Pro všechny členy fóra tady nějakou dobu máme seznamku. Třeba tam právě ty najdeš spřízněnou duši.
Doporučujeme přečíst pravidla fóra a řídit se jimi. Za jejich neustálé nedodržování hrozí omezení přístupu.

Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Další nováček ve frontě
#1
Zdravím, ani nevím jak začít. Je toho tolik co bych chtěla říct, ale zároveň nechci říkat nic. Takže asi začnu s tím jak to všechno začalo. Jako teenager jsem nikdy neprojevovala touhu po vztazích. Myslela jsem si, že prostě potřebuju víc času než ostatní. Nikdy jsem nechápala holky co slintaly nad fotkami svalnatých chlapů bez trička. Se mnou to nic nedělalo. Nikdy jsem nechápala touhu se s někým vyspat na základě vzhledu. Nikdy jsem k nikomu nepocítila tělesnou přitažlivost a přišlo mi to tak normální. Já si připadala naprosto normální. 
Dokud jsem se nenachomýtla k prvnímu vztahu. Přišla jsem k němu v osmnácti tak trochu jako slepá k houslím. Nepřitahoval mě, nebyla jsem zamilovaná, ale bylo to něco nového, tak jsem to chtěla zkusit. A tehdy jsem zjistila že sex je pro mě nepříjemná, mokrá věc, která bolí, ale jinak se mi vztah líbil. Ani jsem nad tím moc nepřemýšlela, zpětně mi připadá že jsem se tomu chtěla prostě vyhnout. 
A tak jsem se vrhla do druhého vztahu. Opět to bylo na základě toho, že partner projevil snahu a já prostě svolila. Jenže ta věc se sexem se nezměnila. Byla to pro mě jen nepříjemná povinnost a po roce jsem k němu získala absolutní odpor. Na základě toho mi vadí i veškeré dotyky, které by mohly sexu předcházet. Jenže přítel mě miluje a chce se mnou zůstat i přes to, že sex máme jednou za pár měsíců a já mu nechci ublížit rozchodem. Jenže mám opravdu odpor ke všem intimnostem a on je romantická duše, která se ráda dlouze objímá atd... Snažila jsem se o tom s ním mluvit, jenže on tomu moc nerozumí a i když to o mně ví, tak se nic moc nemění. A tak jsem nešťastná. Závidím heterosexuálům co nemají k sexu odpor. Chtěla bych být "normální" a nemuset tohle řešit a mít s někým intimní a fyzický vztah, jenže to se nestane. 
Zrovna dneska jsem svolila abychom sex měli a jen stěží jsem se potom nerozbrečela. Ani nevím proč. A došlo mi, že ani nemám si s kým o tom popovídat, že se nemám ani komu svěřit. Cítím se tak hrozně sama a že je se mnou něco špatně. A tak jsem našla tohle fórum a svěřím se s tím alespoň internetu. Doufám že zde najdu pochopení a lidi kteří jsou naladěný na stejnou vlnu. Gratuluju všem, kdo se prokousali až sem a zároveň děkuju.
Odpovědět
#2
Ahoj , nevím z toho jestli chceš ten vztah s přítelem dál mít. Je hezké že ho nechceš ranit rozchodem ale nakonec to vše zraňuje jen tebe. Všude kolem sebe jsem vždy viděl jen slečny (včetně vlastní matky) co zůstávají ve vztahu i přes to že je jejich vztah ubíjí různými způsoby. Jestli tě opravdu miluje měl by pochopit že to takhle dál nejde. Pokud se rozhodneš si s ním o tom promluvit tak se můžou stát jen 2 věci , pochopí tě a můžete se nějak domluvit nebo ne a rozejdete se ale stále je to krok vpřed ku změně. Může to trvat delší dobu (pokud máš o to zájem)než najdeš někoho kdo ti v tom bude rozumět ale nakonec budeš 100x šťastnější . Každopádně hodně štěstí , tady na to nejsi sama i když je to na internetu...
Možná ti to nakonec všechno přijde jako blbost ale je to jen můj názor a od toho internet je.

