10. 03. 2015, 20:35:04 
	
	
	
		Vanellus: krásný příspěvek, moc tě obdivuji za tvou vnitřní sílu a za to, žes to všechno ustála takto se ctí. Averzi vůči sexu bych na tvém místě vůbec neřešila, máš bohatý vnitřní život a svou moudrost můžeš bez tak předávat dál, i kdyby jenom třeba prostřednictvím umění  . Také jsem si minulý rok prošla nemocí, sice zdaleka ne tak závažnou, ale přesto velmi nepříjemnou: infekční mononukleózou. Říká se jí nemoc z líbání, propuká při velkém duševním stresu (měli jsme to hodně špatné v rodině). A od těch dob po nějakém bližším muchlování už také neprahnu
. Také jsem si minulý rok prošla nemocí, sice zdaleka ne tak závažnou, ale přesto velmi nepříjemnou: infekční mononukleózou. Říká se jí nemoc z líbání, propuká při velkém duševním stresu (měli jsme to hodně špatné v rodině). A od těch dob po nějakém bližším muchlování už také neprahnu  . Je pravda, že nemoci nás vždycky nějakým způsobem změní.
. Je pravda, že nemoci nás vždycky nějakým způsobem změní.
	
	
	
	
	
	 . Také jsem si minulý rok prošla nemocí, sice zdaleka ne tak závažnou, ale přesto velmi nepříjemnou: infekční mononukleózou. Říká se jí nemoc z líbání, propuká při velkém duševním stresu (měli jsme to hodně špatné v rodině). A od těch dob po nějakém bližším muchlování už také neprahnu
. Také jsem si minulý rok prošla nemocí, sice zdaleka ne tak závažnou, ale přesto velmi nepříjemnou: infekční mononukleózou. Říká se jí nemoc z líbání, propuká při velkém duševním stresu (měli jsme to hodně špatné v rodině). A od těch dob po nějakém bližším muchlování už také neprahnu  . Je pravda, že nemoci nás vždycky nějakým způsobem změní.
. Je pravda, že nemoci nás vždycky nějakým způsobem změní.
	
 
 

 

 
