Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.

Hodnocení tématu:
  • 1 Hlas(ů) - 4 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Dobrý den! :)
#11
(23. 04. 2013, 12:56:26)Shy Napsal(a): Asi proto se snažím někam zařadit, abych stále nebyla jen osoba s "jistým" souborem chování, ale měla nějakou "nálepku", nebo specifikaci, když to řeknu analyticky

Ta "nálepka" je celkem rozumné řešení, já sám mám skvělou nálepku "ajťák/linuxák" a díky tomu mně automaticky lidi pokládají za podivné smutné individuum, které zajímají jenom počítače, mluví pro nezasvěcené neznámou řečí a holky zná leda z obrázků. Pak jsou (většinou mile) překvapení tím, že vůbec nejsem smutné indiviuum (i když lidé o mně tvrdí, že můj humor je občas poněkud morbidní), že se zajímám i o zcela jiné věci než jen počítače a že nemám žádný problém mluvit se ženami (to spíš některé mají problém mluvit se mnou). A hlavně - neptají se pak na věci typu "Ty opravdu vůbec nemáš holku?", ale spíš typu "Ty opravdu vůbec nepoužíváš Windows?", takže místo asexuality se s nimi můžu bavit o Linuxu :-)

Na druhou stranu, hlavní nevýhoda je v tom, že pokud člověk alespoň částečně není tím, kým se před okolí snaží být, tak to znamená neustále hrát a předstírat a to je dost náročná činost, obzvlášť pro někoho s nízkým sebevědomím. Tudíž je vhodné zařadit se někam, kde nebude nutné se do toho vysloveně nutit. Naštěstí i v dnešní přesexualizované době existují subkultury, pro které není sex středem světa, tudíž je z čeho vybírat.

(23. 04. 2013, 12:56:26)Shy Napsal(a): Je správný krok si někoho najít? Nevím, jak jinak to mám překonat.

Z mojeho pohledu samotáře se to zdá bizarní a navíc nefér vůči tomu dotyčnému, který je tím degradován do podoby módního doplňku typu kabelkový psík. Ale z alternativního pohledu někoho, pro koho je samota už nesnesitelná, může být i samota sdílená ve dvou velký pokrok, tedy pokud se hraje na rovinu. A pro někoho by možná byl pokrok i dělat toho psíka ...
Odpovědět
#12
Shy - jak u koho někdo se tak narodí, ale může se i časem a okolnostmi stát. To je individuální. :) U tebe cítím, že tam něco jako asexualita je, ale spíše bys měla zapracovat na svých vztazích s ostatními lidmi. Není nic špatného na tom že se s nikým neobjímáš na potkání apod. Moje mamka je v tomhle také chladnější a je jinak sex. činná Velmi šťastný
Přijde mi, že se cítíš nejistá ve společnost, možná by bylo fajn se zamyslet nad tím jak vlastně působíš a jak vlastně na ostatní působíš, jestli opravdu "vysíláš" do okolí signály toho jaká jsi. ;) Můj názor.
Odpovědět
#13
Je úžasné, že se tady nachází tolik bezdotykových lidí. Teda nepřeji vám to, ale je nás víc, takže důvod k oslavě! Já osobně na tom byl hodně zle, ale trochu mě z toho dostalo Španělsko a mí spolužáci, kteří byli takoví temperamentní a furt se, když se fotilo, objímali apod. A i když mi to bylo dost nepříjemné, trochu mě to pomohlo zvyknout si. Teď už mi nedělá takový problém někoho obejmout, ale dřív.... Sám od sebe však nikdy nezačnu a stejně si pořád držím od všech odstup jak dotykový, tak v rámci diskuze a všeho, díky čemuž vypadám asi dost namyšleně a že mě nikdo nezajímá. Bohužel pro mě to ale není pravda a těžko se tak začleňuji do kolektivu. Je to jen ta přílišná introvertnost. Teď v Kanadě jsem se poprvé setkal s někým dalším, jednou dívkou, která je taky asexuální. Našli jsme se přes net na AVENu a po prvním střetnutí, na kterém jsme si dost rozuměli, se ona chtěla rozloučit obejmutím, jenže já se asi zatvářil nějak debilně, nebo nevím. Prostě mě to zarazilo a ona už připravená na to obejmutí tam chvíli tak stála, já než se odhodlal a jak jsem říkal - celkově dotyky nemám rád. Sice jsme se nakonec objali, ale přesně ten moment mezi nás postavil jakousi neviditelnou bezdotykovou stěnu, která trvá až do dnes (je to už přes dva měsíce). Ne, že by mi to teda až tak moc vadilo, ale popravdě je to divné už i mně, protože takový být nechci a vím, že to byla moje chyba. A vždycky tam jsou takové momenty, kdy náhle oba čekáme, ale já se neodhodlám nikdy a ona už má zábrany. Možná by stačil někdo, kdo by pomohl pomalu posouvat dotykové hranice dál a dál, ale je to cesta na dlouhou trasu. Stejně jako vy, možná i u mě to vypuklo po jistých zážitcích z minulosti, nicméně dá se s tím bojovat a dá se to posouvat. Jen to chce trpělivost a možná ty správné lidi, kteří vám mohou pomoci.
Odpovědět
#14
Taky jsem tyhle problémy s dotyky a objetím míval, ale dá se to zlomit...
Alespoň mě se to tak nějak nenásilně povedlo...ale je fakt že ty mé problémy pramení pravděpodobně z dětství...takže nic ,,vrozeného"...
I když u dotýkání je to asi blbost.
Spíš jde o to že se člověk brání důvěrnostem, neví co s nimi, ne?
Neměl jsem nikdy o tom potřebu přemýšlet, a tak v tom tápu.
Ale dnes už s tím tolik problémy nemám, nebo spíš jsem v tomto ohledu dobrý herec...někdy fakt nevím...
No a jde do té škatulky i napasovat masírování?.. Občas na masáž zajdu, a tam mě tedy fakt někdo pořád ,,vošahává", a mě to najednou vůbec nevadí.

