24. 10. 2015, 16:48:21
V tom článku mě hned na začátku štve ten výraz, že "si sexuální hrátky ve svém životě nikdy neužily". Jako by to nutně muselo být něco, co si člověk užívá...
Ale jinak souhlasím s houbou. Zvlášť když v článku píšou, že některým těm ženám je "něco málo přes 20 let" (tudíž jako mně). Jsou buď opravdu odvážné, nebo hloupé. (Hádám spíš to druhé.) Jak mohou vědět, že jsou připraveny mít dítě - což je vlastně vztah a hlavně zodpovědnost na celý život - když ještě ani netuší, co obnáší obyčejný vztah s dalším (dospělým) člověkem? Se kterým se navíc můžou rozejít, když je přestane bavit (ale dítě těžko vyhodíte z domu, když vás přestane bavit).
Ačkoli křesťanka nejsem, souhlasím s tvrzením, že zrození dítěte je jakési poselství. Má to být něco vzácného, čeho si člověk váží, na čem musel pracovat, co se nestává každý den. Ano, něco, co se NEdá jen tak koupit.
Ale jinak souhlasím s houbou. Zvlášť když v článku píšou, že některým těm ženám je "něco málo přes 20 let" (tudíž jako mně). Jsou buď opravdu odvážné, nebo hloupé. (Hádám spíš to druhé.) Jak mohou vědět, že jsou připraveny mít dítě - což je vlastně vztah a hlavně zodpovědnost na celý život - když ještě ani netuší, co obnáší obyčejný vztah s dalším (dospělým) člověkem? Se kterým se navíc můžou rozejít, když je přestane bavit (ale dítě těžko vyhodíte z domu, když vás přestane bavit).
Ačkoli křesťanka nejsem, souhlasím s tvrzením, že zrození dítěte je jakési poselství. Má to být něco vzácného, čeho si člověk váží, na čem musel pracovat, co se nestává každý den. Ano, něco, co se NEdá jen tak koupit.
"Možná to byla chyba... ale stejně jsem ráda, že jsem to udělala!" (Ilmatar)