisexuálech, transsexuálech a různých jejich odstínech a kombinacích ... Dá se to všechno vůbec zapamatovat?

Podle mě není důležité, jestli si to někdo pamatuje nebo jestli toho už není moc (přeci jen co člověk, to originál), ale že se pode toho každý může najít a přestat si připadat "nenormální". Kdyby se bývalo skončilo u termínů homo a hetero, tak si všichni, co jsme tady, lámeme hlavu s tím, co je s námi špatně, a buď se trápíme v sexuálním vztahu, nebo uvažujeme o sebevraždě. Takže když už byla objevena a pojmenována asexualita, proč nepátrat dál a nepomoct s posílením identity dalším lidem?
Proto i termín pansexualita je v mých očích důležitý; existují nebinární osoby, které se nepovažují ani za ženu, ani za muže, a taky si přece zaslouží lásku a možnost nalézt svou totožnost.

[Gr-diskusni-forum-ča]

On ten stav ikdyž dostane jméno, naši jinakost nemění, stále zůstaneme jiní než většina.

[Jul-diskusni-forum-iana]

Jenže tenhle efekt přestává působit, když se orientace rozštěpí na tak závratné množství kategorií, že v každé nakonec bude jen pár lidí. To, že se nějaká abnormalita pojmenuje, z ní nedělá normalitu. Pokud to někomu pomůže, tak fajn, ale řada těch úchylek, orientací a podobně je vymyšlená nudícími se puberťáky z Tinderu, kteří jen chtějí být výjimeční.

A pansexualita je, myslím, něco jiného než agender.

[maš-diskusni-forum-inka]

Osobně si myslím, že tyhle pojmy vznikají spíš uvnitř marginálních skupin. Vezměme si nás, asexuálky a asexuály - taky jsme nezůstali jen u pojmu asexualita, přestože by mnohým z nás stačilo např. označení hetero-asexuál/ka. Někde se tu vedla diskuze, že by bylo příhodné na profilech odlšit aromantický/á a romantický/á asexuál/ka, protože si tam někteří asexuálové dají prostě heterosexuál, aby vyjádřili sympatie k opačnému pohlaví (a ke vztahu), a potom je v tom zmatek. My těm pojmům jako aromantický, romantický, demisexuál, gray-A rozumíme, ostatní (majoritní skupina, ti "normální") nemusí a taky jim může připadat, že to s těmi pojmy přeháníme.  

Co se týče normality (resp. normativity), tak za mě vůbec není důležité nějakou nastolovat, ale naopak si uvědomit diverzitu a přestat se snažit ji zakrývat. Což je těžké v kultuře, kde lidé lpí na tom, co si o nich myslí ostatní ("hlavně aby si nikdo nemyslel, že jsem nenormální") a ti ostatní trpí mylnou představou, že mají právo jiným mluvit do toho, jací by měli být ("měl/a by sis najít přítele/přítelkyni", "měl/a bys už dávno mít dítě", "měl/a bys zhubnout").

[Tom-diskusni-forum-ass]

Osobně si myslím, že tyhle pojmy vznikají spíš uvnitř marginálních skupin. Vezměme si nás, asexuálky a asexuály - taky jsme nezůstali jen u pojmu asexualita, přestože by mnohým z nás stačilo např. označení hetero-asexuál/ka. Někde se tu vedla diskuze, že by bylo příhodné na profilech odlšit aromantický/á a romantický/á asexuál/ka, protože si tam někteří asexuálové dají prostě heterosexuál, aby vyjádřili sympatie k opačnému pohlaví (a ke vztahu), a potom je v tom zmatek. My těm pojmům jako aromantický, romantický, demisexuál, gray-A rozumíme, ostatní (majoritní skupina, ti "normální") nemusí a taky jim může připadat, že to s těmi pojmy přeháníme.  

Co se týče normality (resp. normativity), tak za mě vůbec není důležité nějakou nastolovat, ale naopak si uvědomit diverzitu a přestat se snažit ji zakrývat. Což je těžké v kultuře, kde lidé lpí na tom, co si o nich myslí ostatní ("hlavně aby si nikdo nemyslel, že jsem nenormální") a ti ostatní trpí mylnou představou, že mají právo jiným mluvit do toho, jací by měli být ("měl/a by sis najít přítele/přítelkyni", "měl/a bys už dávno mít dítě", "měl/a bys zhubnout").

Odborně napsáno, ale dá se tomu rozumět.