Takže ač se jedná o ,,pouhé" dotyky, zjišťuji že tomu nerozumím..a jsem tím i poněkud dotčenej...
...............................................................
,,Čím více se společnost vzdaluje od pravdy, tím více nenávidí ty, kteří ji říkají." George Orwell
Odpovědět
#15
(23. 04. 2013, 10:18:26)Shy Napsal(a): Děkuji za odpověď :) Jsem moc ráda, že je šance to aspoň trošku změnit. Můžu se zeptat na tu terapii? To byla jen sezení s psychiatrem (popř. psychologem), nebo i něco jiného? Mně ta sezení moc nepomáhají, takže nějaká rada by bodla :D BTW na překladatelství nemám, neumím používat správné slovní obraty, napodobovat styl autora originálu a spoustu dalších věcí Zmaten

Absolvovala jsem tři měsíce sezení s psychologem, nejdřív jednou týdně, pak jednou za čtrnáct dní. Ale bylo mi už 27, a asi jsem byla na hraně změny, už když jsem tam přišla. Jen jsem prostě rozlouskla ten poslední bod vnitřního sporu a nastoupila novou cestu :-) Ovšem musím říct, že můj psycholog byl vážně třída, měla jsem štěstí. Navíc je rozdíl, jestli potřebuješ jen překročit nějakou jednu určitou hranici, jako bylo moje přijetí vlastní asexuality, nebo jestli máš něco, co se s tebou táhne celý život a potřebuje "stálou údržbu". Jedna kamarádka chodí na terapie pravidelně už skoro sedm let, jako někdo jiný chodí cvičit do posilovny nebo na jógu. Prostě je jí bez toho hůř, a za tu dobu si opravdu dala život dohromady, evidentně jí to prospívá.

K překladatelství: není to jen o knihách, to je úzká, elitářská a finančně nevýhodná specializace :-) Můžeš být agenturní překladatelka, u toho literární talent a vzdělání nepotřebuješ, jen jazyk a know-how.