- Sebastián
Odpovědět
#3
(21. 07. 2020, 11:34:49)Irkara Napsal(a): Zdravím, ani nevím jak začít. Je toho tolik co bych chtěla říct, ale zároveň nechci říkat nic. Takže asi začnu s tím jak to všechno začalo. Jako teenager jsem nikdy neprojevovala touhu po vztazích. Myslela jsem si, že prostě potřebuju víc času než ostatní. Nikdy jsem nechápala holky co slintaly nad fotkami svalnatých chlapů bez trička. Se mnou to nic nedělalo. Nikdy jsem nechápala touhu se s někým vyspat na základě vzhledu. Nikdy jsem k nikomu nepocítila tělesnou přitažlivost a přišlo mi to tak normální. Já si připadala naprosto normální. 
Dokud jsem se nenachomýtla k prvnímu vztahu. Přišla jsem k němu v osmnácti tak trochu jako slepá k houslím. Nepřitahoval mě, nebyla jsem zamilovaná, ale bylo to něco nového, tak jsem to chtěla zkusit. A tehdy jsem zjistila že sex je pro mě nepříjemná, mokrá věc, která bolí, ale jinak se mi vztah líbil. Ani jsem nad tím moc nepřemýšlela, zpětně mi připadá že jsem se tomu chtěla prostě vyhnout. 
A tak jsem se vrhla do druhého vztahu. Opět to bylo na základě toho, že partner projevil snahu a já prostě svolila. Jenže ta věc se sexem se nezměnila. Byla to pro mě jen nepříjemná povinnost a po roce jsem k němu získala absolutní odpor. Na základě toho mi vadí i veškeré dotyky, které by mohly sexu předcházet. Jenže přítel mě miluje a chce se mnou zůstat i přes to, že sex máme jednou za pár měsíců a já mu nechci ublížit rozchodem. Jenže mám opravdu odpor ke všem intimnostem a on je romantická duše, která se ráda dlouze objímá atd... Snažila jsem se o tom s ním mluvit, jenže on tomu moc nerozumí a i když to o mně ví, tak se nic moc nemění. A tak jsem nešťastná. Závidím heterosexuálům co nemají k sexu odpor. Chtěla bych být "normální" a nemuset tohle řešit a mít s někým intimní a fyzický vztah, jenže to se nestane. 
Zrovna dneska jsem svolila abychom sex měli a jen stěží jsem se potom nerozbrečela. Ani nevím proč. A došlo mi, že ani nemám si s kým o tom popovídat, že se nemám ani komu svěřit. Cítím se tak hrozně sama a že je se mnou něco špatně. A tak jsem našla tohle fórum a svěřím se s tím alespoň internetu. Doufám že zde najdu pochopení a lidi kteří jsou naladěný na stejnou vlnu. Gratuluju všem, kdo se prokousali až sem a zároveň děkuju.
Rozpor....on je romanticka duse a rad se objima....a najednou sup sex??? Bud neni nekdo romanticka duse (on) a nebo je problem jinde (osvetli nam to ty) .... Jinak vitej....zase nejaky clovek co neni beznej kokot jako ti nadrzeni instalateri :-P  
Ps: mas kocky? Nebo psa?
Slepé cesty jsou...
Odpovědět
#4
Hello a vítej. o/


(21. 07. 2020, 11:34:49)Irkara Napsal(a): ... Dokud jsem se nenachomýtla k prvnímu vztahu. Přišla jsem k němu v osmnácti tak trochu jako slepá k houslím. Nepřitahoval mě, nebyla jsem zamilovaná, ale bylo to něco nového, tak jsem to chtěla zkusit.
...
A tak jsem se vrhla do druhého vztahu. Opět to bylo na základě toho, že partner projevil snahu a já prostě svolila.
...
A došlo mi, že ani nemám si s kým o tom popovídat, že se nemám ani komu svěřit. Cítím se tak hrozně sama a že je se mnou něco špatně...

