Asi jsem asexuálka, ale nechci jí být...

[Ne-diskusni-forum-la]

-> Nela: když ti tvůj víceméně snoubenec řekne, ... no to už je vážně hodně osobní :o) Ale na to, jak se tvářil jak mně hrozně miluje a pak přišel s tak pitomým důvodem... Ano, borcení ideálů v tak mladém věku je smutné. Já tomu říkám "dospívat znamená přicházet o iluze" a navíc zamilovanost a láska jsou v psychologické literatuře tak krásně popsané, že pro mně je to prostě přirozený proces a ne něco nadpřirozeného...a hlavně jak snadno se bortí manželství z tak pitomých důvodů....Lidé by se měli párovat na základě racionálního výběru, nikoli "zdogovaní hormony zamilovanosti"....nějak už nedokážu a nechci uvěřit, že je to možné..........(příliš tvrdá osobní zkušenost)

A tak to chápu, také mi bylo ctí....někdy to zkrátka člověka mele, až ho to semele a to je malér, nesmíme se ale dát, jsme silné holky, přece. Kdybys věděla, co já jsem zažila nechutného, a to se v tomto případě o vztahu rozhodně mluvit nedalo, i tak to ale stačilo klidně na x životů. Jenže vzhledem k tomu, že se považuji za člověka s celkem vyrovnanou psyché, tak jsem dospěla k jednoznačnému a pevnému rozhodnutí, že za druhého jeho vlastní problémy řešit nelze, když ani sám je řešit nechce. V tomto jsem se stala nekompromisní. Toto vskutku není náš problém. Takže no problem. Neboj, Adri, ta "opravdová" láska jednou přijde a pak to půjde všechno jako po másle, žádný strach!