A k tomu "dotekovému tréninku": někoho si najít je možná trochu sázka do loterie. Od partnera běžný člověk očekává v tomhle ohledu poměrně hodně, navíc romantik omámený slepou touhou po důvěrnostech nebývá příliš ohleduplný vůči potřebám druhého :-) Začni u kamarádů, u spolužáků a podobně. Mně pomohlo, když jsem se dostala do poněkud bohémského kolektivu a do velkoměsta (pokud je Praha velkoměsto). A když dnes dělám s někým kompromis, jaká míra dotykovosti mezi námi bude, pracují na tom obě strany – já se v případě potřeby trochu přemůžu a druhá strana se více či méně krotí. Podle mě není dobré vždycky kompletně ustupovat potřebám druhých, i ti, kdo jsou jiní, mají svá práva a musí si je umět obhájit. Takže mám přátele v podstatě bezdotykové, protože jsme takoví oba, i přátele, kteří by mě umuchlovali, kdybych je nechala, ale nechají se odkázat do domluvených mezí :D Zní to složitě, ale ve skutečnosti je to úplně přirozený proces, většinou to vyplyne tak nějak samo ze života.
Odpovědět
#16
(23. 04. 2013, 12:56:26)Shy Napsal(a):
(23. 04. 2013, 10:43:57)Morwen Napsal(a): Ahoj Shy,
s tím, jestli jsi nebo nejsi asexuální, si nelam hlavu, pokud to nemá nějaký zásadní vliv na tvé sebevědomí (někomu se trochu zvedne sebevědomí, když se může zařadit do nějaké skupiny :) )...
Je nás tady víc takových (jako já - ani ryba ani rak :P )... Když si pročteš některá témata, zjistíš, že těch stupňů "asexuality" je spousta, tak se jistě s něčím identifikuješ... Každý jsme svým způsobem originál...
Také je tu docela dost lidí, kteří mají problémy s fyzickým kontaktem - dotyky - s jinými (nejen s opačným pohlavím). Protože také patřím do skupinky "nedotýkavých" (vadí mi dotyk od převážné většiny lidí, zajímavé, že já se jich dotýkat můžu bez problémů)... ale pracuju na tom :)...
Proč ti ale píšu... protože, pokud budeš chtít a vypadá to, že skutečně chceš, můžeš na sobě v tomto směru zapracovat jistě i ty... změny jdou velmi pomalu, počítej řádově s roky, ale jsou možné... (jsem toho důkazem ;) ). Problém je, že neexistuje univerzální návod... budeš muset hledat a zkoušet... (také občas šlápnu pěkně vedle a hodí mne to o kus zpět...)
Prostě je to jen na tobě - kam se zařadíš nebo nezařadíš, či co s tím budeš nebo nebudeš dělat.
Je dobré rozhodovat se s ohledem na svoje vlastní pocity, a to, co si o tom myslí druzí (třebas i odborníci) zvážit až v dalším kole... :)

Ahoj, tak to vypadá, že jsi udělala se sebou kus práce, máš můj obdiv :) Já bych chtěla vědět, na čem jsem, když už se mě někdo zeptá, proč pořád ustupuji, nebo stojím tak daleko LOL V Číně bych s tím asi měla větší problém (přelidněná země – když s Vámi mluví, tlačí se na Vás Nervózní). Asi proto se snažím někam zařadit, abych stále nebyla jen osoba s "jistým" souborem chování, ale měla nějakou "nálepku", nebo specifikaci, když to řeknu analyticky LOL Je správný krok si někoho najít? Nevím, jak jinak to mám překonat. Když jsem se posledně hrdinně dostavila na odběry krve, odnesli mě odtamtud na nosítkách, tudíž skoky do neznáma zavrhuji Kroutící očimaLOL Nevím, co mám dělat, jsem na mrtvém bodě. :-( Ale u Tebe je to s těmi doteky zvláštní. Ty se bojíš, že ztratíš kontrolu, když se Tě budou dotýkat, viď? :-| Je těžké někomu důvěřovat, já vím ;)