Tady mě napadá, že by stálo za to se zamyslet nad tím, jakým způsobem jsi vnímala a vnímáš pouto se svým předchozím a současným partnerem (z hlediska intimity, náklonnosti, důvěry, otevřenosti, opory, komunikace a jiných věcí podobného typu, které můžeš najít u životem a vztahy zbičovaných lidí na internetových seznamkách v kolonce "ve vztahu hledám:"), a jestli by to v celé záležitosti nemohlo hrát roli.
" *Insert moudro od Alana Wattse* " - Alan Watts
Odpovědět
#5
RiFFRaFF - já sama pořádně nevím. Ten vztah je dobrej, dokud nedochází na intimnosti. Ale i tak si myslím že bych to měla ukončit, protože jsme strašně rozdílný a to v základních věcech a ve výsledku to škodí nám oběma. Jen se k tomu rozhoupat. Každopádně děkuji.

Fibril - nee, to bude jen mnou špatně podaný, on má rád i předehru, ale já ne. Dotyky se mnou nic nedělají, protože já s ním spát nechci. Problém je jednoduše ve mně, protože jediný na co dokážu při intimnostech myslet je to, kdy to skončí a já zas budu mít klid. To jsem měla i u předchozího partnera. A děkuji :) . Jinak pes (mám i vlastního), kočkám nerozumím :D .

Nihillus - no, já vím že u mě je asexualita nejspíš získaná. Výchovou a pár nepěknými zážitky. Ale jinak co se týče tohodle vztahu, tak ho hodnotím dost kladně, protože co se týče komunikace (můžu s ním mluvit o všem) a tolerance, tak je to nadprůměrný. Občas je problém že sice si o nějakém problému popovídáme pěkně, ale jeho ochota s tím potom něco dělat, jaksi mizí (ne že by byl protivnej, ale "zapomíná" na to a nechává věci dost vyhnít), ale moc nevím jak by to s tím mohlo souviset.
Odpovědět
#6
(21. 07. 2020, 22:50:49)Irkara Napsal(a): ... ale moc nevím jak by to s tím mohlo souviset.

Souviset to může tak, že "slintat nad fotkami svalnatých chlapů bez trička" je jen část celkové palety věcí, které se podílejí na přitažlivosti. Pokud někdo na fyzickou přitažlivost nereaguje slintáním, nemusí to nutně znamenat, že je s ním něco špatně... Prostě na něj můžou více fungovat jiné věci.
Když vezmu sebe jako příklad, slintání jsem nikdy nepraktikoval, ale měl jsem dlouhou dobu teorii, že kdybych s někým dokázal navázat emocionální pouto, mohl bych v tomhle směru fungovat. Měl jsem ale na své straně blok, že jsem lidi do základu vnímal tak trochu jako vetřelce a na navázání emocionálního pouta jsem neměl dostatečnou a správně fungující emocionální paletu - ze hry tak bylo slintání, emocionální pouto, a tím pádem i možnost v tomhle cokoli podnikat. Až se mi po čase podařilo odbourat nechuť k dotekům (a změnit je ze zkušenosti nepříjemné na neutrální) a pohnout s nějakou mentální zdí (za což vděčím jedné velmi krátké zkušenosti tady na fóru), která mi do té doby bez mého vědomí způsobovala těžkou emocionální retardaci, teprve pak jsem měl možnost si vyzkoušet, jak že to vlastně s mojí sexuální dysfunkcí mám.
A protože jsem postupně přišel na to, že síla erekce může souviset s tím, jak dlouho se lidé znají, co o sobě vědí, co si den předtím řekli nebo že nedokážou vyřešit nějaký svůj konflikt, napadlo mě, že věci spolu můžou souviset všelijak.


(21. 07. 2020, 22:50:49)Irkara Napsal(a): Problém je jednoduše ve mně, protože jediný na co dokážu při intimnostech myslet je to, kdy to skončí a já zas budu mít klid. To jsem měla i u předchozího partnera...

Pokud o tomhle partner ví (nebo prostě vidí, že je to pro tebe nepříjemné) a přitom si dál jede svoje, nejsi ta, v kom je větší problém.
" *Insert moudro od Alana Wattse* " - Alan Watts
Odpovědět
#7
Já úplně souhlasím se Sebastianem. Soucítím s Tebou a myslím si, že ohleduplnost vůči partnerovi v tomhle ohledu nic nevyřeší. Opravdu nechci znít pesimisticky, ale platí, že vztahy asexuálů a heterosexuálů způsobí utrpení jedné nebo oběma stranám a pak se stejně rozpadnou (viz zážitky lidí z fóra), takže udržovat je soucitem je zbytečné. Budu Ti držet palce.

