Asi další ovečka do stáda :)

[Mor-diskusni-forum-wen]

Ahoj, je mi 25 let, VŠ a asi před rokem jsem našel toto fórum. Ale i když s pochybnostmi, neregistroval jsem se. Nebyl jsem si jistý a myslel, že asexuál nejsem a jen jsem ještě nenašel tu opravdu pravou slečnu se kterou by cítil něco jedinečného a se kterou by to bylo jiné. Zatím jsem měl pouze dvě opravdu vážné známosti. No a nakonec jsem zase tady Mám rád mazlení, líbání a něžnosti, prostě vše, ale jakmile přijde na pohlavní styk jako takový, já nevím, prostě mě přejde chuť a už abych to měl za sebou. Samozřejmě ruku v ruce s tím jde i ztráta vzrušení a erekce, což dostává člověka do opravdu "příjemných" situací. Jsem hodně citově založený člověk i když to jako "menší" introvert nedávám tak často najevo. A není nic horšího, než když jste před pohl. stykem s člověkem na kterém Vám záleží a víte, že ona to chce a Vám stále jen do kola přechází v hlavě myšlenka "já nechci" Proto se moc neseznamuji, nechci aby to zase došlo k tomu samému výsledku. Sám zůstat také nechci, chci najít někoho, koho budu milovat, ale komu pohlavní styk také nic neříká nebo je mu nepříjemný.
Ani jsem si nemyslel, že to ze sebe tak vysypu, ale už když to píšu, tak se mi celkem ulevilo

Ahoj thori
myslím, že se tu můžeš dozvědět spoustu věcí a najít ledacos a ledaskoho , záleží na Tobě, jak to pojmeš.
Jsem tu taky relativně chvilku a už mám nasbíráno spoustu věcí k zamyšlení a také jsem ráda, že se někde (byť převážně virtuálně ) můžu potkávat s lidmi, pro které není sexuální vyžití to jediné a nejdůležitější (i když se nepočítají přímo mezi asexuály = já), tedy ten pocit "mít se kde vykecat" a že "v tom člověk není sám" je někdy moc příjemný. A velmi potěšena, že existují i citliví muži a chlapci, co se za to nestydí (za takové dík).

Pro Kamarád a ChildFreeMan:
Lhala bych, kdybych tvrdila, že mi některé Arthurovy názory nelezou na nervy, dokonce se u některých dokážu docela kvalitně naštvat, či se mne osobně dotknou.
Po té, co se mi emoce ale dostanou do normálu a jsem schopna i trochu přemýšlet, však musím přiznat, že mě nutí vylézt z mojí „osobní bubliny“ a podívat se na věci jiným způsobem a často to končí tak, že si svoje názory a představy poopravím (což samozřejmě neznamená, že bezhlavě přejmu jiný názor), nebo mě to dokonce přivede ještě k úplně jinému náhledu.
Už nějakou dobu připouštím, že dostat se někam dál můžu právě prostřednictvím takových jedinců („urejpanejch“ a jejich názorů, zvláště těch, co ve mně vzbuzují nelibost ... )
Tedy, chci-li se o sobě něco dozvědět a naučit (a já chci!) , jsou pro mne takoví lidé přínosní (ačkoli se mohou jejich názory jevit divné, nevhodné, skandální ...., je jen na mně, co si odnesu pro sebe a jak s tím naložím), od těch, co by mi jen přikyvovali, se tolik nového nedozvím.