:) jsi dost dobrá... sama jsem si definovala "jádro problému" relativně nedávno - a skutečně v tom hraje roli i ztráta (iluze) kontroly. Bohužel základ mé nedotykovosti je nejspíš vrozený (jsem hodně dotykově přecitlivělá i na neživé předměty - některé materiály na těle hodně těžko snáším a u některých mám i reakci - např. silikon)... a je to zřejmě i důležitý původce mé snížené sexuality...
Mám obavu, že ve stádiu, ve kterém zatím jsi, není "nalezení si někoho", pokud tím myslíš přítele na romantický vztah, zrovna to nejlepší... Stejně, jako mnozí přede mnou, bych doporučila postupné "otužování"...
Mně hodně pomohlo poznávat svoje tělo prostřednictvím cvičení... jako ideální se mi jeví jóga, kalanetika, pilates, tai chi... tedy něco, co není orientováno na výkon... a potom či souběžně postupně vyhledávat lidi, kteří mi vadí míň a rozšiřuji jejich okruh...
Momentálně chodím už 3/4 roku na shiatsu (masáže) k velmi pečlivě zvolenému masérovi... řekla bych, že mne to hodně posunulo jinam (ve srovnání s klasickou masáží se sice masíruje v oblečení, ale pro mne je to daleko intimnější záležitost - nejen že je opracováváno téměř celé tělo, ale masér nepoužívá pouze ruce, ale třeba i nohy, rameno ... nebo mi opře hlavu o svůj hrudník, takže slyším tlukot jeho srdce...)
Jednoduše řečeno, jde jen o to chtít, pak se ta správná cesta objeví... i pro tebe...
Je také pravda, že v běžném životě mi nedotykovost až tak nevadila (je-li partner hodně trpělivý, časem se otužím), dalo se s tím docela dobře fungovat, ale z principu nemám ráda, když mne něco omezuje, i když jsem to já sama. ;)

P.S:: ... do té Číny se chystám ;)
P.P.S.: stala se mi v poslední době téměř neuvěřitelná věc, narazila jsem na člověka (teda, on neinformován si na mne dovolil sáhnout :D ), jehož doteky jsou mi od počátku velmi příjemné... aniž jsem se musela otužovat ;) ... (zatím jsem byla vděčná, když doteky některých lidí byly aspoň neutrální, na rozdíl od nepříjemných...)
"Všechno, co funguje jen na základě strachu a co vyvolává závislost, považuji za škodlivé. Všechno, co člověka posiluje, pomáhá mu v pozitivním směru se rozvíjet a nést za sebe zodpovědnost, považuji za užitečné."
(inspirováno výrokem mně neznámého člověka)
Odpovědět
#17
Také nesnáším, když na mě někdo jen tak sahá. Evropský zvyk podání si rukou je velice nepříjemný. Samý bacil a bakterie..
..zlatí Japonci:-D
Odpovědět
#18
(23. 04. 2013, 19:58:37)malacarodejnice Napsal(a): Shy: Tak ze mě mají všichni srandu, že jsem lekavá, reaguji i na prudký pohyb. Stačí aby na mě někdo bafl třeba během přestávky v lavici, hrůzou nadskočím a všichni mají srandu. Chráním si hlavu nebo břicho, podle toho v jaké se nacházím poloze. Je to následek traumatu.

To je mi líto, že jsou tak necitelní. Snad bude lepší se jim pokusit to vysvětlit, nebo jen zakřičet: "Nesahej na mě," to pomáhá ;)


Morwen: To tedy koukám, máš to hodně složité. Obdivuji Tvé úsilí se s tím poprat. Jóga není špatný nápad, mám i kamarádku, která ji dělá. Takhle bych se do něčích rukou asi nesvěřila, protože ty vzpomínky a zkušenosti Podrážděný Možná časem :) RE: P. S.: Tak to Ti závidím, taky bych jednou chtěla :) Na dovču? :) RE: P. P. S.: To zní skoro neuvěřitelně, třeba Ti pomůže na Tvé cestě za "relativně normálním" životě (nevím, jak to mám napsat LOL ) Každopádně Ti držím palečky ;)