PS. Jsem ráda, že je tu někdo, kdo má taky rád zvířata, hlavně psy. ;)
Člověk se nadchne ještě i netečným paprskem nejvzdálenější hvězdy. Proto začíná teorie pohledem k nebi.“ 

Ludwig Feuerbach, „Podstata člověka"
Odpovědět
#8
Irkara - a co zkusit nebrat ty romantické něžnosti jako "předehru k sexu", ale jako finální věc. Prostě začít a skončit jen u toho objímání a líbání? Příjde mi že to máš negativně zafixovaný právě proto, že to všechno vnímáš jako tu předehru k sexu. Ale nemusí to tak být.
Slepé cesty jsou...
Odpovědět
#9
Nihillus - jo takhle. Už tomu rozumím. Zkusím se na tohle zaměřit a vypozorovat jak to mám a případně s tím zkusit něco dělat. Děkuju za zajímavý úhel pohledu :)

Juliana - díky, já tomu stejně moc šancí do budoucna nedávám, přičemž je to škoda. A bez zvířat si nedokážu představit jak by nemohl svět existovat, hlavně bez psů a koní :)
Odpovědět
#10
Irkara: Když jsi zmínila (ve svém prvním příspěvku), že ses po tom málem rozbrečela, připomnělo mi to vlastní zkušenosti podobného rázu. Takové vztahy se sexem ze soucitu jsem zažila dva a ani jednou to nedopadlo dobře. I když jsem nakonec dala svolení, připadala jsem si jako znásilněná. Místo toho, aby společné intimnosti vztah posilovaly, naopak ho narušovaly. Toho prvního jsem začala nenávidět za to, že mě "pošpinil" a "zkazil" (i když tam to bylo umocněné i vzájemnými emocionálními výpady a manipulací), k tomu druhému jsem si po nějaké době vytvořila silný fyzický odpor, který se stále stupňoval (pak už mi vadily i takové banality jako letmý dotyk, když mi třeba něco podával). Ale měla jsem ho ráda, říkala jsem si, že to je hodný kluk, že si to ode mě nezaslouží... No jo, moment, ale co si nezaslouží? Rozchod? Anebo vztah s partnerkou, která nedokáže 100% fungovat tak, jak by chtěl a potřeboval? 
Zjistila jsem, že platí pravidlo: "Jediné, co pro tebe můžu udělat, je to, že na sobě budu pracovat." Uvědomila jsem si, že aby byli lidi okolo nás v pohodě, musíme být v pohodě hlavně my sami. Pokud půjdeme proti sobě, nikomu tím nepomůžeme.
"Když odejde naděje na štěstí v lásce, člověk se trpce souží, ale nemiluje proto o nic míň." královna Kristina
"Kníže se musí umět přetvařovat; ne z bázně, ale z opatrnosti. Měl by usilovat o to, aby se dozvěděl všechno, ale nemusí tuto znalost stále dokládat." královna Kristina
Odpovědět


Pravděpodobně související témata...
Téma Autor Odpovědi Shlédnutí Poslední příspěvek
  Další nováček tea-diskusni-forum-girl 1 2344 28. 10. 2019, 19:26:25
Poslední příspěvek: Naits-diskusni-forum-irhcLM
  Další nováček mich-diskusni-forum-aela. 12 9419 07. 02. 2019, 23:47:35
Poslední příspěvek: Nihi-diskusni-forum-llus
  Další nováček - zdravím! Lenk-diskusni-forum-aIqus 18 29124 30. 04. 2018, 09:06:13
Poslední příspěvek: wien-diskusni-forum-etta
  Další nováček lamenta-diskusni-forum-blemente 8 11514 07. 07. 2013, 10:40:23
Poslední příspěvek: Jakub

Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)
Partneri / zpetne odkazy: BIGvideo.cz – 10 000+ videí zdarma! Googluj Autobaterie Stock charts Forex