AlineDaryen: Pravda, záleží na problému. Sama ani nevím, jestli je to fobie, nebo asexualita. Jak tak koukám, měla bych se porozhlédnout po jiné doktorce, protože léčba očividně může být i efektivní, což v mém případě není LOL K "tréninku": Tak nevím, jestli jsou v Praze lidé normálnější, ale tady tomu tak není LOL Asi to bude tou věkovou skupinou. Přece jenom jsem v každodenním styku s puberťáky a jiné to ještě pár let ani nebude. Kroutící očima Děkuji za rady a zkušenosti :)
(23. 04. 2013, 21:20:59)Magramal Napsal(a):
(23. 04. 2013, 12:56:26)Shy Napsal(a): Asi proto se snažím někam zařadit, abych stále nebyla jen osoba s "jistým" souborem chování, ale měla nějakou "nálepku", nebo specifikaci, když to řeknu analyticky

Ta "nálepka" je celkem rozumné řešení, já sám mám skvělou nálepku "ajťák/linuxák" a díky tomu mně automaticky lidi pokládají za podivné smutné individuum, které zajímají jenom počítače, mluví pro nezasvěcené neznámou řečí a holky zná leda z obrázků. Pak jsou (většinou mile) překvapení tím, že vůbec nejsem smutné indiviuum (i když lidé o mně tvrdí, že můj humor je občas poněkud morbidní), že se zajímám i o zcela jiné věci než jen počítače a že nemám žádný problém mluvit se ženami (to spíš některé mají problém mluvit se mnou). A hlavně - neptají se pak na věci typu "Ty opravdu vůbec nemáš holku?", ale spíš typu "Ty opravdu vůbec nepoužíváš Windows?", takže místo asexuality se s nimi můžu bavit o Linuxu :-)

Na druhou stranu, hlavní nevýhoda je v tom, že pokud člověk alespoň částečně není tím, kým se před okolí snaží být, tak to znamená neustále hrát a předstírat a to je dost náročná činost, obzvlášť pro někoho s nízkým sebevědomím. Tudíž je vhodné zařadit se někam, kde nebude nutné se do toho vysloveně nutit. Naštěstí i v dnešní přesexualizované době existují subkultury, pro které není sex středem světa, tudíž je z čeho vybírat.

(23. 04. 2013, 12:56:26)Shy Napsal(a): Je správný krok si někoho najít? Nevím, jak jinak to mám překonat.

Z mojeho pohledu samotáře se to zdá bizarní a navíc nefér vůči tomu dotyčnému, který je tím degradován do podoby módního doplňku typu kabelkový psík. Ale z alternativního pohledu někoho, pro koho je samota už nesnesitelná, může být i samota sdílená ve dvou velký pokrok, tedy pokud se hraje na rovinu. A pro někoho by možná byl pokrok i dělat toho psíka ...

Humorný příspěvek, děkuji LOL Jo, jo, něco podobného jsem už zažila. Lidé se mě ptali (a vtipkovali o tom) proč jsem vegetarián. Tak jsem jim řekla, že jsem buddhistka. Bohužel jsem se sice řídila pravidly pro buddhisty, ale stále jsem měla tendence ubližovat. (Ne, že bych byla sériový vrah, snad víte, co myslím.) Škatulkování sice také není nejlepší nápad, ale je fakt, že to spoustu věcí ulehčuje, stejně tohle asi jen tak nezměním, tudíž bych si měla začít tisknout trička: "Drž se dál, jsem asexuál." LOL
(24. 04. 2013, 00:12:47)Slečna XY Napsal(a): Shy - jak u koho někdo se tak narodí, ale může se i časem a okolnostmi stát. To je individuální. :) U tebe cítím, že tam něco jako asexualita je, ale spíše bys měla zapracovat na svých vztazích s ostatními lidmi. Není nic špatného na tom že se s nikým neobjímáš na potkání apod. Moje mamka je v tomhle také chladnější a je jinak sex. činná Velmi šťastný
Přijde mi, že se cítíš nejistá ve společnost, možná by bylo fajn se zamyslet nad tím jak vlastně působíš a jak vlastně na ostatní působíš, jestli opravdu "vysíláš" do okolí signály toho jaká jsi. ;) Můj názor.

Díky za odpověď :) Já vím, jsem taky asociál, ale to už je jiný příběh :D To mě těší a jsem ráda i za ni LOL Já jich vysílám dost, jen jim nikdo asi nerozumí. Obzvlášť jeden kluk, co na mě furt dorážel, nakonec jsem ho prostě poslala do... k šípku Velmi šťastný Spíš lidi matu, protože jsem hodně náladová, někdy jsem alergická na jakoukoli komunikaci, jindy se stále usmívám a se všemi se normálně bavím Podrážděný


Dariach: Ahoj, dvojče Velmi šťastný Mám to úplně stejně, taky působím namyšleně, přičemž sami lidé potom přiznávají, že se spletli. Tak si s ní o tom promluvte, nebo ji prostě chyťte za ruku, nebo obejměte. Myslím, že když chtěla už poprvé, tak se teď drží zpět jen kvůli Vám, tak překvapte a udělejte první krok. :)

adevr: Jestli jste herec, nebo s tím nemáte problém poznáte podle toho, jestli pak máte výčitky. Pokud to jen hrajete, nemrzí Vás, že to hrajete, ale to, že jste to udělal a někoho jste se dotkl. :) Ve zbytku neporadím, nemám zkušenosti ;)
Odpovědět
#19
(25. 04. 2013, 11:55:29)Shy Napsal(a): Dariach: Ahoj, dvojče Velmi šťastný Mám to úplně stejně, taky působím namyšleně, přičemž sami lidé potom přiznávají, že se spletli. Tak si s ní o tom promluvte, nebo ji prostě chyťte za ruku, nebo obejměte. Myslím, že když chtěla už poprvé, tak se teď drží zpět jen kvůli Vám, tak překvapte a udělejte první krok. :)

Už se stalo. Bohužel to bylo zároveň i poslední sbohem, protože se vracím do ČR. Bylo to až neočekávaně smutné a těžké, zároveň však krásné. A takový je už život. A samozřejmě tě taky zdravím dvojče Velmi šťastný
Odpovědět
#20
Dariach,Shy: Pro mě jsou takto na okolí působící lidi výzvou. Někteří jsou fakt namyšlení (a v podstatě nemají na co, jen na vzhled z jejich úhlu pohledu), ale z některých jsou pak velmi dobří přátelé, protože jsou skvělí lidé jen uzavření víc do sebe, mají obavy se otevírat ostatním po špatných zkušenostech.
Srdce Just because I can´t "do it" doesn´t mean I don´t love you. Srdce
Odpovědět


Pravděpodobně související témata...
Téma Autor Odpovědi Shlédnutí Poslední příspěvek
  Dobrý den net-diskusni-forum-wild 3 7230 31. 08. 2014, 23:12:56
Poslední příspěvek: ChildF-diskusni-forum-reeMan
  krásny deň všetkým fof-diskusni-forum-ona 56 80669 16. 07. 2014, 18:06:29
Poslední příspěvek: ic-diskusni-forum-e80
  Dobrý den, Veles-diskusni-forum-lavin 5 10639 22. 04. 2014, 00:18:08
Poslední příspěvek: Veles-diskusni-forum-lavin
  Dobrý den vespolek Egr-diskusni-forum-etta 5 10949 03. 02. 2013, 17:05:11
Poslední příspěvek: -diskusni-forum-
  Dobrý den... Marek-diskusni-forum- Flyer 16 28893 21. 07. 2011, 13:58:31
Poslední příspěvek: -diskusni-forum-

Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)
Partneri / zpetne odkazy: BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex